Strojový překlad, nebo editace člověkem: kde vzniká rozdíl

Další častá chyba je míchání několika person do jednoho výstupu. Když do zadání napíšeš „odborník, ale zároveň kamarád, ale zároveň stručný", model si vybere jednu z nich a ostatní ignoruje. Rozhodni se, která vlastnost je nosná, a ostatní použij jen jako doplněk. Pokud potřebuješ oslovit dvě různé skupiny, napiš dva samostatné texty. Jeden text pro všechny obvykle nefunguje pro nikoho.

Praktický postup pro den, kdy se něco stane: ráno si dejte patnáct minut a projděte si, co se děje. Sepište si tři věty, co k tomu víte a co ne. Rozhodněte, zda reagujete. Pokud ano, napište krátký text, který má jasný postoj, ale nechává prostor na to, že se situace vyvíjí. Zveřejněte ho tam, kde máte nejrychlejší dosah, a zbytek plánu přesuňte. Pokud nereagujete, jen si poznamenejte, proč, a pokračujte podle původního plánu.

Základní postup je jednoduchý: vložte text, nechte ho přeložit, přečtěte si ho nahlas. Právě poslech odhalí kostrbaté obraty, které oko přehlédne. Potom projděte text větu po větě a porovnejte ji s originálem. Nedívejte se přitom na jednotlivá slova, ale na celý význam. Pokud věta v originále něco tvrdí a v překladu jen naznačuje, něco se ztratilo.

Interpunkce dělá v češtině velký rozdíl. Čárka před „a" se píše jen ve výjimečných případech, například když spojuje dvě samostatné věty s vlastním podmětem a přísudkem. Naopak před „ale", „protože", „který" nebo „pokud" čárka patří vždy. Chybou je také psaní čárky před „než" ve srovnání, kde často není potřeba. Když si nejsi jistý, napiš větu znovu jednodušeji — vyhneš se složité interpunkci a text bude srozumitelnější.

První chyba je slepé převzetí prvního výstupu. AI napíše text, který je gramaticky správně, ale obsahově prázdný. Druhá chyba je zadání příliš mnoha požadavků najednou – délka, tón, klíčová slova, výzva k akci. Model pak udělá kompromis a výsledek je rozpačitý. Třetí chyba je ignorování diakritiky a české stylistiky. Některé nástroje zvládají češtinu dobře, jiné komolí slovní spojení nebo používají slovenštinu.

Posledním krokem je kontrola vlastních jmen a názvů. V češtině se často chybuje ve skloňování cizích názvů nebo ve psaní velkých písmen. U názvů institucí platí, že první slovo je velké a ostatní malá, pokud nejde o oficiální název. Stejně tak si ověř, že odkazy na jiné části blogu fungují a že v textu nezůstaly poznámky pro sebe. Tyto maličkosti rozhodují o tom, jestli čtenář zůstane, nebo odejde po první chybě.

Praktický tip: než začnete, rozdělte text na krátké úseky a ke každému si napište, co má sdělit. Potom porovnejte, zda to překlad skutečně říká. U opakujících se termínů si veďte vlastní glosář a tvar v textu sjednoťte. Pokud si nejste jistí, nechte si hotový překlad přečíst někým, kdo danému oboru rozumí a češtinu používá denně.

Úprava textu v českých blozích není jen o pravopisu. Jde o to, aby čtenář prošel článkem bez zaváhání a odnesl si informaci. Pokud píšeš pravidelně, potřebuješ postup, který tě nezdrží. Následující návyky vycházejí z běžné praxe a řeší konkrétní problémy, které se v českém prostředí opakují.

Základem je glosář vytvořený ještě před psaním. Sepište si seznam pojmů, které se v textu budou opakovat, a ke každému jeden závazný tvar. U cizích výrazů rozhodněte, zda je překládat, nebo ponechat v originále, a zda používat zkratku. Do glosáře patří i názvy produktů, rolí, procesů a zkratek. U každého pojmu si poznamenejte i rody a skloňování, protože právě tam vznikají chyby, které si při čtení všimnete až pozdě.

Pozor také na délku a strukturu vět. Čeština snese delší souvětí než některé jiné jazyky, ale stroj je často rozdělí nebo naopak spojí tak, že se změní důraz. U odborných textů sledujte čísla, jednotky a vzorce. Nástroj může zaměnit desetinnou čárku za tečku nebo přehodit pořadí jednotek. U právních a smluvních textů je strojový překlad jen orientační pomůcka, nikdy podklad pro podpis.

Kde se stroj plete nejčastěji Termíny, vlastní jména a zavedené názvy patří k největším problémům. Stroj je buď přeloží nesmyslně, nebo je ponechá v původním tvaru, i když mají v češtině ustálenou podobu. Stejně tak selhává u slov, která mají víc významů: „zpráva" může být message, report i notice. Bez kontextu vybere nástroj význam, který je statisticky častější, a ten často nesouvisí s tématem textu. Další slabinou jsou idiomy. Doslovný překlad „to je jiná káva" nebo „mít máslo na hlavě" nedává v cizím jazyce smysl, i když jsou slova správná.

Po vygenerování text nikdy nepřebírejte bez kontroly. Projděte ho cíleně jen kvůli terminologii — ne čtením, ale hledáním. Použijte funkci najít a nahradit pro každý pojem z glosáře a zkontrolujte, zda se nevyskytuje v jiné podobě. Zaměřte se na velká a malá písmena, jednotné a množné číslo, české a cizí varianty a na to, zda se zkratka používá až po prvním vysvětlení. Právě tyto drobnosti dělají dojem neuspořádaného textu.