Tandemový seskok bezpečně: chyba, kterou instruktor neodpustí

Největší chybou, kterou instruktor neodpustí, je však ignorování jeho pokynů při přistání. Mnoho pasažérů podvědomě zvedá nohy, aby se vyhnuli dotyku země, místo aby je drželi vpředu a mírně pokrčené. Tento pohyb může způsobit pád na záda nebo na bok, což je zbytečné riziko. Instruktor by měl před přistáním jasně a nahlas zopakovat polohu nohou, ale i vy musíte vědomě ovládat své reflexy. Správné držení těla je zodpovědnost obou stran.

Základní výbava není o značkách, ale o funkčnosti. Potřebujete neopren odpovídající teplotě vody, přilbu s pevným uchycením a úvazek s karabinami. Na nohy si neberte tenisky, ale pevné boty s dobrým vzorkem – ideální jsou speciální neoprenové boty s gumovou podrážkou. V batohu mějte suchý vak s náhradním oblečením, lékárničku a něco k jídlu. Mobil v nepromokavém pouzdře je užitečný, ale spoléhejte na něj jen pro nouzové volání, ne pro focení.

Před prvním seskokem většina lidí řeší jen vlastní strach. Ptají se, jak vysoký je letoun, jak dlouho bude trvat volný pád a co se stane, když se otevře padák. Jen málokdo se ptá na to, co je pro bezpečnost tandemového seskoku klíčové – na roli instruktora. A právě zde najdete nejčastější zdroj problémů, který se netýká techniky, ale lidského faktoru.

Nezapomínejte na pitný režim – i v chladné vodě se potíte. Vezměte si s sebou alespoň litr vody na osobu a po výstupu doplňte energii jídlem. Po akci si důkladně osušte uši, abyste předešli zánětu, a zkontrolujte si tělo na oděrky. Často se stává, že si drobných zranění nevšimnete kvůli adrenalinu. Ošetřete je ihned, i když se zdají malá.

Důležité je také správné držení těla při skoku. Ideální je skákat s rukama zkříženýma na hrudi a nohama u sebe, s mírným předklonem. Roztahovat ruce do stran nebo se odrážet od plošiny je častá chyba, která zvyšuje riziko kontaktu s konstrukcí. Při dopadu do vody je nutné držet nohy u sebe a propnout je, abyste se vyhnuli poranění kotníků. Vždy dodržujte pokyny instruktora i během letu – nikdy nezkoušejte žádné „akrobatické" prvky, pokud vám to výslovně nepovolí.

Nejdůležitější částí seskoku je ale fáze před skokem a samotný start. Zde se projevuje skutečná kvalita instruktora. Profesionál vždy provede před odletem vizuální kontrolu celého systému – nejen že se podívá na spojovací body, ale také si je fyzicky ověří. Pokud vám při nazouvání postroje něco nesedí, máte právo to říct. Tichá spolupráce je tady na místě: instruktor by měl sám navrhnout, že si společně projdete celý postup znovu. To není projev nedůvěry, ale prevence.

Rozhodnutí mezi statickým a dynamickým lanem vychází z konkrétní činnosti. Pokud lezete s jištěním, kupujte dynamické lano, a to i pro slaňování – menší pružnost vám při slaňování nevadí, ale bezpečnost při případném pádu je důležitější. Statické lano si pořiďte až tehdy, když víte, že ho využijete pro práci, kde pádu nehrozí. Pamatujte, že lano je spotřební materiál – kontrolujte ho před každým použitím a při jakékoli pochybnosti ho vyměňte.

Jak poznat rozdíl a vybrat správně? Nejdůležitější je podívat se na označení na obalu lana. Dynamická lana bývají označena symbolem UIAA a číslem, které udává počet pádů, které lano vydrží. Statická lana mají jiné označení a často i jinou strukturu – jsou tužší a méně pružná. Při nákupu si lano ohmatejte: dynamické lano by mělo být pružné, statické spíše tuhé. V obchodě si lano můžete vyzkoušet – uchopte oba konce a zkuste je od sebe odtáhnout; dynamické lano se mírně natáhne, statické ne.

Dynamické lano poznáte podle schopnosti absorbovat energii – při pádu se průtahuje a snižuje tak náraz na lezce i na jistící bod. Pro běžné lezení volte lano s označením dle příslušné normy pro dynamická lana. Statické lano se při zatížení chová tuhé a používá se tam, kde je třeba stabilní pracovní poloha, jako při slaňování, transportu materiálu nebo při stavbě lanových systémů. Častou chybou je použití statického lana pro lezení s možností pádu – to může vést k přetížení jistících bodů nebo k vážnému zranění.

Kdy je nejlepší čas na rezervaci a co si obléct Druhá otázka směřuje k počasí a denní době. Ranní seskoky bývají klidnější, vzduch je stabilnější a viditelnost jasná. Odpoledne se často tvoří termika, která znamená větší turbulenci. Pokud máte na výběr, zvolte dopoledne a sledujte předpověď. Jestli je zataženo, vítr fouká nad určitou mez nebo prší, seskok se přesune. Rezervujte si proto časovou rezervu a neplánujte na stejný den nic důležitého. Typická chyba: přijet na seskok s těsným rozvrhem, a když se čekání protáhne, stres roste. Přijeďte raději s půldenní volností.