Než začnete topit, zjistěte, kudy zbytečně uniká teplo

Vezměte metr a v podkroví si vyznačte dvě linie na podlaze: jednu tam, kde dosahuje výška 220 cm, druhou tam, kde má 130 cm. Vznikne vám půdorys rozdělený na tři pásy. Změřte délku a šířku středního plnohodnotného pásu a vynásobte je. K němu připočítejte zhruba polovinu plochy krajních pásů a získáte reálné číslo, se kterým můžete počítat při plánování. Zbytek, tedy plocha pod 130 cm, se do bydlení nepočítá, i když se dá využít na sezónní věci.

Druhou polovinu ztráty tvoří větrání. Zkontrolujte, zda má dům řízené větrání, nebo zda se větrá nárazově. Neustále pootevřená okna znamenají, že teplo odchází plynule celý den. Pokud se větrá krátce a intenzivně, ztráta je menší. U starších domů se vyplatí projít i komínová a instalační jádra — netěsné krby a digestoře mohou odsávat teplý vzduch nepřetržitě.

Jak postupovat u oken, kam nedosáhnete U vysokých oken se vyhněte chození po židlích a stoličkách. Místo toho použijte stabilní hliníkový žebřík s širokými stupni, který postavíte na rovnou podlahu. Pokud je okno v úzkém koutě, žebřík tam často nepostavíte. Pak zbývá teleskopická tyč délky alespoň dva metry. Na ni nasaďte stěrku nebo mop. Pracujte po malých plochách, shora dolů. Vždy nejdříve navlhčete sklo, pak setřete nečistoty a nakonec stáhněte vodu do sucha. Mezi jednotlivými tahy stěrku otírejte gumu do hadříku, jinak rozmazáváte bordel dál.

Po umytí zkontrolujte těsnění a odtokové kanálky. Pokud jsou ucpané, voda zatéká dovnitř. Vyčistěte je špejlí nebo tenkým drátkem. Nakonec sklo dosušte mikrotextilní utěrkou, abyste předešli vodním kapek. Celý postup opakujte dvakrát ročně, u kuchyňských oken častěji. Když okna zůstanou přístupná jen obtížně, zvažte úpravu interiéru – například přesunutí nábytku nebo montážní lišty. Čištění pak bude rychlejší a bezpečnější.

Čeho se zbavit dřív než nábyt

Nejčastější chybou je hodnocení podle pocitu. Místnost u okna se zdá chladná, ale skutečná ztráta může být jinde. Další chybou je zateplení pouze fasády bez řešení stropu a podlahy, čímž se problém jen přesune. Někteří lidé také utěsňují vše napevno, čímž omezí přirozené větrání a vznikne vlhkost a plíseň. Vždy je lepší nechat odborně spočítat součinitel prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce nebo si alespoň změřit povrchové teploty a vlhkost.

Nejčastější chyba je koupit standardní skříň a doufat, že ji „nějak" přizpůsobíte. Druhá chyba je měřit jen výšku u stěny, ne v hloubce. Třetí je zapomenout na elektrické zásuvky a vypínače, které pod šikmým stropem končí v místě, kam skříň dosáhne. Vždy měřte dvakrát, kreslete řez a teprve pak objednávejte.

Začněte u obálky budovy. Projděte dům za chladného dne a rukou nebo levným infra teploměrem zkontrolujte vnitřní povrchy stěn, stropů a podlah u obvodových konstrukcí. Rozdíl mezi povrchovou teplotou a okolním vzduchem nad tři až čtyři stupně Celsia obvykle znamená problém. Zaměřte se na nároží, ostění oken, parapety, místa za radiátory a všechny prostupy instalací. Právě tam vznikají tepelné mosty, které se v účtech projeví víc než estetika fasády.

Šikmá stěna v podkroví nebo v podkrovním bytě vypadá jako mrtvý prostor, který nemá cenu řešit. Jenže právě za ní bývá dutina, kterou mnozí majitelé domu chtějí využít pro skladování, nebo ji naopak nechávají nedotčenou. Rozhodnutí, zda prostor otevřít, závisí na třech věcech: na konstrukci krovu, na vedení instalací a na tom, jak je vyřešena tepelná izolace. Než vezmete do ruky kladivo, zjistěte, co se za obložením skutečně skrývá.

Pokud nechcete investovat do měření, sledujte účty za energie v průběhu topné sezóny a porovnejte je s venkovními teplotami. Rostoucí spotřeba při stejných podmínkách ukazuje na zhoršující se obálku budovy nebo neefektivní větrání. Tepelnou ztrátu lze snížit i jednoduchými kroky: utěsněním oken, izolací stropu, montáží těsnících lišt a správným větráním. Teprve potom má smysl uvažovat o větších investicích.

Než začnete řešit výměnu kotle nebo nákup nových oken, je užitečné vědět, kde přesně dům o teplo přichází. Tepelná ztráta se skládá ze dvou složek: transmisní (prostup konstrukcemi) a ventilační (ohřev vzduchu). Obě se dají orientačně změřit i bez drahé techniky a výsledek vám řekne, kam peníze na zateplení skutečně patří. Bez tohoto kroku často lidé investují do neatraktivních, ale z hlediska úspor málo významných opatření.

Co prozradí okna, dveře a stropy U oken sledujte, zda se mlží nebo rosí sklo zevnitř, zda fouká kolem rámů a zda těsnění po zavření přiléhá. Stačí zapálit svíčku nebo použít kousek papíru podél spáry — pokud plamen nebo papír reaguje na pohyb, netěsní. U vchodových dveří bývá slabým místem práh a zámek. U stropu pod nevytápěnou půdou si všimejte, zda není na povrchu chladnější pruh; často jde o nedostatečnou izolaci nebo její sesednutí.