4 kroky k dýchatelnému podkroví se střešními okny

Zásadní je způsob montáže. Okno se nesmí osazovat přímo do bednění bez izolačního rámu. Mezi rám okna a krokve patří parotěsná fólie, tepelná izolace a difuzně otevřená vrstva směrem ven. Pokud se vynechá parotěsná zábrana na vnitřní straně, vlhkost z místnosti proniká do konstrukce, v zimě zamrzá a roztrhne omítku i rám. Typická chyba je také příliš hluboké osazení okna do střešní roviny – pak se do okna opírá voda a listí a odtokové kanálky se ucpou během jednoho roku.

Nejčastější chyba vzniká už při montáži. Rám musí být uložený ve správném sklonu podle typu střechy a musí mít po obvodu parotěsnou i vodotěsnou rovinu. Pokud řemeslník jen „utěsní" okno pěnou a zvenčí přizná hydroizolaci, voda zateče za rám a začne dřevo nebo izolaci rozkládat zevnitř. Poznáte to později podle tmavých map na špaletě nebo podle zatékání při prvním větším dešti se sněhem. Kontrolujte proto při přejímce, že je okno usazené v rovině s laťováním a že je napojení na pojistnou hydroizolaci opravdu provedené, ne jen naznačené.

Prvním krokem je zjistit, odkud hluk přichází. Rozdělte si ho na vzduchový (mluv, hudba, televize) a kročejový (chůze, nábytek, vibrace). U vzduchového hluku rozhoduje vzduchotěsnost a hmotnost konstrukce. U kročejového je klíčové přerušit přenos vibrací. Bez tohoto rozlišení se často investuje do špatných opatření. Praktický test: položte dlaň na šikmou stěnu, když někdo mluví na druhé straně. Pokud cítíte vibrace, jde o konstrukční přenos a izolace proti vzduchovému hluku nepomůže.

Ráno se na vnitřní straně střešního okna objeví vrstva vody, která steče na parapet a někdy i na podlahu. Většina lidí to řeší utěrkou a zapomene. Jenže kondenzace na okně není kosmetická vada. Je to zpráva o stavu podkroví — o vlhkosti vzduchu, teplotě povrchu a tom, jak dobře (nebo špatně) je prostor odvětrávaný. Kdo tuhle zprávu ignoruje, dřív nebo později řeší plíseň na krokvích nebo shnilý rám okna.

Nejdřív je potřeba rozeznat, jestli voda vzniká na skle, na rámu, nebo uvnitř mezi tabulemi. Voda na vnitřním skle znamená, že povrch skla je chladnější než rosný bod vzduchu v místnosti. Voda na rámu a v rozích ukazuje na tepelný most — místo, kudy uniká teplo a kde se vzduch ochladí pod rosný bod. A vlhkost mezi skly znamená porušené těsnění izolačního dvojskla; tam žádné větrání nepomůže a sklo se musí vyměnit.

U oken ve střeše hodně záleží na těsnění a na tom, jak přesně clona doléhá. Typická chyba je koupit zatemňovací roletu a namontovat ji tak, že mezi ní a sklem zůstane mezera. Ráno pak stačí škvíra a světlo se rozptýlí po celé místnosti. Vyplatí se koupit roletu s bočnicemi nebo ji osadit do kolejnic, které kopírují rám. Stejně tak u látkových závěsů platí, že čím blíž ke sklu je vedete, tím méně světla uniká.

Odvlhčovač má smysl jen jako doplněk, ne jako náhrada větrání. Pokud ho používáte, postavte ho co nejblíž oknu a nechte ho běžet, dokud vlhkost neklesne pod 50 %. Solné tablety nebo sáčky do skříně na okně nestačí. A pozor na radiátor pod oknem: pokud topíte naplno a okno je pořád mokré, problém není v topení, ale v tom, že vzduch v místnosti nemá kudy odejít.

Větrejte nárazově a krátce, ne celý den na mikroštěrbinu Střešní okna mají klapku, kterou lze nechat pootevřenou. Není dobré ji držet v této poloze celý den. Dlouhodobé mikrovětrání v zimě ochlazuje rám i sklo, na vnitřní straně kondenzuje voda a postupně může dojít k poškození dřeva nebo omítky. Mnohem účinnější je větrat nárazově: otevřít okno dokořán na tři až pět minut, vzduch vyměnit a zavřít. V létě, když jsou venku vysoké teploty, větrejte brzy ráno a po setmění, kdy je vzduch chladnější. Přes den okna zavřete a zatáhněte žaluzie nebo rolety, aby se prostor nepřehříval.

Druhý krok je teplo. Povrch skla musí zůstat nad rosným bodem. Pomůže vnitřní izolační fólie nebo těsnicí lišta na rám, ale jen tehdy, když okno dobře doléhá. Typická chyba: lidé přitáhnou kování tak, že těsnění ztratí pružnost, nebo ho naopak nechají povolené a studený vzduch proudí kolem rámu. Zkontrolujte těsnění prstem — má být měkké a pružné, ne ztvrdlé nebo popraskané. Vyměnit se dá v řádu minut.

Co s tím udělat ještě dnes První krok není koupit odvlhčovač, ale změřit vlhkost vzduchu v místnosti. Vlhkost nad 60 % při běžném provozu podkroví je problém. Pomůže křížové větrání: otevřít okno na jedné straně a protilehlé na druhé, krátce a intenzivně, ne na mikroventilaci celý den. V zimě větrejte třikrát denně po pěti minutách; v létě ráno a večer. Pokud máte v podkroví sušičku prádla nebo koupelnu bez odtahu, vlhkost se hromadí právě tady a okno je první, co to ukáže.