Dobrý prompt vs. špatný: kde se rodí rozdíl

Typické chyby se opakují. Rodiče kupují boty o dvě čísla větší s tím, že „vyroste". Dítě v nich zakopává, padá a noha se v botě posouvá, což vede k otlakům. Další chybou je tvrdá podrážka, která se ohne jen v ruce, ne v chůzi. Pro batole je vhodná ohebná podrážka, která se ohne v místě prstů, a pevný opatek, který drží patu. Vyhněte se i botám s úzkou špičkou, i když jsou z měkké kůže.

Typická chyba je koupit velký stůl „aby se na něj vešlo všechno". V malém bytě velký stůl znamená, že se na něj nastěhuje vše ostatní. Lepší je menší deska a k ní jedna uzavíratelná zásuvka nebo přenosná bedna, do které se večer uklidí klávesnice, sluchátka a papíry. Co zůstane na stole přes noc, to vás ráno bude zdržovat.

Před uzavřením smlouvy si ověřte poplatky za správu, vstupní a výstupní náklady a způsob zdanění výnosů. Některé produkty mají tak vysoké průběžné poplatky, že dlouhodobý výnos téměř zmizí. Čtěte podmínky i pro případ, že by dítě potřebovalo peníze dříve, než se plánovalo. U některých účtů je výběr omezený nebo zpoplatněný. Zjistěte také, co se stane, když přestanete platit – zda přijdete o naspořené, nebo jen o budoucí vklady.

Nejdřív si ujasni, co chceš sdělit, ještě než cokoli vygeneruješ. Napiš si tři až pět bodů vlastními slovy, klidně neuspořádaně. Teprve pak je vlož do zadání. Model tak dostane kostru, kterou jen rozvine, místo aby si vymýšlel obsah. Do zadání dej konkrétní situaci, publikum a tón. Místo „napiš článek o zahradničení" zvol „vysvětli, proč se na jaře nemá sázet do mokré půdy, piš věcně, bez básnických obratů, pro člověka, který má malou zahrádku".

Většina lidí vymění filtrační náplň ve chvíli, kdy voda začne zapáchat nebo je zakalená. Jenže to už je pozdě. Filtrační médium totiž ztrácí účinnost postupně a první známky jsou mnohem nenápadnější. Pokud čekáte na viditelné znečištění, pijete delší dobu vodu, která sice vypadá čistě, ale minerály a organické látky v ní zůstávají.

Poslední pastí je neopravování. Málokdy první výstup sedne. Místo abychom prompt zahodili, je lepší ho upravit. Zkuste přidat jednu větu, ubrat jednu podmínku, změnit pořadí instrukcí. Někdy stačí nahradit obecné sloveso konkrétním: místo „vysvětli" dejte „vysvětli na příkladu ze života". Sledujte, co model opakovaně ignoruje, a to zdůrazněte. Dobrý prompt není jednorázová záležitost, ale iterativní proces. Kdo si to uvědomí, vyhne se většině zbytečných zklamání.

Častým nešvarem je také ignorování formátu odpovědi. Pokud potřebujete tabulku, napište to. Pokud chcete odrážky, napište to. Model ve výchozím stavu často volí souvislý text, i když se hodí něco jiného. Stejně tak je dobré určit, co nemá dělat: „nepoužívej bullet pointy", „neopakuj moje otázky", „neomlouvej se". Negativní instrukce však fungují jen tehdy, když jsou konkrétní. „Nebuď formální" je slabé. „Vyhýbej se slovům jako ‚dakujem‘, ‚prosím‘ a dlouhým souvětím" je jasné.

Další pastí je kombinování příliš mnoha požadavků do jednoho promptu.Model má omezenou pozornost a dlouhý seznam instrukcí často povede k tomu, že některé úplně ignoruje. Místo „napiš článek o zdraví, přidej statistiky, použij citace, dodrž maximálně 500 slov a piš v přítomném čase" je lepší rozdělit úkol na dvě části. Nejprve nechat vygenerovat osnovu a pak teprve text. Stejně tak je chyba žádat o „kreativní" a zároveň „přesný" výstup, aniž byste upřesnili, co to znamená. Kreativní může být styl, přesný mohou být fakta. Bez rozlišení model tápá.

Psaní promptů vypadá jednoduše, dokud člověk nezjistí, že model nevrací to, co potřebuje. Nejčastější pastí je přílišná stručnost. Věta „napiš mi něco o udržitelnosti" nedává modelu žádné mantinely. Výsledek je vágní, obecný a často nepoužitelný. Řešení je jednoduché: místo „něco" specifikujte formát, rozsah, tón a účel. Například: „Napiš tři odstavce o recyklaci plastů pro středoškoláky, tón vysvětlující, bez odborného žargonu." Čím konkrétnější zadání, tím menší prostor pro náhodu.

Když chybí kontext, model hádá Druhou častou chybou je vynechání kontextu. Model nezná vaši situaci, cílovou skupinu ani předchozí rozhodnutí. Pokud píšete prompt pro pracovní email, nestačí „napiš email". Je potřeba dodat: komu píšete, jaký je vztah, co chcete, aby adresát udělal, a jaký tón je vhodný. Stejně tak u vysvětlování: pokud jde o laika, nesmíte používat termíny bez definice. Kontext se dá dodat i formou příkladu. Uveďte jednu větu, která se vám líbí, a řekněte, co na ní funguje. Model tak lépe pochopí váš záměr.