Co se stane, když kamna nahřejete příliš rychle

Vzduch: klíč k pomalému hoření Většina kamen má dva přívody vzduchu – primární (pod roštem) a sekundární (nad dveřmi). Pro dlouhé hoření je zásadní primární vzduch stáhnout na minimum, ale ne úplně. Úplné uzavření přívodu způsobí, že dřevo jen doutná, produkuje dehet a ucpává komín. Ideální je nechat štěrbinu na dva až tři milimetry. Sekundární vzduch naopak pomáhá spalovat plyny a měl by zůstat otevřený asi z jedné třetiny.

Stabilitu plamene nakonec ovlivní i umístění spotřebiče. V uzavřené místnosti bez přívodu čerstvého vzduchu si hořák bere kyslík z okolí, plamen slábne a může dojít k nedokonalému spalování. Zajistěte trvalý přísun vzduchu, ideálně samostatným otvorem u podlahy, a nikdy nezakrývejte mřížky. Když plamen zůstává modrý, pravidelný a drží tvar i po delší době, máte vyhráno. Pokud ne, vraťte se vždy k trysce, tlaku a tahu komína — úložné prostory v malém bytě tomto pořadí.

Každý materiál má schopnost pojmout teplo a pak ho postupně odevzdávat. U kamen se tomu říká tepelná setrvačnost a určuje, jak dlouho po vyhasnutí budete mít v místnosti příjemné teplo. Cihla, osvětlení v obýváku šamot nebo mastek se neohřejí okamžitě, ale také nechladnou hned. Právě proto je potřeba topit jinak než v plechových kamnech, kde je teplo cítit téměř hned, ale zmizí během hodiny.

Důležité je i uspořádání v topeništi. Naskládejte polena těsně k sobě, ale ne na sebe. Vzduch musí proudit mezi nimi. Pokud dřevo naházíte bez ladu, vznikne vrstva popela, která izoluje a brzdí hoření. Před přiložením na noc odstraňte nadbytečný popel, ale ponechte asi centimetrovou vrstvu jako podklad.

Abyste dosáhli optimálního hoření, dřevo správně vysušte. Naštípejte ho na menší kusy, které schnou rychleji. Skladujte je pod přístřeškem, kde je proudění vzduchu, ale kde na ně neprší. Ideální je skladovat dřevo alespoň jeden rok, tvrdé dřevo i dva roky. Během sušení kontrolujte vlhkost vlhkoměrem. Měření provádějte na čerstvě naštípané ploše, nikoli na vnější straně, která je vždy sušší. Pokud vlhkoměr ukazuje více než 20 %, dřevo ještě nedosušte.

Nejčastější chybou je oprava rekonstrukce koupelny krok za krokem teplých kamen. Malta na horký povrch nepřilne a po vychladnutí se odloupne i s kusem původního šamotu. Další chybou je utěsnění praskliny obyčejnou ohnivzdornou maltou na zdivo — ta není určená pro přímý styk s plamenem a vydrží jen několik topení. Někteří majitelé se snaží vyzdívku vyztužit ocelovými pásky nebo drátem. Kov se roztahuje jinak než šamot a během několika týdnů vyzdívku rozdrtí. Pokud je prasklá více než třetina vnitřní plochy, výměna jednotlivých cihel nemá smysl a je lepší vyzdívku vyměnit celou.
Běžná chyba je čekat, až v kamnech zbude jen popel. V tu chvíli už je ložisko studené a nové dřevo se rozhořívá pomalu, přičemž se spotřebuje hodně vzduchu. Přiložte, dokud je v topeništi silná vrstva žhavých uhlíků. Polena pokládejte podélně, těsně vedle sebe, ale ne na sebe. Vznikne souvislá vrstva, která hoří pomalu a předává teplo do výměníku. Mezi poleny nenechávejte velké mezery, jinak se vzduch žene jedním místem a zbytek dřeva zůstane chladný.

Dalším faktorem je komínový tah. Příliš silný tah odsává teplo a palivo hoří rychle. Pomůže regulátor tahu nebo otočná klapka v kouřovodu. Pokud tah naopak chybí, komín je studený nebo ucpaný. Před topením zkontrolujte, zda klapka není zavřená a zda komín není plný sazí.

Na noc nepřikládejte do rozžhaveného topeniště. Nechte ho mírně zchladnout, aby se nové dřevo nespálilo okamžitě. Vložte dvě až tři větší polena, nechte je chytit a teprve potom stáhněte primární vzduch. Ráno najdete v topeništi žhavé uhlíky, které stačí rozhrabat a přiložit. Kamna pak hřejí celou noc bez zásahu.

Suché dřevo a správná velikost polen Nejprve vlhkost. Dřevo s vlhkostí nad dvacet procent bere teplo na odpaření vody místo na hoření. Vysušené dřevo poznáte podle prasklin na čelech a podle zvuku při poklepání. Polena by měla mít průměr osm až dvanáct centimetrů. Příliš silná polena hoří pomalu a dusí se, příliš tenká shoří dřív, než stačí předat teplo. Na noc se osvědčila polena delší, která drží tvar a hoří rovnoměrně.

Tryska, tlak a čistota paliva U plynových hořáků bývá nejčastější příčinou nestabilního plamene zanesená tryska. Stačí drobný prach nebo pavučina a plamen mění barvu i tvar. Trysku vyšroubujte, profoukněte stlačeným vzduchem a zkontrolujte, zda není mechanicky poškozená. Nikdy ji nečistěte drátkem ani jehlou, průměr otvoru se snadno zvětší a plamen pak hoří nepravidelně. U kapalných paliv kontrolujte i filtr a těsnění palivového vedení.

If you loved this informative article and you would like to receive more details relating to Https://Diendan.Topdichvuketoan.vn/ generously visit our own internet site.