Když štěně poznává svět, rozhoduje každá hodina
Venčete na různých místech: rušná ulice, park, les, zastávka, podchod. Nechte štěně poslouchat zvuky a čichat. Netahejte ho za sebou, ale ani ho nenechte sedět na jednom místě celou hodinu. Ideální je deset až patnáct minut, dvakrát denně. Během procházky ho několikrát odměňte za to, že se otočí, když ho zavoláte. Tím se učí, že i mezi podněty je pro něj člověk důležitý.
Zastínění řešte látkou, ne konstrukcí. Roletová clona na kasetě se připevní na zeď nad dveřmi nebo na boční stěnu a vytahuje se jen tehdy, když svítí slunce. Markýza nad balkonem potřebuje souhlas, protože zasahuje do fasády. Závěsná plachta na karabinách je nejlevnější a nejrychlejší řešení, ale pozor na vítr: v panelákovém tunelu mezi domy fouká víc než dole. Karabiny zajistěte pojistkou a plachtu nikdy nenechávejte napnutou, když odjíždíte.
První chybou je skladování věcí, které používáte jen občas, na nejdostupnějších místech. Ručníky, zásoby toaletního papíru nebo čisticí prostředky, které vytáhnete jednou za týden, zabírají prostor, kam denně saháte. Prohoďte to: denní potřeby patří do výšky pasu až očí, sezónní a záložní věci nahoru nad dveře nebo do spodních zásuvek. Pokud nad dveřmi není místo, stačí úzká police nebo věšák na zádech dveří – ušetří místo na zemi i na stěnách.
Po přesazení sledujte, jak se rostlina chová. Když do dvou týdnů začne tvořit nové výhony a listy získají sytou barvu, zásah se povedl. Pokud listy žloutnou nebo opadávají, vraťte se k původnímu režimu zálivky a zkontrolujte, zda voda odtéká ze dna. Přesazená levandule potřebuje asi měsíc, než se usadí, teprve potom ji přihnojte ředěným hnojivem pro suchomilné rostliny.
Typické chyby? Nošení štěněte na rukou, když jde kolem velký pes. Tím ho naučíte, že velcí psi jsou hrozba. Další chyba je nechat ho pohladit od každého, kdo si o to řekne. Štěně se pak stává pasivním a ztrácí schopnost říct ne. A třetí: dlouhé socializační maratony. Unavené štěně se přestane učit a začne reagovat podrážděně. Radši kratší akce s pauzou na spánek.
Keramická rovnátka nevyžadují složitý režim, jen pravidelnost. Ráno důkladně, po jídle rychle, večer s mezizubním kartáčkem a nití. Kdo to vydrží celou léčbu, tomu po sundání zůstanou rovné zuby bez bílých skvrn a bez žlutých zámečků. Kdo to podcení, řeší následky roky po skončení léčby.
Nejčastější chyba je koupit povlečení bez vyzkoušení na matraci. Doma zjistíte, že se návlek kroutí nebo že prostěradlo chybí. Další chybou je prát nové povlečení na příliš vysokou teplotu. Bavlna se srazí a po prvním praní už nesedí. Perte podle štítku, obvykle na 40 stupňů, a sušte volně rozložené. Žehlení není nutné, stačí povlečení po vyprání pořádně protřepat a narovnat.
Socializace nekončí ve čtyřech měsících. Pokračuje celý první rok, jen tempo se mění. Nové lidi, psy a místa přidávejte dál, ale vždy s ohledem na to, jak štěně reaguje. Když vidíte stažený ocas, zívání nebo olizování čumáku, uberte. Když se štěně samo vrací k podnětu, přidejte. Tímhle způsobem z něj vyroste pes, který svět bere jako normální místo, ne jako neustálou hrozbu.
Lidé, psi a místa bez přehnaného tlaku Seznamte štěně s různými typy lidí: muži, ženy, děti, lidé s brýlemi, s vousy, v čepici, na vozíku. Nepřibližujte je ale tak, že se štěně ocitne v koutě. Ať si samo zvolí, jestli přijde blíž. Cizí lidé by ho neměli hladit, dokud se neuklidní. Platí jedno pravidlo: štěně se učí, že lidé jsou v pohodě, když si je může samo obejít. Stejně důležité je setkání s klidným dospělým psem, který štěněti jasně nastaví hranice. Vyberte vyrovnaného psa, ne takového, který skáče a vrčí. Krátké setkání na neutrální půdě stačí.
Začněte doma. Pusťte štěněti zvuky, které běžně slyšíte: zvonek, mixér, vysavač, hlasitou televizi. Nejdřív z dálky a tiše, pak blíž. Když štěně zůstane v klidu, odměňte ho pamlskem nebo hrou. Pokud ztuhne nebo se schová, uberte intenzitu a příště přidejte pomaleji. Stejně tak povrchy: dlažba, dřevo, koberec, guma, tráva. Nechte ho po nich chodit, ne ho přenášet. Každý nový zážitek by měl skončit dřív, než se štěně začne bát.
Socializace nezačíná až po očkování. Naopak, prvních šestnáct týdnů života je období, kdy štěně přijímá nové podněty bez strachu. Co v této době zažije, tomu se později nevyhne. Pes, který do čtyř měsíců neviděl člověka s deštníkem, může mít v dospělosti problém s každým, kdo zvedne ruku. Nejde o to štěně vystavit všemu najednou, ale postupně a v klidu.