Zbytky jídla v kuchyni: co dělat a čemu se vyhnout
Prvním krokem je vždy vstupní vyšetření. Ortodontista odešle pacienta na rentgen a často i na snímek čelistního kloubu. Zásadní je také to, zda je předkus způsobený sklonem horních zubů, nebo skutečným postavením čelistí. Podle toho se volí buď léčba pouze aparátem, nebo kombinace s extrakcemi, případně s ortognátní operací. Vynechat tento krok a rovnou si vybrat aparát podle fotky z internetu je nejčastější chyba.
Důležité je mít v sadě i ochranné pomůcky: brýle a rukavice. Při rovnání často odlétávají drobné úlomky nebo se uvolní pružina, a bez brýlí riskujete zbytečné zranění. Do sady patří také zápisník a tužka – zapisujte si, co jste rozebrali, v jakém pořadí a jaké díly chybí. Fotografie na mobilu před rozebráním je rychlejší než kreslení, ale papír funguje i tam, kde je telefon potřeba jinde.
Nejčastější chyba je tlak. Lidé tlačí na kartáček, protože mají pocit, že tím odstraní víc povlaku. Výsledek je opačný: dásně se stáhnou, mezera se zvětší a citlivost zubů vzroste. Stejně tak nit, která se zasekne a trhá, znamená, že ji vedete špatným směrem nebo že je příliš tlustá. Další chyba je vynechávání míst, kam nevidíte. Zadní mezery za posledními stoličkami se často přeskakují, protože se k nim hůř dostává. Použijte delší nit a zkuste to poslepu, rukou si pomozte tvář odtáhnout. Pokud to nejde, zkuste jednosvazkový kartáček nebo nit s držákem.
U výrazných skeletálních předkusů, kdy horní čelist výrazně přečnívá, je sama ortodoncie málo. Řešením je kombinace rovnátek a operace čelisti. Operace se provádí až po předchozí přípravě, kdy se zuby srovnají do oblouku. Pacient musí počítat s tím, že po operaci následuje několik týdnů měkké stravy a otoku. Odmítnout operaci a trvat na kompromisu znamená, že se předkus zlepší jen částečně a může se vrátit.
Mezizubní kartáček a nit nejsou konkurenti, ale dva nástroje na dvě různé práce. Kartáček má tuhý svazek štětin, který se dostane do mezery mezi zuby a očistí plochy zubů i okraj dásně. Nit je tenká a ohebná, takže se ohne podle tvaru zubu a stáhne povlak z míst, kam se kartáček svým průměrem nevejde. Kdo používá jen jedno z toho, nechává část plochy zubů neošetřenou. Kombinace není volba, je to základ.
Možnosti léčby a co od nich čekat U mírných až středních případů se používají fixní aparáty – kovové, keramické nebo samoligující. Kovové jsou nejrychlejší a nejlevnější, keramické jsou méně nápadné, ale křehčí. Samoligující aparáty snižují počet kontrol, ne však celkovou dobu léčby. U dospělých se stále častěji volí alignery, tedy průhledné fólie. Ty fungují dobře u méně závažných předkusů a vyžadují nošení minimálně dvacet hodin denně. Pokud pacient fólie odkládá, léčba se protáhne nebo selže.
Zbytky jídel v kuchyni vznikají pokaždé, když se uvaří větší porce, než se stihne sníst. Není to nic výjimečného, ale pokud se s nimi nezačne pracovat včas, končí v odpadu a s nimi i peníze a čas. Rozdíl mezi kuchyní, kde se zbytky zvládají, a tou, kde se hromadí, není v množství jídla, ale v pár návycích.
První dny s fixními rovnátky bolí téměř vždy. Není to známka toho, že je něco špatně – zuby a okolní tkáně se přizpůsobují novému tlaku. Rozhoduje ale to, jak na bolest zareagujete. Kdo ji ignoruje a přestane jíst, kdo si naopak hned vezme silné léky a dál kouše tvrdé věci, prodlužuje si nepříjemné období. Cílem je přežít první tři až pět dní v klidu a pak se vrátit k běžnému režimu.
Nástroje měňte včas. Nit je na jedno použití, i když se neroztrhne. Mezizubní kartáček vydrží zhruba tak dlouho jako kartáček zubní, tedy než se štětiny roztřepí. Skladujte je na suchém místě, ne v uzavřené krabičce, kde se drží vlhkost. Pokud cestujete, vezměte si malé balení nitě a jeden kartáček, který vám sedí. Kombinace nitě a mezizubního kartáčku není složitá, jen chce cvik. Po dvou týdnech už budete mít pohyb v ruce a čištění vám zabere stejně času jako dřív. Rozdíl poznáte na dásních i na tom, co vám řekne zubař při další prohlídce.
Po vyšetření vám ortodont vysvětlí, jaké máte možnosti. Může jít o fixní rovnátka, snímatelné aparáty nebo kombinaci s extrakcí zubů. Ptejte se konkrétně: kolik času zabere léčba, jak často budete docházet, co dělat, když se aparát uvolní, a jaké jsou alternativy. Nechte si vše zopakovat, pokud něčemu nerozumíte. Není ostuda požádat o vysvětlení – naopak, vyhnete se pozdějším nedorozuměním.
Pořadí je jedno, důslednost ne Nezáleží na tom, jestli začnete nití nebo kartáčkem. Důležité je, že po každém jídle projdete všechny mezery, ne jen ty, které jsou po ruce. Nit se používá tak, že si odvinete asi čtyřicet centimetrů, omotáte konce kolem prostředníčků a mezi prsty napnete krátký úsek. Nit veďte do mezery a obtáhněte zub do tvaru písmene C, nahoru i dolů, i pod okraj dásně. Na každou mezeru použijte čistý kus nitě, jinak přenášíte bakterie z jednoho místa na druhé. Mezizubní kartáček se zavádí do mezery bez násilí, jemnými pohyby tam a zpět. Pokud kartáček ohne nebo se ohne svazek štětin, je příliš velký.