Když komodu přivážete špatně, nedojede

Nakonec platí, že ochrana má být nenápadná a snadno odstranitelná. Cokoli, co drží na povrchu silou, může při sundávání nadělat větší škodu než samotný popruh. Pravidelná kontrola místa pod popruhem a výměna podložky dřív, než se prodře, je levnější a jednodušší než pozdější oprava laku.

Kam s ní a čím ji podepřít Komodu nakládejte bokem nebo čelem dolů, nikdy ne na zadní stranu, pokud je z dýhy nebo lamina. Zády dolů se láme spojovací materiál a uvolní se rohy. Pokud ji vezete nastojato, musí být těsně u opěradla předních sedadel a opřená o ně, ne o sklo. Mezeru mezi komodou a sedačkou vyplňte dekou, molitanem nebo srolovaným oblečením, aby se komoda nepohnula dopředu. Dřevo na dřevo nikdy netlačte naprázdno.

Před samotným zvedáním komodu úplně vyprázdněte. Nechte v ní jen to, co je pevně spojené s konstrukcí – žádné šuplíky, police ani volně ložené předměty. Šuplíky vytáhněte a přeneste zvlášť, nebo je zajistěte lepicí páskou, aby se při jízdě nevysunuly a nepolámaly. Zásuvky a dvířka přelepte papírovou páskou, která nezanechává stopy. Páskou nikdy nelepte přes čerstvě lakované plochy, jinak strhnete lak. Odstraňte také nožičky, pokud jsou odšroubovatelné – snížíte těžiště a usnadníte manipulaci.

Když máte dveře venku, položte je na měkkou podložku. Vhodná je deka, molitan nebo silná vrstva bublinkové fólie. Nikdy je nepokládejte přímo na beton nebo dlažbu, i malý ostrý kamínek dokáže sklo při zatížení naštípnout. Kování, zejména kovové úchytky, madla a jezdce, obalte hadříkem nebo papírovou páskou, aby při manipulaci nepoškrábaly sklo nebo jiné dveře. Pásku ale nelepte na lakované ani eloxované plochy, mohla by zanechat stopy. Sklo samotné přelepte papírovou páskou do kříže. Tím snížíte riziko, že se při nárazu rozletí na tisíce střepů, a zároveň zpevníte hrany.

Zvedání ze stohu a předávání mezi dvěma lidmi Pěnu nikdy nezvedejte za jeden roh. Materiál se zkroutí, ochranná fólie se napne a na hraně vznikne záhyb, který už nejde vyrovnat. Uchopte desku zhruba ve třetině šířky z každé strany, dlaněmi zespodu, a zvedejte plynule bez škubnutí. U větších formátů je lepší, když jeden člověk desku nadzvedne a druhý ho podepře z boku. Předávat si pěnu „na dálku" je častá chyba – při natažení rukou se deska ohne do oblouku a v místě ohybu zůstane stopa.

Typická chyba je také přenášení pěny v mrazu. Studený materiál je křehčí a při ohnutí praskne, i když byste ho v teple zvedli bez problému. Nechte ho před zpracováním vytemperovat v místnosti, kde budete pracovat. A pokud pěnu přesto poškodíte, nezakrývejte vadu lepidlem ani tmelem – při lepení na podklad se vada projeví jako boule. Radši vadný kus vyřaďte hned, než abyste kvůli němu předělávali celou zakázku.

Ještě než začnete zvedat, změřte si vnitřní prostor vozu. Zjistěte šířku mezi podběhy, výšku u dveří kufru a hloubku po sklopená zadní sedadla. Zásuvky a úchytky demontujte předem, stejně jako nohy, pokud jdou odšroubovat. Odstraněním zásuvek klesne hmotnost i těžiště a snížíte riziko, že se při manipulaci vysypou a poškrábou čela. Prázdné zásuvky nikdy nepřevážejte volně v kabině, při nárazu se z nich stanou projektily.

K upevnění používejte popruhy s ráčnou nebo alespoň napínací gumy s háky. Veďte je přes rohy komody, ne přes hrany, které se mohou zaříznout. Upevňovací body hledejte na podlaze a po stranách kufru, ne na plastových obkladech, které se vytrhnou. Pokud auto nemá žádné úchyty, prostrčte popruh zavřenými zadními dveřmi a zajistěte komodu k nim, ale dveře pak nesmí být v tahu. Vždy zatáhněte popruh tak, aby se komoda nepohnula ani při prudkém brzdění na suchém asfaltu.

Pěna vypadá jako materiál, který vydrží všechno. Opak je pravdou. Při nešetrném zvedání se v ní vytvoří trhliny, které se projeví až po nalepení na podklad, a ochranné fólie se při špatné manipulaci odlepí dřív, než desku vůbec vložíte do rámu. Rozdíl mezi bezpečnou přepravou a zbytečnou ztrátou spočívá hlavně v tom, že pěnu přestanete nosit jako prkno a začnete ji vést jako desku, která se ohne.

U nohou, které se šroubují do rohu, dávejte pozor na směr vláken. Pokud šroub míří kolmo na vlákna, hrozí vyštípnutí hrany. V takovém případě pomůže vložená dřevěná vložka nebo kovová patka. Stejně tak u šroubovaných nohou na koncích desky vzniká páka – čím dál je noha od okraje, tím větší moment na spoj působí. Nohu proto umísťujte spíš ke kraji, ale vždy s dostatečným odstupem od hrany, aby materiál nepraskl.

Při pokládání na vozík nebo do přepravního boxu ji nepouštějte na hranu. Pěna se nezlomí hned, ale mikrotrhliny se rozšíří při prvním ohřevu nebo lepení. Desku položte celou plochou, teprve pak ji posuňte na místo. Mezi jednotlivé kusy vložte proložku – stačí tenká lepenka nebo čistá fólie. Nikdy nepokládejte pěnu přímo na sebe bez proložení, protože i malý posun při jízdě vytvoří tření a ochranná vrstva se prodře.