Závěrem: cena za metr je užitečný nástroj, ale nesmí být jediným kritériem. Vždy ji porovnávejte se stavem bytu, lokalitou, právním stavem a budoucími náklady. Teprve pak zjistíte, zda se konkrétní nemovitost vyplatí právě vám.
Ložnice není sklad ani pracovna. Pokud v ní trávíte i jiné činnosti než spánek, mozek si prostor přestane spojovat s odpočinkem. Začněte tím, že z ložnice odstraníte vše, co nesouvisí se spaním: žehlicí prkno, hromady papírů, rozepsané projekty. Ideálně v místnosti nenechávejte ani televizi. Notebook nebo telefon nabíjejte jinde než u postele. Když už musí být v ložnici stůl, zakryjte ho večer látkou, aby na něj oko nemířilo. Malý rituál před spaním – zatažení žaluzií, větrání, uložení knihy na noční stolek – pomůže tělu přepnout do nočního režimu.
Závěrem: cena za metr je užitečný nástroj, ale nesmí být jediným kritériem. Vždy ji porovnávejte se stavem bytu, lokalitou, právním stavem a budoucími náklady. Teprve pak zjistíte, zda se konkrétní nemovitost vyplatí právě vám.
Nejdřív si změřte prostor. Vezměte metr a změřte vzdálenost od pohovky k nejbližší stěně nebo k jinému nábytku. Mezi sedací soupravou a stolkem má zůstat průchod, kterým pohodlně projdete i s talířem v ruce. Obecně platí, že byste měli mít kolem stolku volno alespoň na šířku chodidla, lépe víc. Změřte i výšku sedací plochy pohovky. Stolek by měl být zhruba ve stejné výšce, případně o pár centimetrů nižší. Vyšší stolek působí jako bariéra a při usednutí do křesla do něj snadno narazíte.
Hosté ocení, když je lůžko připravené během chvíle a bez návodu. Nacvičte si rozložení předem, ať víte, kde jsou západky a jak se matrace skládá zpět. Nejhorší varianta je pohovka, u které se každý večer hledá správný postup. Pokud si nejste jistí, zda hosté přijedou častěji, půjčte si podobný typ na víkend a vyzkoušejte spaní. Zjistíte víc než z jakéhokoli popisu.
Základem je zjistit, co všechno se do výměry počítá. U starších bytů se někdy uvádí podlahová plocha bez balkonu, sklepa nebo lodžie. U novostaveb se naopak tyto prostory připočítávají různým koeficientem. Vždy si vyžádejte půdorys a projděte si, které místnosti jsou započítané. Porovnávejte jen byty se stejnou metodikou výměry. Jinak srovnáváte jablka s hruškami.
Rozvržení místnosti ovlivňuje spánek víc, než se zdá. Postel by měla stát tak, abyste z ní viděli na dveře, ale ne přímo proti nim. Hlava by neměla být u radiátoru, u okna s průvanem ani u zdi, za kterou hučí výtah nebo sousedova koupelna. Nechte kolem postele alespoň půl metru volného prostoru, aby se dalo pohodlně vstát a ustlat. Noční stolek udržujte prázdný – stačí sklenice vody, lampička a kniha. Pod postelí nenechávejte krabice s nepořádkem, brání proudění vzduchu a chytá se tam prach. Teplota v ložnici má být mírně chladná, kolem osmnácti až dvaceti stupňů. Před spaním vyvětrejte, i v zimě stačí pět minut.
Nejčastější chyby: příliš mnoho polštářů a dekorací, které večer nemáte kam dát; telefon s nabíječkou na nočním stolku; budík s jasným displejem otočený k posteli; nedostatečné zatemnění, protože "to přece není vidět". Další chybou je měnit ložnici na skladiště sezónního oblečení nebo dětských hraček. Pokud se vám nedaří usnout, neležte v posteli hodiny. Vstaňte, jděte do jiné místnosti a vraťte se, až budete unavení. Postel má zůstat spojená se spánkem, ne s přemýšlením. Změny dělejte po jedné a sledujte, co zabere. Někdy stačí zalepit tři diody a pověsit silnější závěs.
Praní, sušení a past na vlhkost Kryt je nutné prát minimálně jednou za dva týdny, u alergiků jednou týdně. Teplota vody musí být alespoň 60 °C, ideálně 90 °C, aby se zničili roztoči i jejich trus. Prášek nepomůže, pokud kryt zůstane po praní vlhký. Sušte ho v sušičce na střední teplotu nebo na přímém slunci, dokud není zcela suchý. Právě vlhký kryt nasazený na matraci je nejčastější chyba: během pár hodin se vlhkost uzavře a roztoči se vrátí. Stejně chybné je prát kryt „šetrně" na 30 °C, protože to roztoče nezabije, jen je opláchne.
Kryt, který všechno pokazí, poznáte podle tří znaků: je neprodyšný, nedá se prát na 60 °C, nebo se po vyprání kroutí a zůstává vlhký. Pokud některý z nich platí, matrace pro alergiky vám nepomůže. Vyměňte kryt za prodyšný, pratelný a správně velký, a teprve pak řešte matraci. Bez suchého a čistého krytu je jakákoli investice do matrace jen poloviční řešení.
Matrace pro alergiky má smysl jen tehdy, když ji nezničí kryt. Řada lidí koupí vhodnou matraci, ale ponechá si starý neprodyšný návlek, pratelný potah z neznámého materiálu, nebo dokonce igelitovou fólii proti polití. Výsledek je paradoxní: matrace sama o sobě roztoče a plísně nepřitahuje, ale kryt vytvoří vlhké, teplé a neprodyšné mikroklima, ve kterém se jim daří lépe než v běžné posteli. Prachoví roztoči potřebují vlhkost nad zhruba 45–50 % a teplotu kolem 25 °C. Neprodyšný kryt tuto vlhkost drží u látky matrace a ta se pomalu stává jejich líhní.