5 kroků ke sterilním sklenicím bez skvrn a zbytků
Základem je zeleninu nakrájet na stejně velké kusy, ale jinak než na běžné vaření. Papriku krájejte na proužky široké přibližně půl centimetru, mrkev na tenká kolečka nebo na šikmé plátky, If you adored this information and you would like to get even more facts regarding osvětlení v obýváKu kindly browse through our web-site. cuketu na půlměsíce. Cibuli nechte v hrubších půlkroužcích, protože při mražení změkne a v tenké podobě se v pánvi okamžitě rozpadne. Brokolice a květák patří na menší růžičky, ale stonek nakrájejte zvlášť na tenké plátky — jinak zůstane tvrdý, zatímco růžičky se už rozvaří.
Mezi nejčastější chyby patří příliš vysoká teplota, kdy se obsah vaří a uniká přes víčko, a přeplněné sklenice. Nechte vždy dva centimetry volného prostoru. Dalším problémem je nerovnoměrné teplo: pokud trouba nemá ventilátor, otáčejte pekáčem po deseti minutách. Někteří zavařují i při 120 °C, ale to už je zbytečné a ovocné cukry začnou karamelizovat.
Sterilizace sklenic se nejčastěji řeší při zavařování, rekonstrukce koupelny krok za krokem ale stejný postup oceníš i před plněním džusů, sirupů nebo domácího piva. Cílem není jen zbavit sklo nečistot, ale hlavně zlikvidovat mikroorganismy, které by jinak zkazily obsah. Rozhoduje přitom čistota už před samotnou sterilizací. Sklenice musí být dokonale umytá, zbavená zbytků etiket a bez mastnoty. Stačí jedna nedostatečně vypláchnutá sklenice a celá dávka může po pár týdnech plesnivět.
Výkon mikrovlnky se liší, proto se řiďte stavem potraviny, ne jen časem. U menších sklenic stačí dvě až tři minuty, u větších čtyři až šest. Vždy používejte sklenice určené pro mikrovlnný ohřev, běžné zavařovací sklenice na to nejsou stavěné a mohou prasknout. Víčko musí být kovové, protože v mikrovlnce kov neškodí, pokud je na sklenici a nepoužíváte ho samostatně. Po vychladnutí sklenice otočte víčkem a zkontrolujte, zda pevně drží. Pokud se pohne, zavařování neproběhlo správně a výrobek spotřebujte brzy a skladujte v chladu.
Vodu v pekáči dolévejte horkou, nikdy studenou, jinak sklenice popraskají. Stejně tak neotvírejte troubu během prvních deseti minut, teplotní šok dělá nejvíc škody. Po uplynutí doby troubu vypněte a nechte sklenice uvnitř do vychladnutí. Teprve pak je vyndejte na utěrku a zkontrolujte víčka – mají být vmáčknutá a po poklepu znít tupě.
Světlo ničí vitamíny a způsobuje blednutí a změny chuti. Sklenice proto ukládejte do neprůhledných uzavřených boxů, do skříně se dvířky nebo alespoň do tmavé látky. Vlhkost je druhý nepřítel. V přehnaně vlhkém prostředí rezaví kovová víčka a obsah se může zkazit i při dobrém uzavření. Vlhké místo proto řešte odvlhčovačem, sáčkem pohlcujícím vlhkost, nebo výměnou místa. Víčka kontrolujte ještě před uložením: musí být suchá, čistá, nepoškozená a pevně přitažená. Pokud po zavaření víčko „povolí" nebo se pod ním objeví bublinky, sklenici raději spotřebujte brzy, ne ji dlouhodobě skladovat.
Na závěr: zavařování v troubě funguje, ale stojí na přesném čase a teplotě. Vyzkoušejte nejprve menší várku a zapište si, jak se sklenice chovaly. Po dvou až třech pokusech budete mít jistotu, že víčka drží a obsah vydrží měsíce.
Po dokončení kvašení výrobek přemístěte do chladničky. Chlad zpomalí činnost bakterií a prodlouží trvanlivost. Jogurt vydrží přibližně týden, kefír podobně, kysané zelí několik měsíců, pokud je stále ponořené v nálevu. Každá nová várka by měla začínat s čistou kulturou nebo čerstvým zákysem. Opakované přeočkování ze starého výrobku vede k tomu, že se poměr bakterií mění a výsledek je méně předvídatelný.
Teplotní rozsah se liší podle druhu výrobku. Jogurtové kultury pracují nejlépe mezi 40 a 45 °C, kefír při pokojové teplotě kolem 20–25 °C a zelí zkvasí i při 18–22 °C. Teploměr je proto základní pomůcka. Bez něj se snadno stane, že směs je příliš horká a kultury uhyne, nebo naopak příliš studená a kvašení se rozjede pomalu, což otevírá prostor nežádoucím mikroorganismům.
Zavařování v troubě se v diskuzích objevuje jako rychlá alternativa k hrnci. Princip je jednoduchý: sklenice naplněné sterilovaným obsahem se postaví do pekáče s vodou a nechají se při nízké teplotě uzavřít. Teplota se drží mezi 90 a 100 °C, u některých postupů až 110 °C, ale vyšší hodnoty už mění chuť a strukturu ovoce. Trouba musí mít spodní i horní ohřev a ideálně cirkulaci, aby se teplo šířilo rovnoměrně.
Jak nastavit troubu a co hlídat Pekáč naplňte vodou do výšky asi dvou centimetrů, sklenice stavte dnem vzhůru nebo víčkem nahoru, ale vždy tak, aby se nedotýkaly stěn. Víčka musí být pevně uzavřená a suchá. Před vložením sklenic troubu předehřejte na 100 °C. Jakmile vložíte pekáč, teplota klesne, proto přidejte alespoň 15 minut navíc. Běžná doba je 20 až 30 minut od chvíle, kdy teplota znovu dosáhne 95 až 100 °C. U kompotů s peckami počítejte spíše 35 minut.