4 suroviny, ze kterých namícháte sprchový gel doma

Základní recept zvládne každý. Smíchejte dvě polévkové lžíce kokosového oleje s jednou lžící jedlé sody. Pokud je olej tuhý, krátce ho zahřejte ve vodní lázni, ale nechte ho vychladnout, aby se soda nezačala rozpouštět. Přidejte pět až deset kapek máty peprné nebo jiné esence a špetku soli. Vše promíchejte vidličkou do hladké pasty a uložte do malé sklenice s víčkem. Vydrží přibližně dva až tři týdny, pokud ji skladujete v suchu a nepoužíváte vlhký kartáček.

Pro osoby s cukrovkou, onemocněním ledvin nebo jater je jakékoli delší hladovění rizikové. Stejně tak pro těhotné ženy, děti a seniory. Ti by bez jídla neměli zůstat ani jeden den. Pokud užíváš léky, které se mají brát s jídlem, vysazení stravy znamená, že je nemáš čím zapít a vstřebat. V takovém případě se poraď s lékařem dřív, než s jídlem vůbec začneš experimentovat.

Hotové mléko plňte do čisté lahvičky s pumpičkou, kterou předem vymyjte horkou vodou a nechte zcela vyschnout. Skladujte v chladničce, mimo přímé světlo. Před každým použitím protřepejte, protože i stabilní emulze se může mírně usadit. Nanášejte na vlhkou pokožku po koupeli, kdy se lépe vstřebá. Bambucké máslo může na obličeji ucpat póry, proto ho používejte hlavně na tělo, lokty, kolena a chodidla. Mandlový olej je vhodný i pro citlivou pokožku, ale pokud jste na ořechy alergičtí, nahraďte ho slunečnicovým nebo jojobovým olejem ve stejném poměru.

Co se v oleji skutečně opotřebováv

Domácí olejový sprchový gel vzniká smícháním čtyř surovin: tekutého mýdla, rostlinného oleje, glycerinu a vody. Tekuté mýdlo tvoří základ, olej dodává mastné složky, které se vážou na nečistoty a usnadňují jejich smytí, glycerin váže vlhkost a voda celou směs zředí na použitelnou konzistenci. Poměr je jednoduchý: na jeden díl oleje připadají dva díly tekutého mýdla, jeden díl glycerinu a dva až tři díly vody. Čím více oleje, tím mastnější gel a tím více klouže ve sprše.

Pasta z kokosového oleje a sody není náhradou zubního lékaře ani pravidelné kontroly. Funguje jako doplněk, který oceníte třeba na cestách nebo když chcete omezit počet chemických přísad. Pokud po několika dnech pocítíte citlivost zubů nebo podráždění dásní, přestaňte ji používat a vraťte se k osvědčené pastě. Stejně tak ji nevkládejte do plastové tuby, olej narušuje některé plasty a pasta pak může zapáchat.

Na co si dát pozor při míchání i používání Poměr oleje a sody je klíčový. Příliš mnoho sody dělá pastu hrubou a může poškodit sklovinu, příliš mnoho oleje zase znamená, že se směs na kartáčku nerozptýlí. Začněte s poměrem 2:1 ve prospěch oleje a teprve potom upravujte. Soda je sůl, takže pokud máte citlivé dásně nebo odhalené krčky, používejte pastu jen dvakrát až třikrát týdně a střídejte ji s běžnou pastou s fluoridem. Fluorid v domácí směsi chybí a bez něj se zubní sklovina hůře chrání před zubním kazem.

Základem je správné nádobí a ochranné pomůcky. Louh je silná zásada, která leptá kůži i oči, takže gumové rukavice, brýle a dlouhé rukávy nejsou volitelné. Použijte skleněnou nebo nerezovou nádobu, nikdy hliník. Odměřte přesně podle receptu — běžně se pracuje s poměrem, kde na 500 g olivového oleje připadá asi 65 g louhu a 150 ml destilované vody. Vodu vždy lijte do louhu, nikdy obráceně, jinak může dojít k prudkému vystříknutí.

Domácí výroba mýdla vypadá jednoduše: rozpustit tuk, přidat louh, zamíchat, nechat ztuhnout. Většina prvních pokusů ale skončí hrudkovitou hmotou, která se rozpadá nebo naopak zůstane mastná. Příčinou bývá jedna konkrétní chyba — špatně rozpuštěný louh nebo jeho slití do příliš horkého tuku. Pojďme na to tak, aby výsledek opravdu vypadal jako mýdlo.

Teplotní past, která se neodpouští Louh se při rozpouštění zahřívá na vysokou teplotu. Nechte ho vychladnout na přibližně 40 °C, stejně jako tuky. Pokud je jeden z nich výrazně teplejší, mýdlo se po nalití do formy rozvrství a část zůstane nezmýdelná. Teplotu změřte dvěma teploměry nebo jedním, který mezi nádobami přenášíte. Míchání by mělo být plynulé, ale ne zběsilé — cílem je emulze, ne vyšlehaná pěna. Stopa se objeví, když směs při přetažení lžičkou zanechá na hladině jemnou linku, která se hned nerozplyne.

Kokosový olej a jedlá soda patří mezi nejčastější suroviny domácích zubních past. Kombinace není náhodná: soda jemně abrazivně odstraňuje povlak a neutralizuje kyseliny, kokosový olej dodává pastě konzistenci, pomáhá udržet směs na kartáčku a působí proti bakteriím. Nejde o zázrak, ale o funkční základ, který lze snadno upravit podle potřeby.