Když substrát rychle vysychá, perlit a vermikulit to vyřeší

Nejčastější chybou je přesazení do přemokřeného substrátu ihned po vyjmutí — kořeny pak v nové zemině uhnívají. Další chybou je hnojení v prvních týdnech, kdy čerstvý substrát obsahuje živin dostatek a přebytek solí kořeny spálí. Někteří pěstitelé také přesazují pokaždé do výrazně většího květináče, což vede k přelévání a stagnaci. A konečně, rostlinu po přesazení nenechávejte na přímém slunci; přesazená rostlina má oslabené kořeny a potřebuje klid.

Prvním pravidlem je sledovat, odkud rostlina pochází. Sukulenty a kaktusy potřebují substrát, který po zálivce rychle proschnе – obvykle se míchá rašelina s pískem nebo perlitem v poměru, kde drenáž tvoří třetinu až polovinu objemu. Naproti tomu kapradiny a mnohé tropické druhy ocení těžší směs s vyšším podílem rašeliny a kompostu, která déle zadrží vláhu. Pokud si nejste jistí, začněte u středně těžké směsi a upravte ji podle reakce rostliny.

Proč se padlí vrací i po ošetřen

Perlit a vermikulit se prodávají jako bílé, sypké materiály a na první pohled vypadají skoro stejně. Ve skutečnosti se chovají jinak a v květináči plní jinou úlohu. Perlit je expandovaný vulkanický sopečný materiál, který vzniká prudkým zahřátím suroviny na vysokou teplotu. Tím se mění v lehké, pórovité granule. Vermikulit je expandovaný minerál, nejčastěji slída, který po zahřátí vrstevnatí a vytváří destičkovité, houbovité částice. Oba materiály zlepšují strukturu zeminy, ale každý jiným způsobem.

Když rostlina po celou sezónu nevyhodí nový list, nebo naopak nové listy zůstávají drobné a bledé, často to není nedostatkem světla ani hnojiva. Kořeny v přestárlém substrátu nedokážou živiny přijmout. Typickým projevem je také žloutnutí spodních listů při zachované zálivce a světelných podmínkách. Pozor ale na záměnu s běžným stárnutím listů — přesazovat kvůli jednomu žlutému listu nemá smysl. Sledujte celkový stav aspoň několik týdnů.

Řízkování ve vodě vypadá jednoduše: ustřihnout, postavit do sklenice, počkat. Právě proto u něj lidé dělají víc chyb než u množení v substrátu. Voda neposkytuje žádnou oporu ani živiny, a tak rostlina stojí celou energii na tvorbu kořenů. Když se postup dodrží, je to nejnázornější metoda, při které je vidět každý milimetr nového kořene. Když ne, řízek stejně rychle shnije.

Kdy se vyplatí voda a kdy raději rovnou substrát Ve vodě snadno zakoření rostliny s měkkými stonky a uzlovitými články: voděnka, filodendron, monstera, pilea, tradeskancie, různokvětka. Naproti tomu sukulentní a dřevnaté rostliny, například fíkus nebo tlustice, ve vodě často hnijí, protože jejich pletiva zadržují vlhkost příliš dlouho. Rozdíl je i v kořenech: vodní kořeny jsou křehké a tenké a při přesazování do země se lámou. Substrátové kořeny jsou od začátku pevnější a rostlina po přesazení neprochází šokem. Pokud jde o rostlinu, která žije v suchém vzduchu a má dužnaté listy, volte rovnou substrát.

Nádoba má být čistá a nejlépe z tmavého nebo neprůhledného skla, protože světlo podporuje růst řas. Do vody se dostane jen spodní část stonku, listy musí zůstat nad hladinou. Vodu měňte každé dva až tři dny, u teplého pokoje i častěji. Přidávat do ní nemusíte nic, ani cukr, ani hnojivo; živiny v této fázi nejsou potřeba a hnojivo kořeny spíš spálí. Místo postavte na světlé stanoviště bez přímého poledního slunce, teplota kolem 20 až 24 °C je ideální.

Prvním krokem je správný řízek. Stříhejte čistým ostrým nožem, ne tupými nůžkami, které stonek rozdrtí. Řez veďte šikmo asi centimetr pod listovým uzlem, protože právě z uzlu vyrůstají kořeny. Ideální délka je 8 až 12 centimetrů se dvěma až třemi listy. Spodní listy odstraňte, aby nezůstaly ponořené ve vodě a nezačaly hnít. Rostlina by měla být zdravá, bez skvrn a bez škůdců; řízek z napadené matky obvykle zahyne dřív, než zakoření.

Přesazení do země dělá nejvíc škody ve chvíli, kdy se s ním spěchá. Připravte lehký substrát s perlitem a květináč s drenáží. Řízek zasaďte tak hluboko, aby kořeny byly celé pod povrchem, zeminu lehce přitlačte a zalijte. První týden držte rostlinu ve stínu a zvyšujte světlo postupně. Zalévejte méně, než se zdá, protože nové kořeny ještě nestačí odvádět vodu a přemokření je zabije spolehlivěji než sucho. Zakořenění poznáte podle nového přírůstku, ne podle počtu kořenů ve sklenici.

Nejčastější chybou je nechat řízek ve vodě příliš dlouho. Jakmile jsou kořeny dlouhé dva až tři centimetry, je čas přesadit. Delší kořeny se ve vodě lámou, rostlina začne žloutnout a ve stojaté vodě se množí bakterie. Další chybou je voda z kohoutku s vysokým obsahem vápníku, která na stonku vytváří bílý povlak. Použijte vodu odstátou nebo převařenou a vychladlou. Pokud stonek změkl, ztmavl nebo se zakalila voda, řízek okamžitě vyhoďte i s vodou a nádobu vydezinfikujte.