Když saxofon nemá stojan, postavte si ho bez kovu

Na závěr: nestačí koupit dražší sešit. Rozhoduje způsob zacházení – postupné rozevírání, správné přitlačení k pultu, srovnání vlhkosti a šetrné přenášení. Kdo tyto návyky dodrží, tomu noty zůstanou otevřené a rovné i po mnoha hodinách hraní.

Hotový stojan postavte na rovnou podlahu a zatlačte na něj shora. Nesmí se pohnout ani o milimetr. Povrch přetřete dvěma vrstvami laku nebo vosku, aby dřevo nepracovalo ve vlhku. Pokud s nástrojem cestujete, přišroubujte ze spodku základny pryžové nožičky – zlepší přilnavost a odpruží nárazy. Stojan bez kovu není kompromis, jen chce pečlivější měření a trpělivost při spojování.

Co naopak vynechte: těžké závěsy přímo rekonstrukce koupelny krok za krokem klavírem, které brání cirkulaci vzduchu, a koberce s dlouhým vlasem pod nástrojem. Zachycují prach a ten se dostane do mechaniky. Pokud máte podlahové topení, postavte klavír na dřevěnou podložku nebo silnou podložku z korku. Přímý kontakt s vyhřívanou podlahou způsobuje nerovnoměrné vysychání. Stejně tak nepokládejte klavír na kolečka – ta jsou jen pro přesun, If you have any issues with regards to wherever and how to use úPrava InteriéRu, you can speak to us at our web-site. ne pro trvalé stání. Po přesunu je vždy sundejte.

U volných listů, které se do sešitu vkládají, je největším problémem jejich posun. Pokud nejsou zajištěné, při hře vyklouznou a spadnou. Řešením je průhledná fólie nebo desky s chlopní, do kterých se listy vloží. Fólie sice mírně mění vzhled, ale udrží vše na místě a zabrání ohýbání rohů. U not, které používáte opakovaně, se vyplatí pořídit pevné desky s pružinovým hřbetem, které se samy rozevírají do plochy a drží tvar.

Začněte tím, že změříte rozměry zvonu a těla v místě, kde se saxofon dotýká podpěry. Položte nástroj na bok, obkreslete obrys zvonu na karton a vystřihněte šablonu. Tvar sedla musí kopírovat kužel zvonu, ne ho objímat celý. Kovový stojan má obvykle tři body dotyku, dřevěný stačí dva – spodní opěru a horní vidlici. Šablona vám ukáže, Https://80Ajabnbjbhjodefkg4Ax.xn--p1ai/user/RickieTillery8/ kde má být střed.

Volba materiálu a spojů Na základnu použijte masivní dub, buk nebo překližku o tloušťce alespoň dva centimetry. Lamino z levného nábytku se ohne a nástroj se převrhne. Bočnice a vidlici dělejte z bukových hranolů průřezu dva krát dva centimetry. Spoje nelepte jen na tupo – vyvrtejte otvory, naneste lepidlo na dřevo a spoj stáhněte vruty do předvrtaných děr. Vrut bez předvrtání buk rozštípne. Rohy základny zkoste nebo obruste, aby stojan neklouzal po podlaze.

Základní pravidlo: dřevo potřebuje vlhkost, kov ne. Akustická kytara, housle nebo kontrabas jsou na vlhkosti závislé. Pokud vzduch v místnosti klesne pod 40 %, dřevo se smršťuje, krk se prohýbá a pražce mohou vylézt z hmatníku. V takovém případě vlhčovač v pouzdře pomůže – ale jen když udržíte vlhkost mezi 45–55 %. Nad 60 % už dřevo bobtná, lepidlo měkne a nástroj ztrácí zvuk.

Hřbet zpevněte plátnem, ne izolep

Sedlo vystelte filcem, kůží nebo silnou plstí. Holé dřevo časem odře lak a vlhkost z nástroje do něj zatéká. Filc přilepte kontaktním lepidlem a nechte dva dny vytvrdit. Vidlici umístěte tak, aby sahala do výšky asi jedné třetiny těla od zvonu. Když je moc vysoko, saxofon se v ní kýve; když nízko, přepadá dopředu. Vyzkoušejte to s prázdným nástrojem i s nasazeným strojkem – hmotnost se posune.

Sešit s notami, který se sám zavírá, je nejčastější problém při hře z listu. Příčinou nebývá jen slabý papír, ale kombinace tří věcí: tuhosti hřbetu, osvětlení v obýVáku vlhkosti vzduchu a způsobu, jakým noty na pult pokládáte. Pokud některou z nich zanedbáte, sešit se bude vracet do zavřené polohy i po týdnech v obalu.

Častou chybou je také příliš silné sevření pultu. Mechanické držáky s pružinou mohou sešit mačkat uprostřed, čímž se hřbet ohne do oblouku a noty se samy překlápějí. Před hraním zkontrolujte, zda jsou stránky v jedné rovině. Pokud ne, povolte držák a podložte hřbet tenkým proužkem kartonu. Tento proužek vyrovná tlak a zabrání zavírání.

Jak donutit sešit zůstat otevřený Osvědčený postup je mechanický, ne chemický. Vezměte dvě větší kancelářské sponky a sepněte jimi levou a pravou stranu sešitu k pevné podložce pultu. Sponky veďte přes okraj obalu, ne přes notový papír. Pokud pult nemá rovnou hranu, použijte dřevěné kolíčky na prádlo – přitlačí obal k podložce a zároveň ho neprotrhnou. Další možností je gumička natažená přes spodní rohy sešitu a kolem pultu; napětí musí být takové, aby sešit držel, ale papír se nekroutil.

Vlhkost je druhý viník. Papír přijímá vodu ze vzduchu a vlní se, což zvyšuje tlak na hřbet. Pokud cvičíte v místnosti s vyšší vlhkostí, nechte noty před hraním deset minut volně položené na pultu. Nikdy je netlačte do obalu hned po hře – srovnejte je do roviny a zatížíte je třeba těžší knihou přes noc. Tím se srovnají vlnky a hřbet se tolik nevrací.