Růžový olej, který zhořkne, když květy pomačkáte

Ne všechno ovoce snáší chlad. Banány, avokádo, mango, papája a citrusy (pokud je spotřebujete do týdne) skladujte při pokojové teplotě. V chladu zčernají nebo ztratí chuť. Naopak jahody, maliny, borůvky, třešně, hroznové víno, jablka a hrušky patří do lednice. Bobuloviny dejte do misky vyložené papírovou utěrkou, která vsákne přebytečnou vlhkost, a přikryjte je volně. Jablka a hrušky skladujte odděleně od ostatního ovoce, protože uvolňují hodně etylenu a urychlují zrání okolních plodů.

Na letiště přijďte o hodinu dřív, než byste šli bez dítěte. Odletová hala je pro batole obrovský kolotoč podnětů a vy potřebujete čas na odbavení, bezpečnostní kontrolu i na to, aby se dítě vyběhalo. Před bezpečnostní kontrolou vytáhněte tekutiny a elektroniku z batohu, sundejte dítěti boty a připravte si flašku zvlášť. Pokud dítě ještě nosíte v šátku nebo nosítku, sundejte ho před rentgenem – personál to vyžaduje. Typická chyba je nechat dítě běhat po hale až do poslední chvíle. Unavené a rozrušené dítě se pak v letadle vzpírá a pláče.

Nezapomínejte na vlastní klid. Štěně vycítí vaše napětí a může ho převzít. Pokud sami nejste jistí, raději situaci opusťte a vraťte se k ní později. Také se vyhněte časté chybě – trestání za projevy strachu. Pes, který se bojí, potřebuje podporu a bezpečí, ne výtku. Stejně tak není dobré štěně utěšovat přehnaně, tím strach spíš posílíte. Ideální je klidné vedení a odvedení pozornosti jinam.

Jako nosný olej se hodí mandlový, jojobový nebo slunečnicový za studena lisovaný. Rafinované oleje jsou levnější, ale ztrácejí se v nich jemné tóny růže. Květů dejte do sklenice tolik, aby po zalití olejem zůstaly ponořené, ale ne natěsnané. Zalijte je tak, aby olej sahal dva centimetry nad vrstvu květů. Sklenici uzavřete a postavte na tmavé místo s pokojovou teplotou. Denně ji protřepejte, ale neotvírejte, aby se dovnitř nedostala vlhkost.

Hotový olej vydrží v chladu a temnu tři až šest měsíců. Nepřidávejte do něj vodu ani alkohol, jinak se zkazí během několika dní. Pro delší trvanlivost přidejte pár kapek vitamínu E, ale jen pokud ho máte v tekuté formě bez přísad. Pokud olej začne vonět po zatuchlině nebo zkysne, vyhoďte ho – přepálený nebo zkažený olej na kůži nepatří.

Jak číst legendy u popravčích nástrojů U každého exponátu sledujte tři údaje: dataci výroby, místo nálezu a způsob, jakým se dostal do muzea. Pokud chybí všechny tři, jde spíš o pověst než o historický doklad. U katovských mečů si všímejte vyrytých symbolů – často jde o iniciály kata, letopočet nebo znak města. Právě tyto detaily pomáhají odlišit opravdový nástroj od divadelní rekvizity. U železné panny zkontrolujte, zda má vnitřní hroty; některé vystavené kusy je vůbec nemají a sloužily jen k zastrašování.

Praktický tip: fotografujte si popisky, ale nikdy nespoléhejte na jeden zdroj. Srovnejte údaje z muzea s odbornou literaturou o pražském katu. Zjistíte, že mnohé „popravčí nástroje" byly vyrobeny pro výstavu nebo jako suvenýr a teprve později dostaly temný příběh. Vyhněte se také tomu, abyste se dotýkali vitrín nebo se snažili exponát „vyzkoušet" – jde o porušení návštěvního řádu a v některých případech i o poškození kulturní památky.

Pražská muzea skrývají předměty, které na první pohled působí jako řemeslné kuriozity, ale jejich příběh sahá k výkonu spravedlnosti. Mezi nejčastěji vystavované patří katovský meč, popravčí sekera, španělská bota, palečnice a takzvaná „panna" neboli železná panna. Ne každý exponát je však tím, čím se zdá být. Řada z nich vznikla až v 19. století jako romantická rekvizita a do muzea se dostala přes soukromé sbírky.

Než se vydáte do expozice, ověřte si, zda je daný předmět skutečně spojen s konkrétní popravou. Typická chyba je brát popisek na vitríně jako hotový fakt. Legendy o „prokletém meči" nebo „nástroji, který sám vyhledává viníky" bývají dílem barokních kronikářů a pozdějších novinových reportáží. Ptejte se kurátora nebo hledejte v muzejním katalogu, odkud předmět pochází a kdy byl do sbírky zařazen.

Nejužitečnější je navštívit expozici s někým, kdo se v tématu orientuje, nebo si předem projít odborné články. Vyhněte se davům o víkendu, kdy jsou popisky špatně čitelné a legendy se šíří rychleji než fakta. Pokud narazíte na nástroj s nápisem „pravý katovský meč", berte to jako pozvánku k ověření, ne jako hotovou pravdu. Právě kritické čtení odlišuje návštěvu muzea od povídání u piva.

Legendy o nástrojích často mísí dvě roviny: skutečný výkon práva a pozdější folklór. Například pověst o sekere, která se sama otočí, vznikla až v době, kdy popravy dávno skončily. Stejně tak tvrzení, že určitý meč byl použit při popravě českých pánů, bývá nepřesné – většina katovských nástrojů se ničila nebo přetavovala. Co tedy v muzeích skutečně vidíte? Většinou dochované kusy z 16. až 18. století, které sloužily k výkonu práva, a vedle nich pozdější napodobeniny.