Zazimování kurníku: kde se dělá nejčastější chyba

Noční stolek bývá nejmenší plochou v byt v panelákuě, a přesto na něm často skončí hromada knih, které se nikdy nedočtou. Většina lidí řeší čtení tak, že si knihu vezme do postele, ale po pár minutách usne s otevřenýma očima a rozsvíceným světlem. Jiní si stěžují, že je bolí za krkem, protože čtou vleže s knihou nad hlavou. Rozdíl mezi příjemným a nepoužitelným čtecím místem není v množství knih, ale v tom, jak zařídit malou kuchyni stolek uspořádáte.

Kde se dělají největší chy

Zubní kámen u psů vzniká mineralizací plaku, který se hromadí na zubech. Plak je měkký povlak, který se tvoří každý den po jídle. Pokud se neodstraní, do několika dní ztvrdne a změní se v kámen. Ten už kartáčkem dolů nedostanete. Zubní kámen sám o sobě nebolí, ale drží na sobě další plak a vytváří prostor pro bakterie. Právě bakterie pak způsobují zánět dásní a později i vážnější onemocnění.

Základ je mechanické čištění, ale technika se musí přizpůsobit. Používejte měkký kartáček s malou hlavou, který se dostane za drát. Kartáček držte pod úhlem 45 stupňů ke gumě a krouživými pohyby čistěte každý zub jednotlivě, ne v dlouhých tazích. Kolem zámečků pak kartáček natočte tak, aby štětinky obcházely kov z obou stran. Na těžko dostupná místa – pod obloukem, mezi zuby u kořene – se dostane jednosvazkový kartáček. Čistěte dvě minuty, ale opravdu dvě minuty; u rovnátek je klidně prodlužte na tři. Ráno a hlavně večer před spaním, kdy je tvorba plaku nejagresivnější.

Poslední pravidlo je praktické: vždy ochutnejte krém zvlášť a pak s kouskem těsta. Chuť se na korpusu mění. Držte se zásady, že čím jemnější a sušší těsto, tím lehčí a kyselejší krém. A pokud si nejste jistí, zvolte neutrální smetanový základ a chuť dolaďte až na hotovém zákusku – nikdy ne naopak. Ušetříte suroviny i čas a výsledek bude vypadat, jako byste přesně věděli, co děláte.

Poslední věc, kterou většina lidí podcení, je venkovní výběh. Pokud slepice nemají možnost ven, ztrácejí pohyb a tloustnou, což snižuje snášku i odolnost. I v zimě je pouštějte ven, ale jen na suché místo bez sněhu a ledu. Podestýlku ve výběhu řešte pískem nebo štěrkem, který nezamrzne. A když mrzne, kontrolujte hřebínky a běháky, zda nejsou bledé nebo omrzlé. Jedna promoklá slepice dokáže nakazit celé hejno, proto je lepší každý den zkontrolovat, než jednou za týden léčit.

Větrání, které neprofoukne, ale vysuší Slepice potřebují čerstvý vzduch, ale nesmí na ně foukat. Do kurníku proto umístěte výdechový otvor nahoře, ideálně nad hřadováním, a přívodní ště u podlahy. Tím vznikne tah, který odvede vlhkost a amoniak, ale studený vzduch nepůjde přímo na hřady. Typická chyba je úplné utěsnění kurníku „aby bylo teplo". Výsledkem je dusno, orosené stěny a slepice, které dýchají vlhký vzduch plný čpavku. Otvory opatřete sítí proti kunám a potkanům.

Vodu a krmivo kontrolujte dvakrát denně. Napáječka nesmí zamrznout, ale zároveň se do ní nesmí dostat sníh. Krmivo podávejte v suchu a v dostatečném množství, protože slepice v zimě spotřebují více energie na udržení tělesné teploty. Přidejte trochu kukuřice nebo slunečnicových semínek večer, zahřejí je přes noc. Naopak vynechte krmivo, které rychle vlhne a plesniví. Zkontrolujte také, zda slepice nepijí z okapu nebo z louží, což je častý zdroj nemocí.

Hřady upravte tak, aby slepice seděly na široké ploše a měly prsty zakryté peřím. Kovové hřady v zimě vodí chlad, dřevo je lepší. Pod hřady nechte volný prostor, aby trus propadal a nelepil se na peří. Slepice si v mrazu navzájem přisedají, proto jich na hřad umístěte tolik, kolik se jich vejde bez tlačenice. Pokud máte kohouta, ten si hlídá kraj, ale v mrazu bývá agresivnější, proto hlídejte, zda některá slepice nestojí mimo hřad a neprochladne.

Zazimování kurníku nezačíná tím, že přidáte topení nebo přitopíte podestýlku. Začíná u vlhkosti. Pokud v kurníku zůstane vlhko, veškeré snahy o teplo jsou k ničemu a slepice přijdou k újmě na hřebínku, běhácích nebo dýchacích cestách. První krok tedy je: prohlédnout střechu, okapy a podlahu. Najděte každé místo, kudy zatéká, a utěsněte ho ještě před prvními mrazy. Zatékající voda v podestýlce vytvoří mokré jádro, které v noci promrzne a ve dne hnije.

Podestýlku řešte silnou vrstvou, která funguje jako izolace i jako kompost, jenž sám mírně hřeje. Vhodná je sláma smíchaná s hoblinami, nasypaná do výšky alespoň patnácti centimetrů. Každý den prohrábněte horní vrstvu, aby nelepkla, a jednou za dva týdny přidejte suchou slámu. Nikdy nenechávejte podestýlku mokrou u napáječky, tam vzniká plíseň. Pokud podestýlka zapáchá nebo je cítit po amoniaku, je čas ji vyměnit, i kdyby byla jen dva týdny stará.