Zimní boty bez chemie: jak na vodu a sůl

Kdy sáhnout po syntetice a kdy ji vyřadit Syntetické materiály jako polyester, polyamid nebo elastan mají v šatníku své místo, ale jen v konkrétních případech. Jsou vhodné na sport, protože rychle schnou a dobře odvádějí pot, a také do směsí s přírodními vlákny, kde dodávají pružnost. Problém nastává, když je nosíte celý den v kanceláři – nepropustí vzduch, takže se v nich zpotíte a začnou vás svědit. Navíc po pár praních se na nich vytvoří žmolky a ztratí barvu. Pokud nemůžete koupit oblečení bez syntetiky, vybírejte alespoň směsi s maximálním podílem dvacet procent.

Údržba žehličky je stejně důležitá jako samotné žehlení. Vápník z vody se usazuje v nádržce a při žehlení se pak na prádle dělají bílé skvrny. Jednou za měsíc nalijte do žehličky směs vody a octa v poměru 1:1, nechte ji ohřát a poté vypusťte páru. Tím prodloužíte její životnost a ochráníte oblečení před skvrnami. Stejně tak pravidelně čistěte filtr pračky a sušičky – ucpaný filtr prodlužuje dobu sušení a zvyšuje spotřebu energie.

Další pastí jsou tenké „elegantní" rukavice, které do mrazu nefungují. Vyberte si palčáky nebo izolované rukavice se zateplením, a pokud potřebujete manipulovat s telefonem, zvolte modely s dotykovou špičkou – ale pamatujte, že i ty mají svou teplotní hranici. Rovněž si dejte pozor na boty: zimní obuv by měla mít protiskluzovou podrážku, dostatečnou výšku kotníku a být o půl čísla větší, aby se do nich vešla teplejší ponožka a prsty se netlačily.

Pro český šatník zkuste nakupovat podle ročního období a zaměřte se na funkční vrstvení. Na zimu volte kombinaci tenké vlny a nepromokavé svrchní vrstvy, na léto zase vzdušný len. Bavlnu nechte na víkendové lenošení a syntetiku na běhání. Důležité je také nezanedbávat údržbu – přírodní materiály vyžadují šetrnější přístup, ale odmění se vám delší životností. Vyhnete se tak častému nakupování a zároveň snížíte svou ekologickou stopu.

Častou chybou je volit šaty podle momentálního trendu. Například výstřih do V může být letos všude, ale pokud vám nesedí, budete se v něm cítit nejistě. Zaměřte se na nadčasové prvky: jednoduchý výstřih, krátké rukávy nebo úplně bez nich, délku ke kolenům nebo mírně nad ně. Takový kousek vydrží v šatníku celá léta a snadno ho doplníte sezónními kousky, jako jsou punčochy, pásek nebo šála.

Při výběru oblečení do českého šatníku nejde jen o barvu nebo střih, ale především o materiál. Každý z nich má jiné vlastnosti, které se projeví v konkrétních situacích – od rána v tramvaji přes kancelář až po víkend na chatě. Základní chyba je kupovat věci podle vzhledu, aniž byste si ověřili složení. Naučte se číst etikety a všímejte si poměru vláken, protože i malé procento syntetiky může zásadně změnit chování látky.

Len je ideální na horké letní dny, které bohužel přicházejí i v Česku. Díky své struktuře umožňuje vzduchu cirkulovat a udržuje příjemný pocit i nad třicet stupňů. Má ale tendenci se hodně mačkat, což někteří lidé považují za nevýhodu, jiní za přirozenou krásu materiálu. Při nákupu si dejte pozor na směsi, které obsahují méně než padesát procent lnu – pak ztrácí své tepelné výhody. Len perte v ruce nebo v šetrném programu a nikdy ho důkladně neždímejte.

Při výběru kabátu se zaměřte na střih, který neomezuje v pohybu a umožňuje vrstvení pod ním. Délka by měla zakrývat boky a bedra, kde se tělo nejrychleji ochlazuje. Velkou chybou je kupovat kabát, který je příliš těsný – pak se pod něj nevejde žádná další vrstva a vy v mrazu prostydnete. Naopak příliš volný kabát zbytečně topí, když větrem profukuje. Materiál vybírejte podle toho, zda se hodně pohybujete, nebo trávíte čas venku v klidu.

Když už víte, co hledat, neberte první kus, který uvidíte. Projděte několik obchodů, porovnejte střihy a délky. Vezměte si na pomoc kamarádku, která vám řekne pravdu. Vyplatí se investovat do kvalitnějšího kousku, který vám bude sedět, než kupovat levný model, který po třech vypráních skončí v koši. Malé černé šaty jsou investicí do vašeho sebevědomí – a to se vyplácí při každém nošení.

Než vůbec zapnete pračku, podívejte se na štítky. Symboly na nich nejsou žádná věda – většinou stačí rozlišit, zda lze prát na 30, 40 nebo 60 stupňů, a jestli je nutné chemické čištění. Třídit prádlo podle barev a materiálů je základ, ale stejně důležité je zapínat zipy a knoflíky, jinak hrozí, že se tenké tkaniny zachytí a poničí. U nového oblečení s výraznými barvami vyperte první prací cyklus zvlášť – barvivo se může uvolnit a obarvit vše ostatní.