Pravidlo je jednoduché: aviváž patří k oblečení, které má být měkké a vonět, ne k textilu, který má něco pohlcovat. U ručníků, osušek a utěrek ji vynechte a sání se vrátí během několika praní.

Než vůbec začnete prát, prohlédněte si štítek na oděvu. Výrobce na něm udává, zda je vlna upravená speciálním způsobem, který umožňuje praní v pračce, nebo zda vyžaduje pouze ruční praní. U ručního praní platí, že voda nesmí být teplejší než 30 °C. Používejte výhradně prostředek určený na vlnu a hedvábí, ideálně tekutý a bez enzymů. Běžný prášek na barevné prádlo vlákno naleptává a podporuje srážení. Do vody nikdy nepřidávejte aviváž, která vlákno obalí a zhorší jeho prodyšnost.

Praní je druhý kritický bod. Ponožky se v bubnu lehce rozdělí, jedna může zůstat v pračce, druhá v sušičce. Řešení je jednoduché: používejte síťovaný pytel na prádlo výhradně na ponožky. Do jednoho pytle dejte vždy pouze ponožky, které k sobě patří. Pokud perete více párů, použijte více pytlů, nebo alespoň každý pár před vložením do pytle spojte gumičkou. Nikdy nenechávejte ponožky volně ložené mezi ručníky – ručníky je pohltí a při vykládání je přehlédnete.

Rychlý prací program je na pračce obvykle označený symbolem hodin nebo nápisem „Quick" či „15/30". Výrobci ho lákají jako řešení pro každodenní praní, ale realita je jinde. Zkrátka nejde o zkrácenou verzi běžného programu, nýbrž o jiný režim s nižší teplotou, kratší dobou máčení a často i vyšší mechanickou intenzitou. Kdo to neví, dopouští se chyby hned při prvním použití.

Běžné prostředky, které máte doma Nejčastěji se používá ocet a jedlá soda. Do litru studené vody dejte dvě lžíce octa a tričko namočte na třicet minut. Ocet narušuje vazbu barviva na vláknech. U bavlny funguje i kyselina citronová – jedna lžička na litr vody. Pokud jde o tvrdší případ, použijte pastu z jedlé sody a vody, naneste ji na postižená místa a nechte působit dvacet minut. Poté důkladně propláchněte.

Před praním v pračce zkontrolujte, zda síťka není přeplněná. Prádlo v ní musí mít prostor, jinak se látka tře o sebe a vznikají žmolky. Po vyprání síťku vyndejte ještě vlhkou a prádlo položte volně. Pokud ho necháte v bubnu déle, získá nepříjemný zápach a ztratí tvar. U krajkových podprsenek se vyplatí kombinace: ruční praní jednou za čas a síťka jen výjimečně, když spěcháte.

Ruční praní: kdy je to jediná rozumná volba Ruční praní je bezpečná volba pro hedvábí, satén, jemné tylované krajky a vše, co má kosticovou výztuhu. Postup je jednoduchý: napusťte do umyvadla vlažnou vodu, přidejte trochu tekutého prostředku na jemné prádlo a nechte kusy odmočit pět až deset minut. Nepoužívejte mýdlo, které zanechává šedý film, a už vůbec ne prací prášek – jeho zrna se v krajce zachytí a nejdou vypláchnout. Prádlo v vodě jen jemně promněte dlaněmi, netlačte, nežmolkujte a nedrhněte látku o sebe. Kostice se nesmí ohýbat, proto podprsenku nikdy nevyždímejte kroucením.

Pravidlo je jednoduché: aviváž patří k oblečení, které má být měkké a vonět, ne k textilu, který má něco pohlcovat. U ručníků, osušek a utěrek ji vynechte a sání se vrátí během několika praní.

Základní pravidlo: rychlý program zvládne jen lehce znečištěné prádlo, které není nijak zvlášť zapocené ani mastné. Hodí se na trička nošená jeden den, spodní prádlo, ponožky, ručníky použité po sprše nebo sportovní oblečení po krátkém tréninku. Naopak na pracovní oděvy, kuchyňské utěrky, dětské oblečení od jídla nebo cokoli se skvrnami od trávy a bláta je krátký. Enzymy v pracím prostředku potřebují čas, aby rozložily tuk a bílkoviny. Patnáct minut je pro ně málo.

Krajkové prádlo a podprsenky patří mezi nejchoulostivější kusy v šatníku. Tenká krajka, elastická tkanina a kosticové výztuhy nesnášejí agresivní zacházení. První otázka, kterou si doma položíte, zní: mám je prát ručně, nebo je strčit do síťky a hodit do pračky? Odpověď závisí na materiálu, konstrukci a na tom, jak moc vám záleží na tom, aby prádlo vydrželo víc než jednu sezónu.

Nejčastější chyba při ručním praní je příliš mnoho prostředku. Pěna, která zůstane v krajce, přitahuje prach a látka pak tuhne. Druhá častá chyba je sušení na topení nebo na ramínku za ramínka – podprsenka se vytáhne a ztratí tvar. Sušte ji vodorovně nebo za středový díl.

Kde rychlý program selhává nejčastěji Největší problém není samotná krátká doba, ale nízká teplota. Většina rychlých programů pere při 20 nebo 30 °C. To stačí na osvěžení, ne na hygienu. Bakterie a plísně přežívají, prádlo po čase začne zapáchat i po vyprání. Další častá chyba je přeplnění bubnu. Rychlý program potřebuje volný prostor, aby se voda a prostředek dostaly ke tkanině. Když je buben nacpaný, prádlo se jen promočí ve špinavé vodě a výsledek je horší než ruční máchání.