Co se stane, když zanedbáte kontrolu ferratového setu

Příprava na extrémní sporty, ať už jde o ultramaraton, vysokohorskou túru nebo dlouhý trail, stojí na jednom klíčovém principu: tělo musí dostat podnět, adaptovat se a odpočinout si. Chybou většiny začátečníků je, že hned od začátku trénují na maximum, což vede k přetížení, zranění a ztrátě motivace. Správné dávkování zátěže není o tom, kolik toho zvládnete za týden, ale jak dlouho vydržíte růst. Základním pravidlem je postupné zvyšování objemu i intenzity, a to maximálně o 10 % týdně. Tento princip zná každý trenér, ale málokdo ho skutečně dodržuje, protože se zdá být příliš pomalý.

Poslední rada se týká označení. Na každém laně najdete štítek s normou EN 892 (dynamické) nebo EN 1891 (statické). Pokud tam tento údaj chybí nebo je nečitelný, lano nekupujte – i kdyby bylo sebelevnější. Výrobce, který normu neuvádí, nemá co skrývat? Spíš naopak. Správné lano vám vydrží roky, pokud ho budete používat jen k tomu, k čemu bylo vyrobeno. Až budete příště stát pod cestou a přemýšlet, jestli se vyplatí sáhnout po tom starším kuse ze sklepa, pamatujte: pád nečeká na to, až si vzpomenete, co je statické a co dynamické.

Jistící set pro ferraty je vaším životním pojistitelem ve skalách. Ocelové karabiny, dynamické lano a textilní popruhy nesou vaši váhu při každém pádu. Pokud je necháte bez povšimnutí, může i drobná vada znamenat selhání v kritický moment. Pravidelná kontrola není formalitou, ale nezbytnou součástí přípravy na každou túru.

Trénink na extrémní sporty je běh na dlouhou trať, ne sprint. Nemusíte být nejrychlejší ani nejsilnější ze dne na den. Důležité je, abyste svůj plán přizpůsobili svým možnostem, naslouchali tělu a měli trpělivost. Pokud pochopíte princip dávkování a budete ho aplikovat důsledně, dosáhnete cílů, o kterých jste dříve jen snili. A pamatujte, že lepší je přijít na start odpočatý a zdravý, než se zranit měsíc před závodem.

Nakonec si vše vyzkoušejte v praxi. Půjčte si dva různé modely a porovnejte je na umělé stěně nebo na krátkém ledovém svahu. Všímejte si, jak se chovají při záseku, jak leží v ruce a jak reagují při odrazu. Pamatujte, že cepín je osobní nástroj – to, co vyhovuje vašemu parťákovi, nemusí vyhovovat vám. Vyberte ten, který cítíte jako přirozené prodloužení paže, protože právě to rozhoduje o vaší bezpečnosti a výkonu.

Další past, na kterou lidé naletí, je stav lana. I nové lano může být poškozené, pokud bylo špatně skladováno nebo vystaveno chemikáliím. Před každým lezením projeďte lano rukou od konce ke konci a hledejte měkká místa, „chlupy" na plášti, zářezy nebo ztvrdlé úseky. Pokud najdete byť jen centimetr poškozeného jádra, lano vyřaďte. Neexistuje žádná oprava lana – jakékoli zašívání nebo slepování je smrtelný hazard. Stejně tak lano nepatří do pračky, sušičky ani na přímé slunce. Čistí se pouze vlažnou vodou a nechává volně uschnout ve stínu.

Čtvrtá zásada: minimalizujte dynamické pohyby. Při slaňování bez lana je každý švih nebo skok rizikem. Pokud potřebujete překonat převis, dělejte to pomalu a kontrolovaně. Vždy se snažte mít těžiště nad nohama, ne za zády. Když se nohy dotknou lana, nikdy se do něj neopírejte celou vahou – slouží pouze jako opora, ne jako sedák. Tímto způsobem zbytečně nepřetěžujete materiál a máte větší kontrolu nad pohybem. Pokud si nejste jistí, raději se vraťte a počkejte na možnost jištění lanem.

Před nákupem si proto vždy položte otázku: co budete s lanem dělat v 95 procentech případů? Pokud lezete na stěně a občas na pískovci, kupujte dynamické lano o průměru 9,4 až 10,2 milimetru – kompromis mezi hmotností a životností. Pokud stavíte kotvy, slaňujete nebo pracujete ve výšce, statické lano o průměru 10,5 až 11 milimetrů je správná volba. Nikdy nekupujte jedno lano na všechno. To je druhý častý omyl: mít jediné lano, které „stačí na všechno". Výsledek je vždy kompromis, který vás v kritické situaci zradí.

Třetí zásada se týká komunikace a pořadí. Pokud jste ve skupině, slaňujte vždy jednotlivě a v předem domluveném pořadí. Ten, kdo jde první, musí být nejzkušenější, ale zároveň by měl mít možnost vrátit se pro případnou pomoc. Důležité je, aby každý člen skupiny věděl, kde jsou únikové varianty a kde je první pomoc. Typickou chybou je držet se v těsném závěsu – pokud první spadne, může strhnout i druhého. Mezi slaňujícími proto dodržujte odstup alespoň pět metrů.

Dynamické lano je navržené tak, aby absorbovalo energii pádu vlastní deformací. Při pádu se prodlouží o 20 až 30 procent, čímž sníží rázovou sílu na tělo i na jistící bod. To je důvod, proč se s ním leze na skalách, v horách i na umělých stěnách. Ale pozor: dynamické lano není vhodné pro slaňování na delší vzdálenosti nebo pro fixní jištění, protože jeho pružnost by způsobila nepříjemné pohupování a ztížila by manipulaci. Pokud ho použijete na ferratu, rychle se opotřebí o ostré hrany a karabiny, a vy ztratíte kontrolu nad pohybem.