Co získáte volbou špatného tvaru stolu v úzké místnosti

Když se křídlo nedá přesunout, přesuňte st�

Praktické je rozdělit prostor na dvě zóny. Do středu patří to, co se používá zřídka, tedy sezónní výzdoba, náhradní ubrusy nebo archiv školních výkresů. K nohám a k okrajům dejte jen to, co vysunete bez naklánění. Pokud má stůl uprostřed nohu, vyhněte se hlubokým boxům úplně – lépe poslouží dvě nízké otevřené přepravky po stranách. U jídelních stolů s podnožím ve tvaru U často vznikne mrtvý prostor, kam se nevejde nic jiného než plochý koš na papír.

Nejprve vše roztřiďte na tři hromady: věci, které potřebujete do tří měsíců, do roka a déle. První hromada do skladu vůbec nepatří. U druhé si spočítejte, kolikrát ročně se k ní dostanete. Jakmile zjistíte, že méně než jednou za měsíc, hledejte prostor, kde je přístup možný i mimo běžnou pracovní dobu. U třetí hromady myslete na vlhkost a teplotu – starý nábytek, knihy, textil a nástroje potřebují suchý, mírně větraný prostor, ne rozpálený plechový kontejner.

Prvním rozhodnutím je poměr stran. Ovál, který je jen mírně protažený, se chová téměř jako kruh a hodí se do čtvercových jídelen. Naopak výrazně protažený ovál potřebuje delší místnost. Pokud je deska příliš úzká, vzniká efekt „lodičky": uprostřed je dost místa, ale u špiček se nedá jíst ani odkládat talíř. Praktické minimum je šířka kolem 90 cm, u delších stolů raději 100 cm a více.

Nejčastější chyba je skladovat židle v místech, kudy denně procházíte. Úzká chodba, prostor před koupelnou nebo cesta mezi kuchyní a obývacím pokojem vypadají lákavě, protože jsou „volné". Jenže každé ráno budete obcházet hromadu židlí a postupně je začnete odsouvat jinam. Stejně tak nefunguje skládat je na sebe doprostřed kuchyně: vznikne vysoký blok, který sice zabere málo podlahy, ale znemožní otevřít skříňku nebo dveře. Před uložením si změřte, kolik místa židle skutečně zaberou ve složeném stavu, ne odhadem.

Nejčastější chyba je koupit stůl podle toho, kolik lidí se u něj má vejít, a ne podle toho, kolik místa zbývá kolem něj. Další chybou je ignorovat dveře a radiátory. Stůl postavený před radiátorem brání proudění tepla a v zimě se u něj nedá sedět. Také si předem promyslete, jestli potřebujete stůl rozkládací. V úzké místnosti je výhodnější malý stůl, který se rozloží jen občas, než velký stůl, který překáží pořád. Rozkládací mechanismus ale vyžaduje místo na prodloužení, takže si změřte i rozložený stav.

Praktický postup je jednoduchý. Změřte šířku místnosti ve třech místech, protože zdi nebývají rovnoběžné. Od nejmenší hodnoty odečtěte dva pruhy po 70 cm pro průchod nebo sezení. Zbytek je maximální šířka stolu. Pokud vyjde méně než 60 cm, je místnost na jídelní stůl příliš úzká a řešením je konzolová deska u stěny nebo jídelní kout v jiné části bytu. Když vyjde 60 až 80 cm, volte obdélník. Když vyjde víc než 90 cm a tvar místnosti je spíš čtvercový, kulatý stůl nebude na škodu.

Nakonec zvažte, jak stůl vypadá z místa, kde nejčastěji sedíte. V úzké místnosti platí, že tmavá deska a masivní nohy prostor opticky zmenšují. Lehká deska a tenké nohy nebo středový sloupek nechají prostor dýchat. Ať už zvolíte obdélník, nebo kruh, rozhoduje vzdálenost od stěn a dveří, ne tvar samotný. Stůl, kolem kterého se dá pohodlně projít, bude fungovat lépe než ten, který se do místnosti jen tak tak vejde.

Úzká místnost má jednu nepříjemnou vlastnost: každý centimetr na šířku je znát. Tvar stolu tady nerozhoduje o estetice, ale o tom, jestli se dá kolem stolu vůbec projít, jestli se dají otevřít dveře a jestli si lidé sednou bez toho, aby se navzájem tlačili lokty. Než začnete měřit, ujasněte si, kudy se v místnosti chodí. Průchozí trasa bývá důležitější než plocha samotná.

Kulatý stůl vypadá vzdušněji, ale má svá pravidla Kulatý stůl působí v úzké místnosti lehčeji, protože nemá hrany, o které by se prostor opticky zlomil. Jenže kruh potřebuje na šířku víc místa než obdélník se stejnou kapacitou. Čtyři lidé u kulatého stolu o průměru 100 cm sedí pohodlně, ale kolem stolu musí zůstat volný pruh alespoň 70 cm, abyste se dostali ke svému místu. V úzké místnosti se tak snadno stane, že kulatý stůl sice krásně vypadá, ale při obsluze u okna se člověk tlačí na zeď. Pomůže menší průměr a otočné židle, které se dají zasunout pod stůl.

Obdélníkový stůl využije úzký prostor nejlépe, pokud ho postavíte delší stranou podél stěny. Získáte tím dvě pohodlná místa na koncích a dvě podél delší strany, aniž by stůl zabíral drahocennou šířku. Pozor ale na šířku stolu: stůl širší než 80 cm už nutí k protažení ruky a v úzké místnosti vypadá jako bariéra. Mezi delší stranou stolu a stěnou nechte alespoň 75 cm, abyste se za stůl dostali a mohli vstát. Pokud je místa méně, budete muset stůl posunout od stěny a přijdete o průchod.