Prohlídka funkcionalistických vil, kterou Karel IV. nezažil

Jak správně naskládat hromadu, aby proschla rovnoměrně Samotná pokládka má svá pravidla. Dřevo neukládejte přímo na zem – vlhkost z půdy by se vsákla do spodních řad. Použijte dřevěné latě, palety nebo alespoň silnější větve, které vytvoří mezeru mezi zemí a hromadou. Tím zajistíte cirkulaci vzduchu i zespodu. Jednotlivé kusy skládejte tak, aby mezi nimi zůstaly malé mezery – těsně naskládané dřevo sice zabere méně místa, ale špatně schne. Štípané dřevo navíc skládejte kůrou nahoru, aby se voda nedržela v prohlubních.

Začněte tím, že si rozvrhnete zóny podle světových stran a denního světla. Pod okno v šikmině patří pracovní stůl, pokud u něj chcete sedět a dívat se ven. K nejnižší stěně naopak umístěte úložný nábytek, který nepřekáží v pohybu. Nejčastější chyba je tlačit postel do nejnižšího rohu — pak se vstává přímo do šikminy a náraz do hlavy je jen otázkou času. Pokud to jde, dejte postel podélně pod nejvyšší část střechy, aby se dalo sedět na posteli a stále zůstala nad vámi výška aspoň 110 centimetrů.

Jak na skvrny bez agresivní chemie a páry Čerstvé skvrny řešte co nejdříve, ale ne třením. Savý ubrousek nebo měkký hadřík přiložte na místo a jemně přitlačte, aby tekutina vzlínala. Tření by nečistotu rozetřelo do okolí a vtlačilo dovnitř. Pro odstranění vodou ředitelných skvrn smíchejte vlažnou vodu s kapkou jemného prostředku na nádobí. Navlhčete hadřík, ne pohovku, a skvrnu otírejte od okrajů ke středu. Po vyčištění přejeďte místo hadříkem namočeným v čisté vodě, abyste odstranili zbytky saponátu.

Hledejte i stopy původních obyvatel. I když jsou dnes vily často muzea nebo kanceláře, v detailech se ukrývá jejich příběh. Typické jsou vestavěné skříně, které kopírují tvar místnosti, nebo koupelny s původním zařízením. Pozornost věnujte také schodištím a vstupním halám, které byly navrženy jako reprezentativní prostory. Představte si, jak se v nich žilo lidem, kteří si je nechali postavit podle svých představ.

Během skladování dřevo pravidelně kontrolujte. Pokud si všimnete vlhkých míst nebo plísně, přemístěte postižené kusy na slunnější stanoviště. Dobře proschlé dřevo poznáte podle prasklin na čelech a podle zvuku – když do sebe dvě polena ťuknete, měla by znít čistě a tvrdě, ne dutě. Vlhkost by se měla pohybovat pod dvaceti procenty, což poznáte i podle toho, že dřevo je lehké a kůra se snadno odlupuje.

Nezapomínejte na vzduch a vlhkost. Podkroví pod šikminou se rychle přehřívá v létě a chladne v zimě, takže potřebujete účinnou izolaci a přiměřené větrání. Při rekonstrukci kontrolujte, jestli je mezi krokvemi dostatečná vrstva izolace — pokud ne, přidejte ji, jinak se vám na stropě budou srážet kapky. Větrání zajistěte buď oknem, které jde otevřít do ventilace, nebo ventilátorem s rekuperací. Typická chyba je zapojit do podkroví jen obyčejnou klimatizaci, která vysušuje vzduch a způsobuje dřevěným konstrukcím problémy.

Tukové skvrny od oleje, krému nebo jídla vyžadují jiný postup. Posypte je kukuřičným škrobem nebo jedlou sodou, nechte působit alespoň půl hodiny a poté smetete kartáčem. Pokud skvrna stále viditelná, naneste na hadřík trochu odmašťovacího prostředku a jemně vklepávejte. Nepoužívejte příliš mnoho vody, aby čalounění nezvlhlo do hloubky — to by mohlo vést ke vzniku plísní nebo ke změně barvy. Po každém mokrém zásahu nechte pohovku důkladně vyschnout v dobře větrané místnosti.

Pro nezapomenutelný zážitek si naplánujte návštěvu během slunečného dne. Světlo hraje v těchto stavbách zásadní roli a mění jejich atmosféru. Vyhněte se ale hlavní turistické sezóně, kdy jsou prostory přeplněné. Ideální je dopoledne ve všední den, kdy máte více klidu na pozorování. Před odchodem si projděte zahradu, která je nedílnou součástí architektonického konceptu. Často odhalí to, co interiér neukáže.

Jak využít nízké kouty a nesekat si hlavu Nízké části pod šikminou mají jednu velkou výhodu: nikdo tam nechodí, takže se tam dá skladovat všechno, co nepoužíváte denně. Natáhněte podél nejnižší stěny police, které kopírují sklon střechy — klasické knihovny s rovnými policemi končí tam, kde strop klesne, a zbytek zůstane prázdný. Místo nich si nechte vyrobit šikmé police z lamina nebo dřeva, nebo si vystačíte s otevřenými regály, které zajedete do kouta. Skvěle fungují i nízké úložné boxy na kolečkách, které zasunete pod šikminu a vytáhnete, když je potřebujete.

Když přijdete do podkroví pod šikminou, první dojem bývá stejný: strop klesá do bodu, kdy se nedá postavit. Ale i takový prostor se dá proměnit v útulný pokoj, pracovnu nebo ložnici. Klíčové je neplánovat místnost jako klasický obdélník, ale využít to, co šikmina nabízí. Nejlépe funguje, když se nábytek a funkce přizpůsobí nejvyšší části místnosti a nízké kouty zůstanou volné nebo slouží jen pro odkládání. Nejdřív si ale změřte výšku stěny v nejnižším místě — pokud je menší než 90 centimetrů, počítejte s tím, že tam nedáte ani postel, ani židli.