Mraz vs. guma: proč pneumatiky v zimě ztrácejí přilnavost
U tvrdohlavých skvrn postupujte od kraje ke středu, aby se skvrna nerozšířila. Na mastné skvrny od jídla pomůže malé množství prostředku na nádobí rozmíchaného ve vodě, na zaschlé cukrovinky zase vlažná voda s trochou octa. Nikdy nemíchejte různé čisticí prostředky, zvlášť ne ty s chlorem a ty s kyselinami – vznikají nebezpečné výpary. Také se vyhněte agresivním rozpouštědlům, která mohou obarvit syntetická vlákna nebo narušit strukturu látky.
Gumová směs pneumatiky není inertní materiál. Obsahuje oleje, změkčovadla a antioxidanty, které udržují pryž pružnou a schopnou přilnout k vozovce. Když teplota klesne pod bod mrazu, tyto složky se mění. Při dlouhodobém skladování v mrazu se z pryže postupně vytrácí vláčnost, směs tvrdne a mikrostruktura povrchu se uzavírá. Pneumatika pak sice vypadá neporušeně, ale její klíčová vlastnost – schopnost držet na mokru a na chladném asfaltu – se . To se projeví hlavně při brzdění a v zatáčkách, kdy řidič očekává záběr, který už guma neumí dodat.
Typická chyba je držet nohu na brzdě „pro jistotu" celý sjezd. Destičky se pak zahřívají rovnoměrně, ale nepřetržitě, a řidič si ani nevšimne, že pedál už není tak pevný. Druhá častá chyba je podřazení až ve chvíli, kdy už brzdy smrdí — tehdy je pozdě. Třetí je ignorování hmotnosti: plně naložené auto nebo příúložné prostory v malém bytěěs zvyšují teplo v destičkách násobně, takže jezděte o stupeň níž a brzděte kratšími dávkami.
Prvním projevem je jiný pedál. Začne být měkčí, zabírá hloubš nebo auto brzdí nerovnoměrně. To není vada destiček, ale plyny a teplo, které se hromadí mezi destičkou a kotoučem. Pokud v tu chvíli přestanete brzdit a necháte brzdy chladnout, většina směsí se vrátí k původnímu chování. Pokud ale budete pedál držet dál a dohřívat je, může dojít k tzv. fadingu — dočasné ztrátě brzdného účinku. Ten zmizí po vychladnutí, ale nikdy se nevyplácí ho vyzkoušet naplno.
Co ověřit dřív, než začnete hledat chybu v softwa
Pravidelná kontrola je u častého sjíždění kopců důležitější než u městského ježdění. Sledujte tloušťku destiček a stav kotoučů, ale také to, zda destičky nejsou popraskané nebo zasklené. Zasklený povrch vypadá leskle a brzdí hůř za tepla i za studena. Pokud se po sjezdu objevuje pískání, vibrace nebo prodloužená dráha brzdění, nechte brzdy zkontrolovat — nemusí to být opotřebení, ale následek přehřátí.
Co zkontrolovat dvě hodiny před jízdou na STK Doplňte kapaliny a zkontrolujte jejich stav. Chladič nesmí být pod ryskou, brzdová kapalina musí být v toleranci a ostřikovače plné – technik je při kontrole výhledu používá. Stěrače vyměňte, pokud nechávají šmouhy nebo se guma trhá. Zkontrolujte tlak v pneumatikách podle štítku ve dveřích, ne podle zvyku, a změřte hloubku vzorku. U pneumatik platí, že vzorek pod zákonným minimem znamená okamžitou neúspěšnost bez ohledu na to, jak dobře auto jede.
Po dojezdu z kopce nenechávejte auto hned stát s nohou na brzdě. Horké destičky přitisknuté ke kotouči mohou na kotouči zanechat nerovnoměrné ložisko materiálu a způsobit později vibrace při brzdění. Nechte je pár minut v klidu vychladnout, ideálně při pomalé jízdě po rovině bez brzdění. Pokud po sjezdu cítíte zápach, kouř nebo pedál propadá, zastavte na bezpečném místě a nechte brzdy vychladnout. Nikdy na ně nestříkejte vodu.
Začněte studeným motorem. Nastartujte a nechte ho chvíli běžet na volnoběh, pak přidejte plyn a znovu uvolněte. Poslouchejte, odkud zvuk vychází. Hluboké dunění pod podlahou bývá spojeno s tělesem tlumiče, syčení nebo praskání blíž k motoru zase s přírubou svodů. Všímejte si i vibrací, které se přenášejí do karoserie – uvolněný závěs se projeví klepáním při přejezdu nerovností.
Běžnou chybou je přijet s vozidlem, které má v systému zapsané nezaplacené pokuty nebo nesplněnou předchozí kontrolu. Vyplatí se ověřit stav vozidla v evidenci ještě před objednáním termínu. Další častá chyba: nechat doma doklady od vozidla nebo zapomenout na povinnou výbavu. Technik ji kontrolovat nemusí, ale při silniční kontrole před STK ji potřebujete a zbytečně ztratíte čas.
Co s tím udělat přímo na sjezdu Základní pravidlo zní: nebrzdit plynule celý kopec. Používejte motorové brzdění, podřaďte o jeden až dva stupně níž, než by odpovídalo rychlosti, a brzdu používejte v krátkých, ale rozhodných dávkách. Mezi nimi nechte brzdy vychladnout alespoň několik sekund. Delší přerušované brzdění s chladicími pauzami udrží teplotu níž než jedno dlouhé přiškrcování. U automatu přepněte do manuálního režimu nebo zvolte režim pro jízdu z kopce, pokud ho vůz má.