Když rostliny přestanou růst, hnojte podle těchto 7 zásad

Dalším vodítkem je umístění skvrn. Pokud jsou jen na horní straně listů a spodní strana je čistá, jde spíš o problém s vlhkostí vzduchu nebo o popálení. Když se bílé skvrny objevují i na spodní straně, často jde o padlí nebo o škůdce, například puklice, které vylučují lepkavou hmotu a na ní se pak usazuje bílý povlak. Prohlédni také řapíky a místo, kde list vyrůstá ze stonku. Právě tam se infekce drží nejdéle a odtud se vrací i po ošetření.

Přehnojení je častější příčina úhynu pokojových rostlin než nedostatek živin. Nadbytek solí v substrátu spálí kořeny, listy začnou hnědnout od špiček a rostlina postupně ztrácí schopnost přijímat vodu. Prvním krokem tedy není koupit další hnojivo, ale zjistit, co rostlina skutečně potřebuje.

Pokud se na povrchu substrátu objeví bílý povlak, je to usazená sůl z přehnojení. Řešením je prolít květináč čistou vodou a nechat ji odtéct, případně vyměnit vrchní vrstvu půdy. Domácí hnojivo je levná a funkční věc, ale není výživově vyvážené jako průmyslová hnojiva. Berte ho jako doplněk, If you adored this post and you would like to obtain more information regarding Selebostore.com kindly go to the internet site. ne jako jediný zdroj živin po celý rok.

V topné sezóně nepoužívejte vodu přímo z kohoutku, pokud je ledová. Rostlina v teplém bytě dostane studený šok a kořeny přestanou přijímat živiny. Nechte vodu odstát alespoň několik hodin v místnosti, ideálně přes noc. Tvrdá voda zanechává na povrchu substrátu bílý povlak a postupně mění jeho pH. Pokud máte možnost, střídejte vodu s vodou dešťovou nebo převařenou, ale pozor — převařená voda je měkčí, rady pro Rekonstrukci ne sterilní, což je pro rostliny v pořádku.

Nezapomínejte ani na teplotní rozdíly. Když dáte rostlinu přímo nad radiátor nebo mezi okno a závěs, kde je přes den horko a v noci zima, kořeny budou trpět. Přesuňte květináče dál od topných těles, ideálně na místo, kde teplota drží mezi osmnácti a dvaadvaceti stupni. Pokud to nejde, alespoň izolujte květináč od horké podlahy nebo parapetu podložkou.

Topná sezona je pro pokojové rostliny náročnější než léto. Teplý a suchý vzduch z radiátorů zvyšuje odpar z listů i z povrchu substrátu, jenže kořeny často zůstávají ve vlhké půdě. Kombinace suchého vzduchu a přemokřených kořenů je nejčastější důvod, proč rostliny v zimě chřadnou. Rozhodující není, kolik vody dolijete, ale jestli se vlhkost dostane tam, kam má, a jestli má substrát čas mezi zálivkami proschnout.

Suchý vzduch z topení řešte jinak než častější zálivkou. Pomůže seskupení rostlin k sobě, miska s vodou v blízkosti radiátoru nebo vlhký keramzit v podmisce, na kterém květináč stojí. Rosit listy má smysl jen krátkodobě a u druhů, které to snášejí; u rostlin s měkkými listy tím spíš podpoříte plísně. Pokud to podmínky dovolí, větrejte krátce a intenzivně, aby se vyměnil vzduch, ale rostliny nestály v průvanu. Jednou za čas také zkontrolujte, zda na spodní straně listů nebo v substrátu nejsou škůdci – přemokřené a oslabené rostliny lákají smutnice a puklice.

Kdy zalévat a kdy raději počkat Než vezmete konvi, zkontrolujte substrát prstem asi dva centimetry pod povrchem. Pokud je na dotek vlhký a lepivý, nezalévejte. U menších květináčů stačí zvednout nádobu – lehká znamená suchá, těžká znamená vlhká. U velkých rostlin použijte dřevěnou špejli zapíchnutou do hloubky; po vytažení musí být suchá. Zalévejte nejlépe ráno, aby případná přebytečná voda mohla přes den odtéct a odpařit se. Večerní zálivka v chladném období zbytečně drží kořeny ve vlhku přes noc.

Zásadní chybou je zalévat „podle kalendáře". Interval se mění podle teploty v místnosti, velikosti květináče, druhu substrátu i toho, zda rostlina v zimě odpočívá. Kaktusy a sukulenty potřebují v topné sezoně jen minimum vody, často stačí jednou za tři až čtyři týdny. Naopak druhy s tenkými listy, například fíkusy nebo tradeskancie, schnou rychleji a mohou chtít zálivku i dvakrát týdně. Vždy se řiďte stavem půdy, ne pevným dnem v týdnu.

Přebytečnou vodu z podmisky vždy vylijte. Rostlina stojící trvale ve vodě nemá kyslík u kořenů a začne uhnívat – listy žloutnou, měknou a opadávají. Stejně škodlivé je ale i dlouhé přeschnutí: substrát se smrští, odlepí se od stěn květináče a voda při další zálivce proteče po okrajích, aniž by se dostala ke kořenům. V takovém případě květináč ponořte na několik minut do nádoby s vodou a nechte vsáknout zespodu.

Voda z vodovodu bývá tvrdá a studená. Nechte ji odstát alespoň několik hodin, ideálně přes noc. Odstátím se srovná teplota s okolím a částečně se uvolní chlor. Pokud máte měkkou vodu, použijte ji; u citlivých druhů, jako jsou kapradiny nebo maranty, se tvrdá voda projeví hnědými špičkami listů. Nikdy nenalévejte vodu přímo do středu růžice nebo na listy s jemným ochlupením – zůstává v paždí listů a podporuje hnilobu.