Kolik centimetrů nad hlavou snesete, než začnete špatně spát

Šikmý strop v podkroví vypadá romanticky, dokud se nezačnete budit s tlakem na čele. Rozhodující není celková výška místnosti, ale svislá vzdálenost mezi matrací a nejnižším bodem stropu přímo nad polštářem. Pro dospělého člověka se za únosné považuje 75 až 90 cm. Pod 70 cm už při otáčení narazíte hlavou nebo se instinktivně krčíte, i když spíte. Nad 90 cm přestává být sklon znát a spánek se neliší od běžné ložnice.

Déšť na střeše tedy není dobrý ani špatný sám o sobě. Rozhoduje krytina, izolace, okolí a to, jak je prostor zařízený. Kdo chce klidný spánek, měl by řešit příčinu zvuku, ne jen následek. A kdo má rád uspávající šum, může si ho dopřát i na plechové střeše – stačí vědět, kdy a jak ho zkrotit.

V patře schodiště zabírá prostor, kam ústí. Poslední stupeň nesmí končit přímo ve dveřích ani v místě, kde se chodí. Potřebujete výstupní plochu alespoň tak velkou, jako je šířka ramene, ideálně větší. Pokud je výstup v rohu, připočtěte místo na rozjezd a na zábradlí. Další prostor si vezme zábradlí u stěny i na volné straně. Madlo má být ve výšce 900 až 1000 mm, u schodišť s větší šířkou i na obou stranách.

Když tyto věci sladíte, host v podkroví přežije i teplejší noc bez toho, aby si stěžoval. Nejde o velké investice, ale o to, jestli je vše na dosah ruky. Právě dostupnost a jednoduchost rozhodují o tom, jestli se host bude cítit dobře, nebo jestli bude počítat hodiny do odjezdu.

Řešení nejsou jen nové skříně na míru. Pomůže nízká skříň s hloubkou 35 až 40 cm, která stojí přímo u šikminy, a vedle ní vyšší skříň do plné výšky. Pomůže i otočení skříně o 90 stupňů, pokud to půdorys dovolí. U velmi nízkých částí se vyplatí otevřené police nebo zásuvkový podstavec místo klasické skříně. Vždy ale platí jedno: nejdřív řez, potom nábytek. Kdo nakreslí profil stěny dřív, než vyrazí vybírat, ušetří peníze i nervy.

Druhým častým únikem je nevětraná mezera nad izolací. Pokud není zajištěn odvod vlhkosti a proudění vzduchu mezi izolací a krytinou, vlhkost z interiéru zkondenzuje, izolace navlhne a její tepelný odpor prudce klesne. Vlhký izolant vede teplo mnohem lépe než suchý. Kontrolujte, zda jsou u okapu a hřebene funkční větrací otvory a zda je pojistná hydroizolace položená správně. Ucpání větracích průduchů listím nebo sněhem je častý a snadno přehlédnutelný problém.