Zavařování ovoce bez pecek: chyba, která zničí konzistenci

Důležitá je i teplota a délka varu. Ovoce bez pecek nepotřebuje dlouhé převařování; stačí ho prohřát tak, aby se nálev spojil, ale dužina zůstala pevná. Dlouhý var rozruší strukturu a kompot se změní na pyré. U švestek a meruněk se osvědčuje plody předem krátce ponořit do horké vody a hned zchladit, jak zařídit malou kuchyni což zpevní povrch a sníží riziko rozpadu.

Před plněním je nutné odstranit stopky i zbytky květů a každý plod prohlédnout. Nahnilé kusy se nevyhazují „jen tak" do koše vedle ostatních – stačí jeden a chuť celé sklenice je pryč. Plody se properou ve studené vodě a nechají okapat na utěrce. Propichovat je není potřeba, ale u větších odrůd s tuhou slupkou pomůže několik vpichů špejlí: sirup se dostane dovnitř a plody nepopraskají.

Uskladněte sklenice na chladném, tmavém místě a otevřené lečo spotřebujte do tří dnů. Při správném postupu vydrží směs v dobré kvalitě jeden až dva roky. Pokud se při otevření objeví nepříjemný zápach nebo bublinky, neochutnávejte a obsah zlikvidujte.
Kdy je dotažení správné a kdy už škod

Co dělat se sypkými potravinami a jak nenaletět „úspornému" náku

Nejčastější chyba je plnění do vlažných sklenic a rychlé ochlazení na průvanu. Víčko musí po vychladnutí pevně držet a uprostřed být mírně vtažené. Pokud některá sklenice neuzavřela, obsah spotřebujte brzy a neprodleně ho uchovejte v chladu. Hotové kompoty skladujte na tmavém a chladném místě a před použitím vždy zkontrolujte, zda nálev nezakalil nebo víčko nenadzvedlo. Zkažený kompot nezkoušejte zachraňovat převařením — chuť už nebude správná.

Základ je pecku odstranit čistě a bez potrhání dužiny. Speciálním peckovačem nebo úzkým nožem pracujte podél drážky, ne skrz plod. Potrhané ovoce pustí šťávu už při přípravě a v nálevu se pak rozpadá. U třešní a višní je dobré plody před peckováním krátce omýt a osušit, protože mokrý povrch ředí nálev a zhoršuje tuhost výsledné hmoty. Pecky vyhazujte stranou, ale počítejte je — pokud jich je méně než plodů, barvy Stěn do obýváku jedna vám v ovoci zůstala.

Po zavaření nechte sklenice chladnout pomalu a bez průvanu. Rychlé zchlazení sice urychlí práci, ale rozdíl teplot může narušit strukturu ovoce a způsobit, že se konzistence změní i po několika dnech. Ovoce bez pecek je citlivější než celé plody, a proto si zaslouží klidnější zacházení od peckování až po chladnutí.
Ovoce bez pecek, jako jsou třešně, višně, švestky nebo meruňky, láká k rychlému zavaření. Právě tady ale vzniká nejvíc problémů s konzistencí. Když pecku jen vytáhnete a plody hodíte do hrnce, výsledkem bývá rozvařená kaše nebo naopak řídká šťáva, která se v kompotu neudrží. Rozhoduje přitom několik málo kroků, které se dají snadno podcenit.

Častá chyba je doslazování na konci. Když zjistíte, že je kompot řídký, přisypete cukr a znovu vaříte — jenže tím ovoce dál měkne a problém se zvětší. Řidší konzistenci řešte už při plnění, ne opakovaným varem. Sklenice plňte pevně, ale bez mačkání plodů, a nálev dolijte tak, aby byly ponořené. Vzduchové kapsy mezi ovocem způsobují nerovnoměrné prohřátí a v místě bubliny se plod rozpadá.

Pevná konzistence vzniká před zavařením, ne po něm Konzistenci neurčuje jen doba varu, ale hlavně to, co se do ovoce dostane předem. Ovoce bez pecek má tendenci pouštět vodu, a proto se vyplatí ho před zavařením krátce podusit s cukrem a nechat odstát, aby se šťáva spojila s cukrem rovnoměrně. Cukr váže vodu a pomáhá udržet plody celistvé. Pokud ho sypete až do vroucího nálevu, plody se nejprve rozmočí a teprve potom začnou tuhnout — a to je pozdě.

If you liked this post and you would like to obtain extra information concerning DokončEní interiéru kindly visit our own internet site.