5 faktů o zaniklých mostech Prahy, které vás překvapí

Když se řekne Malá Strana, většina si představí romantické uličky pod Pražským hradem, barokní chrámy a výhledy, které berou dech. Málokdo ale ví, že tahle čtvrť byla dlouhá staletí spíše hospodářským zázemím hradu než turistickou perlou. Původně tu stály dřevěné domy řemeslníků, tržiště a skladiště. Zlom přišel až s vrcholným barokem, kdy šlechta začala na malostranských parcelách stavět paláce, které měly konkurovat síle panovníka. Dnes tu historie doslova dýchá z každého rohu, ale aby vám neunikla, je dobré vědět, jak se v té změti uliček, schodů a zákoutí pohybovat.

Při hledání Golema v Praze většina návštěvníků zamíří do Staronové synagogy nebo do Židovského muzea. To je ale častá chyba, která vede ke zklamání. Golem totiž není expozice, kterou byste si prohlédli jako sochu v muzeu. Je to příběh, který se váže ke konkrétním místům, a pokud nevíte, kde přesně hledat, snadno přehlédnete to podstatné. V tomto článku se dozvíte, na která místa se zaměřit a čemu se vyhnout.

Nejcennější fyzické památky na řetězový most dnes najdete na dvou místech. První jsou pískovcové bloky s otvory po železných svornících, které byly druhotně použity při stavbě protipovodňových zdí na Smíchově. Druhé jsou litinové části zábradlí, které zdobí vstup do areálu bývalých městských jatek v Holešovicích – jsou snadno rozpoznatelné podle charakteristického motivu vln. Když je objevíte, všimněte si, rady Pro rekonstrukci že každý díl má jiný počet otvorů, podle toho, zda stál v přímé části mostu, nebo v oblouku nad pilířem.

Při prohlídce nezapomeňte, že rotunda je funkční sakrální prostor, takže se zde vyžaduje ohleduplné chování. Vyhněte se hlasitým hovorům a nevstupujte do presbytáře, pokud zrovna neprobíhá výklad průvodce. Fotografování je většinou povolené bez blesku, ale vždy je slušné se zeptat přítomného správce nebo kněze. Mnozí návštěvníci také netuší, že rotunda byla v minulosti téměř zničena – na počátku 19. století sloužila jako skladiště střelného prachu, což se podepsalo na jejím stavu. Díky náročné rekonstrukci v 70. letech 20. století se podařilo obnovit její středověkou podobu, a proto dnes můžete obdivovat typickou rotundu s válcovou lodí a apsidou.

Prvním místem, kde se vyplatí zastavit, je Staronová synagoga v Jáchymově ulici. Podle pověsti zde rabi Löw uložil Golemovy ostatky na půdě. Dodnes se traduje, že tam stále leží, ale nikdo to neověřil. Pokud sem zavítáte, prohlédněte si vnější vzhled budovy, zejména cihlový štít a opěrné pilíře. Mnozí turisté čekají, že uvidí nějakou pamětní desku nebo vstup na půdu, ale nic takového neexistuje. Důležité je vnímat atmosféru místa a představit si, jak sem rabi Löw před staletími vcházel.

Jak dnes objevit pozůstatky obou mostů Nejviditelnější stopou Juditina mostu je takzvaná Juditina věž na malostranském konci Karlova mostu. Všimněte si, že její spodní část je starší a masivnější než gotické patro – to je původní románské zdivo z 12. století. Další pozůstatky najdete v suterénech domů na Křižovnickém náměstí, kde jsou zazděné původní pilíře. Mnohem obtížnější je stopa po řetězovém mostě. Jeho pilíře dnes leží pod hladinou Vltavy, ale za extrémně suchého léta můžete zahlédnout jejich obrysy. Nejlepší výhled je z náplavky pod Národním divadlem, a to směrem k legiím.

Při hledání pozůstatků se vyvarujte běžných omylů. Nezaměňujte pozůstatky Juditina mostu s mladšími gotickými přístavbami – románské kvádry mají pravidelné vrstvy vápencové malty a žádné okrasné prvky. U řetězového mostu zase nehledejte masivní kamenné bloky, protože jeho pilíře byly z velké části z cihel a lomového kamene, které se po zboření rozebraly na stavební materiál. Mnohem spolehlivější orientací jsou mapy stabilního katastru z roku 1840, které najdete na internetu, ale pozor – souřadnice se nemusí shodovat se současnými mapami kvůli regulaci koryta.

jak zařídit malou kuchyni číst malostranské fasády a vyhnout se pastím pro turisty Barokní paláce na Malé Straně nejsou jen krásné – jsou to čitelné příběhy. Když uvidíte průčelí s pilastry a masivním portálem, víte, že patřilo šlechtě. Ale pozor na mylnou představu, že každý velký dům je palác. Mnohé budovy byly původně měšťanské a dostaly honosnou fasádu až při přestavbě v 18. století. Typická chyba je považovat Valdštejnský palác za sídlo nějakého knížete; ve skutečnosti tam sídlí Senát. Prohlídky jsou možné, ale jen v určitých hodinách – pokud nestojíte v dlouhé frontě, zkuste raději zahrady, které jsou přístupné bez čekání a nabízejí stejně působivý zážitek.

In case you loved this short article and you would want to receive more info about Rady Pro Rekonstrukci kindly visit our internet site.