Jak sušit a skladovat bylinky, aby si zachovaly aroma
Do rohů místnosti patří rohové skříňky s otočnými výsuvnými systémy, které efektivně využijí jinak mrtvý prostor. Pokud nechcete investovat do složitých mechanismů, postačí otevřené rohové police se šikmými policemi, na které umístíte krabice s jasným popisem obsahu. Typickou chybou je snažit se roh zaplnit velkou skříní, která sice nabídne objem, ale zablokuje přístup k oknu nebo dveřím – proto vždy nejdřív změřte průchozí šířku a až poté vybírejte nábytek.
Další riziko představuje muchomůrka tygrovaná, kterou si lidé pletou s muchomůrkou růžovou. Obě mají červenavý klobouk s bílými bradavicemi, ale tygrovaná má klobouk suchý, zatímco růžová je na omak lehce lepkavá. Rozhodující je ale dužnina: u růžové po rozříznutí zčervená, u tygrované zůstává bílá. Zkuste si doma udělat test: nakrájejte houbu na plátky a sledujte změnu barvy. Tento rozdíl je spolehlivější než barva klobouku.
Jakmile bylinky křupou a snadno se lámou, jsou připravené ke skladování. Nechte je ještě půl dne odpočinout, aby se vyrovnala případná zbytková vlhkost. Poté je naložte do vzduchotěsných sklenic z tmavého skla a skladujte na suchém a tmavém místě, ideálně v kuchyňské skříňce daleko od sporáku a dřezu. Celé listy si ponechte až do použití – drcením těsně před vařením uvolníte maximum aroma.
Při výběru krému do mini zákusků rozhoduje především konzistence a struktura těsta. Křehké, piškotové nebo listové těsto si žádá úplně jiný přístup. Pokud zvolíte krém bez ohledu na to, co pod ním leží, výsledek se rozpadne, nasákne nebo bude příliš těžký. Základní pravidlo zní: čím lehčí a sušší těsto, tím jemnější a vzdušnější krém. Čím tužší a mastnější těsto, tím pevnější a stabilnější náplň.
Co dělat, aby bylinky neplesnivěly a neztratily barvu Před samotným sušením bylinky prohlédněte a odstraňte všechny poškozené nebo napadené listy. Neomývejte je, pokud to není nutné – voda odstraní část aromatických látek a prodlouží dobu sušení. Pokud je přece jen musíte omýt, důkladně je osušte papírovou utěrkou a nechte volně oschnout na vzduchu. Bylinky s tenkými listy, jako je tymián nebo oregano, sušte rychle a při nižší teplotě, aby si zachovaly sytě zelenou barvu.
Nakonec si pamatujte, že sušené bylinky nejsou věčné. Zhruba po roce začnou ztrácet na síle a vůni, proto je dobré si dělat zásoby pouze na jednu sezónu. Pokud si nejste jistí, zda jsou bylinky ještě vhodné k použití, protřete je mezi prsty – pokud ucítíte jen slabou vůni, raději je vyhoďte a dopřejte si čerstvou dávku z příští sklizně.
Jak postupovat při sběru, abyste minimalizovali riziko záměny Sbírejte pouze houby, které znáte bezpečně, a to včetně všech znaků. Mějte s sebou průvodce s fotografiemi, ale nevěřte jen obrázkům – porovnejte také vůni, barvu lupenů a strukturu třeně. Nikdy nesbírejte mladé plodnice, u kterých ještě nejsou vyvinuté všechny znaky. U starších hub zkontrolujte, zda nejsou napadené hmyzem, protože to může změnit barvu i konzistenci.
Běžnou chybou je sušit bylinky v troubě nebo v mikrovlnné troubě při vysoké teplotě. Rychlé sušení sice zkrátí čas, ale bylinky ztratí většinu vůně a získají spálenou chuť. Pokud už troubu použijete, nastavte ji na maximálně 35 °C a nechte dvířka pootevřená. Lepší je ale pomalé sušení při pokojové teplotě, které trvá 7 až 14 dní v závislosti na druhu a tloušťce listů.
Ideální je sušit bylinky ve svazcích zavěšených hlavou dolů na suchém, tmavém a dobře větraném místě. Tmavost chrání chlorofyl před rozkladem, a tím i barvu. Teplota by se měla pohybovat mezi 20 a 30 °C. Nikdy nesušte bylinky na přímém slunci – ultrafialové záření ničí silice a listy zblednou. Pokud nemáte možnost věšení, rozložte je v jedné vrstvě na čistou utěrku nebo na sušící mřížku. Občas je obraťte, aby se rovnoměrně vysušily.
Častou chybou je sběr hub těsně u paty stromů, kde si lidé nevšimnou, že klobouk je z jedné strany zbarvený. Muchomůrka zelená často roste v listnatých lesích pod duby, zatímco bedla preferuje světliny a okraje cest. Pokud jdete na známé místo, nezapomeňte, že suché počasí mění vzhled hub – klobouk může být matnější a prsten méně výrazný. Po návratu domů si houby prohlédněte ještě jednou při denním světle, ne ve žlutém osvětlení kuchyně, které zkresluje barvy.
Častou chybou je také použití jednoho druhu krému na všechna těsta bez ohledu na jejich vlastnosti. Například lehký piškotový korpus s hutným máslovým krémem je sice stabilní, ale výsledek je těžký a mastný. Naopak křehká tartaletka s příliš tekutou náplní se rozpadne už při prvním soustu. Vždy proto přizpůsobte krém nejen chuti, ale i fyzikálním vlastnostem těsta. Dobrý krém by měl s těstem tvořit harmonický celek – ani jedno by nemělo dominovat.