Cvičení v těhotenství: chyba, která škodí víc než lenošení
Osvě je hra „co vidím". Nezačínejte ale barvami, ty děti znají brzy a hra se rychle vyčerpá. Místo toho popisujte vlastnosti a funkce: „Vidím něco, co se používá k míchání polévky a je to dřevěné." Dítě hledá předmět a zároveň slyší slova jako míchat, polévka, dřevěný. Podobně funguje hra na protiklady: „Velký – malý, mokrý – suchý, tichý – hlasitý." U předškoláka se vyhněte abstraktním protikladům, jako je spravedlivý a nespravedlivý, ty přijdou později.
Čištění má smysl ráno po snídani a večer před spaním, přičemž večerní čištění je důležitější — v noci se snižuje tvorba slin a bakterie mají volné pole. Kartáček veďte po zubech krouživými pohyby, u dětí do šesti let zubní kartáček potřebuje vedení ruky rodiče; samostatné čištění zvládnou spolehlivě až kolem sedmého roku, kdy mají vyvinutou jemnou motoriku. Mezi zuby se dostane jen mezizubní kartáček nebo zubní nit, ale u mléčného chrupu s velkými mezerami často stačí důkladné vyčištění ploch přiléhajících k sousedním zubům.
Ránu nechte přes noc volně dýchat, pokud není na místě, které se tře o oblečení nebo o lůžko. Na spánek stačí čistá gáza, ne vodotěsná fólie. Voděodolné krytí používejte jen na koupání a po osušení ho sundejte. Častou chybou je nechat náplast několik dní bez kontroly. Pod ní vzniká macerace, kůže zbělá a rána se rozšíří. Další chybou je sypat na čerstvou odřeninu pudr nebo masti s antibiotiky bez doporučení. Ty patří jen na rány, které lékař skutečně viděl.
Krmte v klidném prostředí, dítě posaďte do stabilní židle a mějte ho pod dohledem po celou dobu. Lžičku podávejte pomalu, nechte dítě samo rozhodnout, kdy má dost. Odmítnutí není prohra – opakujte stejnou potravinu za pár dní, klidně i desetkrát. Nenuťte do poslední lžičky a nedohánějte množství mlékem hned po jídle, jinak se naučí, že pevná strava je jen mezistupeň. Mezi osmým a dvanáctým měsícem přidejte druhé jídlo denně a postupně zvyšujte hustotu pyré, aby se dítě učilo kousat a polykat hrudky.
Na co si dát pozor: malé dílky u nejmenších dětí, nestabilní úložné prostory v malém bytěěže, které hned spadnou a dítě odradí, a hlavně srovnávání s ostatními. Vyhněte se větám typu „podívej, jak to má bráška hezké". Místo toho popisujte, co dítě udělalo: „Postavil jsi tady širší základnu, proto to drží." Konkrétní zpětná vazba ho naučí víc než pochvala za výsledek.
Nejčastější chybou v těhotenství není nedostatek pohybu, ale jeho špatná forma. Mnoho žen buď přestane cvičit úplně, nebo naopak pokračuje ve stejném režimu jako před otěhotněním. Obojí může uškodit. Těhotenství není nemoc, ale organismus se mění každý týden – mění se těžiště, uvolňují se vazy, roste objem krve a zpomaluje se trávení. Cvičení musí tyto změny respektovat, ne ignorovat.
Ve třetím trimestru se centrum gravitace posouvá dopředu, takže hrozí pády. Bezpečné aktivity: chůze, plavání, vodní aerobik, jemná jóga vsedě nebo s oporou židle, dechová cvičení. Vyhněte se skákání, běhu, sportům s míčem a všemu, co vyžaduje rychlé změny směru. Posilujte pánevní dno – naučte se ho vědomě stahovat a uvolňovat, ideálně několikrát denně. Typická chyba: ženy posilují pánevní dno příliš silně a zapomínají ho uvolnit, což může ztížit porod. Cvičte v krátkých blocích, 10–15 minut denně stačí.
Druhý trimestr: kdy přestat s břišními cviky Druhý trimestr je pro mnoho žen nejpříjemnější období. Břicho ještě nepřekáží, ale je čas upravit intenzitu. Bezpečné jsou rychlá chůze, plavání, těhotenská jóga, lehké posilování s vlastním tělem nebo odporovými gumami. Začněte vynechávat klasické sedy-lehy a cviky, které tlačí na břišní stěnu. Místo toho posilujte šikmé břišní svaly a hluboký stabilizační systém – např. vleže na zádech s pokrčenými koleny střídavě zvedejte jednu nohu, nebo v kleku na čtyřech podsazujte pánev. Dýchejte plynule, nikdy nezadržujte dech. Chyba: příliš dlouhé stání na jednom místě nebo cvičení vleže na zádech po 20. týdnu, které může utlačovat dolní dutou žílu a způsobit mdloby.
Pro všechny trimestry platí: pijte dostatek vody, cvičte v dobře větrané místnosti a noste podprsenku s dobrou oporou. Sledujte signály těla – dušnost, bolest hlavy, tlak v podbřišku nebo pravidelná bolest v kříži jsou důvodem přestat. Pokud jste před těhotenstvím necvičila, začněte s chůzí a jemným protahováním, ne s intenzivním tréninkem. A nezapomeňte: každá těhotenská jednotka by měla končit pocitem, že byste mohla ještě chvíli pokračovat. Ne vyčerpáním.
V prvním trimestru je největší riziko přepálení. Únava a nevolnosti jsou běžné, takže místo výkonu volte kratší a častější jednotky. Vhodná je chůze, plavání, jemná jóga nebo stacionární kolo. Vyhněte se skákání, prudkým změnám polohy a cvikům na břiše. Typická chyba: žena se snaží „udržet formu" a cvičí barvy stěn do obýváku selhání. V tomto období je lepší skončit s rezervou. Pokud se objeví špinění, ostrá bolest nebo závratě, cvičení přerušte a poraďte se s lékařem.