Když skříň neprojde dveřmi, rozhoduje měření a demontáž
Začněte tím, že židli položte na bok nebo na stůl potažený dekou, aby se nepoškrábal potah sedáku. Nejprve odšroubujte opěradlo od mechanismu – obvykle drží na dvou až čtyřech šroubech zespodu sedáku. Šrouby vytahujte pomalu a hlídejte si podložky, které snadno zapadnou do potahu. Pokud jdou šrouby ztuha, nepoužívejte hrubou sílu; zkuste je nejdř a teprve pak vyšroubovat celé. Stržená hlava šroubu je nejčastější chyba při demontáži.
Nejčastější chyba je měřit jen „na papíře" a spoléhat na to, že pár centimetrů se nějak vyřeší. Rezerva musí být reálná: u dveří počítejte s minimálně několika centimetry na každé straně kvůli rukám, páčení a naklápění. Pokud je nábytek jen o pár milimetrů širší než otvor, nezkoušejte ho tam tlačit silou. Místo toho hledejte, co lze bezpečně odšroubovat.
Než začnete s nábytkem vůbec hýbat, změřte si všechno, co rozhoduje. Potřebujete tři čísla: šířku a výšku dveřního otvoru (v nejužším místě, tedy i s rámy a klikami) a rozměry nábytku ve všech třech osách. U skříní nestačí šířka a hloubka – důležitá je i úhlopříčka čelní i boční stěny. Právě ta se často zasekne o futro, i když šířka na papíře vychází. Změřte také chodbu, zákruty a výšku stropu v místě, kde budete nábytek naklápět.
Před zabalením zkontrolujte, zda některá hrana nevyčnívá víc než ostatní – třeba šroub, držák nebo ozdobný prvek. Tyto části buď odšroubujte, nebo je obalte silnější vrstvou a zafixujte páskou, aby se nepohnuly. Po zabalení krabicí krátce zatřeste. Pokud uvnitř něco klape, není výplň dostatečná. Pokud se karton v místě hrany prohýbá, přidejte zvenku další vrstvu lepenky nebo pásky. Rychlá zkouška před odesláním ušetří mnohem víc času než řešení roztržené krabice a poškozeného nábytku.
Výtah je nejrychlejší cesta, ale jen když se vejde i s rezervou. Změřte vnitřní šířku a hloubku kabiny, světlou výšku a hlavně šířku vstupních dveří – ty bývají užší než kabina. Nábytek nakládejte tak, aby zůstal prostor pro zavření dveří a aby nepřekážel ve dveřním prostoru. Pokud kus projde jen nakloněný, ověřte, zda se pod stropem kabiny nezasekne při zvedání. U rozměrných kusů počítejte s tím, že výtah může být obsazený nebo mimo provoz; mějte připravenou záložní trasu po schodech.
Po vyjmutí položte šuplík dnem dolů, ne na bok. Boční poloha je pohodlná na čištění, ale obsah se sesype ke straně a při zpětném zasunutí se převrhne. Při montáži postupujte opačně: nejdřív zasuňte zadní část do kolejnic, pak zarovnejte přední panel a teprve nakonec zacvakněte aretaci. Zkontrolujte, že šuplík jede plynule a nedrhne. Pokud po zasunutí nesedí na místo, nejsou kolejnice ve stejné dráze — povolte šroubky, srovnejte a utáhněte.
Nakonec zkontrolujte, že po průchodu nic nezůstalo zkřížené a že šrouby drží. Pokud se kus nepodařilo protáhnout ani po demontáži, je lepší ho přepravit oknem nebo rozdělit na menší díly než riskovat poškození rámu dveří i nábytku. Měření, klid a správné pořadí demontáže rozhodují víc než síla.
Při balení chraňte hlavně potah a plastové části. Sedák a opěradlo obalte strečovou fólií nebo bublinkovou folií, hrany zpevněte lepenkou. Kovovou nohu a píst zabalte zvlášť, aby ostré hrany neprodřely potah. Díly skládejte na sebe tak, aby těžké kusy byly dole a lehké nahoře. Krabici nebo vak popište a přiložte seznam dílů a šroubů – při zpětné montáži pak stačí porovnat obsah se seznamem a nemusíte hádat, co chybí. Pokud židli vozíte v autě, zajistěte náklad popruhem; volně ložená noha s kolečky je při brzdění nebezpečná.
Píst mezi základnou a mechanismem sedáku bývá nejzapečenější spoj celé židle. Nejdřív odšroubujte mechanismus ze spodní strany sedáku, obvykle čtyři šrouby, a teprve pak řešte píst. Pokud drží, nestrhávejte ho kladivem přímo na hřídel. Otočte židli na bok, uchopte základnu oběma rukama a krátkými rázy směrem dolů uvolněte kuželový spoj. Kdo píst ohýbá v kleštích, riskuje prasknutí plastového pouzdra a zbytečně si zkomplikuje balení.
Rozebrání kancelářské židle před stěhováním nebo odvozem do sběrného dvora zabere půl hodiny až hodinu. Nejde o složitou práci, ale rozhoduje pořádek: pokud šrouby a podložky naházíte do jedné krabice s dalším nářadím, při zpětné montáži budete ztrácet čas hledáním. Připravte si proto předem plochý šroubovák, sadu imbusových klíčů, případně klíč na matice, malé krabičky nebo uzavíratelné sáčky a izolepu na popisky.
Demontáž: co sundat jako první a co nikdy nesundávat Začněte tím, co jde dolů snadno a co ubírá nejvíc centimetrů: dvířka, zásuvky, poličky, úchytky, nožičky a u některých kusů i zadní deska. Dvířka jsou většinou největší překážka v hloubce i šířce, takže jejich sundání často rozhodne. Šrouby a drobné díly si rovnou roztřiďte do sáčků a popište páskou – po přestěhování nebudete vzpomínat, kam který patřil. U demontáže postupujte od nejlehčích částí k nosné konstrukci, ne naopak.