Kuchyně, která nefunguje: nejčastější chyba při zařizování

Poslední rada se týká celkového dojmu. Sériové kusy od sebe vzájemně neslaďte do jednolitého kompletu, sáhněte raději po kombinaci dvou až tří materiálů. Když k bílé skříni přidáte přírodní ratanový koš, kovovou lampu a textilní koberec, interiér působí vrstevnatě. Sériový nábytek se tak stane jen jedním z prvků, ne celým příběhem. A to je vlastně to, co od něj potřebujete – spolehlivého pomocníka, ne dominantní hvězdu.

Typickou chybou je snaha oddělit prostor pouze zrakem, ale zapomenout na zvukovou a čichovou složku. Vůně kávy nebo jídla vás bude nutit myslet na oběd, i když se snažíte dodělat prezentaci. Pomůže proto jednoduchý zvyk: při práci zavírejte dveře do kuchyně, pokud to dispozice umožňuje, a používejte sluchátka s potlačením hluku i v případě, že posloucháte jen ticho. Tím získáte akustickou bublinu, která je pro soustředění klíčová.

Při výběru spotřebičů se nesoustřeďte jen na jejich vzhled, ale hlavně na jejich rozměry. Často se stává, že lidé koupí lednici, která je o pár centimetrů vyšší, než je místo pod linkou, nebo troubu, která se nevejde do připravené skříňky. Vždy si proto nejdřív změřte prostor, kam má spotřebič přijít, a teprve potom vybírejte model. Nezapomeňte také na to, že spotřebiče potřebují kolem sebe určitou mezeru pro ventilaci – pokud je dáte natěsno ke skříňkám, mohou se přehřívat a jejich životnost se výrazně zkrátí. Stejně tak si dejte pozor, aby dveře lednice nebo trouby měly dost místa pro otevření – často se stává, že se dveře opřou o zeď nebo o jinou skříňku a nejde je otevřít do plné šíře.

Když už máte vybráno, přichází fáze přizpůsobení. Nejvýraznější změny dosáhnete výměnou úchytek, nožiček nebo madel. Originální kování vyměňte za něco výraznějšího či minimalistického – tento krok stojí pár stokorun a rázem změní charakter kusu. U konferenčních stolků nebo polic můžete také vyměnit desku za silnější ze surového dřeva, ale počítejte s tím, že budete muset upravit montážní otvory.

Co vás při plánování kuchyně nejvíc zdrží Největší chybou, kterou při zařizování kuchyně uděláte, je podcenění elektroinstalace a rozvodů vody. Změnit pozici dřezu nebo sporáku po položení obkladů a nalakování stěn je téměř nemožné bez zbytečné demolice. Proto si předem rozmyslete, kde budete mít myčku, kde rychlovarnou konvici a kde třeba robota na těsto. Na každé z těchto míst potřebujete zásuvku, a pokud ji nedodáte, budete po dokončení kuchyně tahat prodlužovačky přes celou místnost. Stejně tak si rozmyslete, jestli chcete digestoř s odtahem ven, nebo s recirkulací – to ovlivní nejen vedení potrubí, ale i to, jestli budete mít v kuchyni okno.

Dalším častým problémem je úložný prostor. Většina lidí navrhne skříňky podle toho, jak chtějí, aby kuchyně vypadala zvenku, a teprve potom řeší, co kam uloží. Výsledkem jsou hluboké skříňky, ze kterých se nedá nic vytáhnout, a horní police, na které nedosáhnete bez židle. Správný postup je opačný: nejdřív si napište seznam všech věcí, které v kuchyni budete skladovat, a teprve podle toho navrhujte úložné prostory. Hrnce potřebují šuplíky s výsuvem, koření potřebuje úzké výsuvné police u sporáku a talíře by měly být uložené co nejblíže myčce nebo dřezu.

Když zařizujete kuchyni, většina lidí začne výběrem barevných skříněk nebo designové linky. To je ale přesně ten okamžik, kdy se rozhoduje o tom, jestli se vám v kuchyni bude dobře pracovat, nebo jestli bude každé vaření boj. Nejdůležitější je totiž rozvržení pracovního trojúhelníku – tedy vzájemná poloha lednice, dřezu a sporáku. Pokud tyto tři body umístíte příliš daleko od sebe, naběháte při každém vaření kilometry. Pokud je naopak dáte příliš blízko, nebudete se u linky vůbec otočit.

Když zařizujete byt, často stojíte před volbou mezi sériovým nábytkem a zakázkovou výrobou. Sériové kusy lákají dostupností a rychlostí dodání, ale málokdy padnou přesně do vašeho prostoru. Nejde ale o to, abyste je zavrhli – stačí vědět, jak je vybrat a co s nimi udělat, aby vypadaly, že vznikly přímo pro váš interiér.

Při výběru myslete také na údržbu a výměnu matrace. U rozkládacích pohovek se často stává, že matrace je pevně spojená s konstrukcí, takže ji nelze jednoduše vyměnit. Vybírejte proto modely s vyměnitelnou matrací, která se dá sundat a vyprat. Zároveň zkontrolujte, zda má pohovka odnímatelné potahy — praní velkých dílů v pračce je sice praktické, ale u každodenního používání se vyplatí spíše potah, který lze vyčistit na sucho. Typickou chybou je koupě pohovky bez možnosti výměny matrace, což po pár letech vede k nutnosti koupit celou novou soupravu.