Tvrdá podlaha, nebo koberec: co s kolečky židle

Kolečka u pracovní židle vyvíjejí na podlahu tlak, který se při každém pohybu mění v místě dotyku. U tvrdých podlah, jako je laminát, vinyl nebo dřevo, postupnému obrušování povrchové vrstvy. U koberců se zase vlákna zamotávají do koleček a vznikají nevzhledné vyšlapané stopy. Rozhodující není jen materiál koleček, ale také jejich průměr a tvrdost. Menší a tvrdší kolečka se do podlahy „zakusují" více, větší a měkčí se po ní spíš sunou.

U koberců je situace odlišná. Podložka z tvrdého plastu se do koberce zaříznout nedá a často klouže. Pomůže naopak podložka s hrubým spodkem, která se do vláken zakousne. Alternativou je výměna koleček za takzvané brzdící, která mají měkčí materiál a při zatížení se téměř neotáčejí. Tím se sníží pohyb po podlaze, ale zároveň se hůř popojíždí. Někomu to vadí, jinému to vyhovuje – záleží, jak často s židlí měníte polohu.

Typickou chybou je umístění židle mezi stůl a dveře. Židle se vysouvá, takže potřebuje ještě více prostoru než deska. Počítejte s tím, že vysunutá židle zabere dalších šedesát až sedmdesát centimetrů. Pokud je to možné, umístěte stůl tak, aby židle směřovala do volného prostoru místnosti, ne do dveří. Při sezení pak nikoho nepřekážíte a nemusíte vstávat při každém průchodu.

Videohovor v malém bytě, kde bydlí ještě někdo další, není problém techniky, ale prostoru a domluvy. Než začnete řešit, kam se uklidit, zjistěte, kdo je doma a co bude v době hovoru dělat. Spolubydlícímu nebo partnerovi stačí říct konkrétní čas a délku hovoru předem. Ne „někdy dopoledne", ale „od desíti do půl jedenácté mám call s klientem". Čím přesnější doba, tím menší šance, že někdo vpadne do záběru.

Základní pravidlo zní: skříň jako pracovní místo dává smysl tehdy, když ji používáte na krátké, soustředěné úseky. Ideálně do dvou hodin denně a na činnosti, které nevyžadují rozložení mnoha pomůcek. Vejde se do ní notebook, malý monitor, klávesnice, sluchátka a jedna složka s dokumenty. Cokoli navíc už znamená, že budete před každým usednutím něco přeskládat a po skončení zase uklízet. To je přesně ten moment, kdy lidé skříňovou pracovnu přestanou používat.

Jak správně utáhnout šrouby a čím je zajist

Dřevěné podlahy jsou nejcitlivější. I malý kamínek zachycený v kolečku dokáže vytvořit rýhu, která se už neopraví. Proto se vyplatí kontrolovat kolečka každý týden a odstranit z nich vlasy, nitě a prach. Kolečka s ostrými hranami nebo prasklým obalem vyměňte co nejdřív. Dalším opatřením je nastavit židli tak, aby se kolečka točila volně a nebyla zatížená bočním tlakem. Pokud židle stojí křivě, jedno kolečko se opírá víc a podlaha pod ním trpí.

Podložka pod židli jako první a nejúčinnější krok Nejjednodušším řešením je průhledná plastová podložka. Kupujte takovou, která má na spodní straně jemné výstupky nebo přísavky – brání posunu a zároveň zvedá kolečka nad povrch podlahy. Podložka musí být dostatečně velká, aby židle z ní nikdy nesjížděla. Pokud je příliš malá, kolečka neustále přejíždějí přes její okraj a podlaha se poškodí ještě víc. Typická chyba je také to, že lidé položí podložku na hrubý povrch nebo na prach. Mezi podložkou a podlahou pak zůstávají zrnka písku, která při pohybu fungují jako brusný papír.

Co nedělat: nepokládejte pod židli obyčejnou látku ani ručník. Klouže to, mačká se to a podlaha se stejně poškodí. Nepoužívejte podložky s hrubými hranami, které samy rýpou do podlahy. A nečekejte, že levná tenká fólie vydrží roky – po pár měsících se ohne a začne se pod ní hromadit prach. Nejlepší prevence je kombinace kvalitní podložky, měkkých koleček a pravidelné údržby. Pokud si nejste jistí, zkuste na skrytém místě podlahy pohybovat židlí bez podložky a sledujte, co se stane. Ušetříte si tím pozdější opravu celé místnosti.

Prvním krokem je změřit si prostor. Stůl v nejnižší poloze musí mít desku alespoň dva centimetry pod úrovní loktů při sedu, v nejvyšší poloze musíte mít klávesnici ve výšce, kdy jsou předloktí vodorovně. U stolu s elektrickým pohonem počítejte s tím, že pod deskou potřebujete asi deset centimetrů volného prostoru kvůli motoru. U ručního klikového systému je prostor menší, ale zvedání je pomalejší a méně plynulé.

Při stání je potřeba dodržet několik věcí. Monitor zvedněte tak, aby horní hrana byla v úrovni očí, klávesnici mějte nízko, ne na vyvýšené podložce. Podložka pod nohy není zbytečnost, protože bez ní se tělo naklání a bolí záda. Také boty hrají roli – v ponožkách na tvrdé podlaze se po dvaceti minutách dostaví nepříjemný tlak do chodidel.