5 signálů, že pokojovka v zimě strádá bez světla

Zálivka je první důvod žloutnutí Difenbachie nesnáší přemokření ani přeschnutí. Zalévejte, až když vrchní dva až tři centimetry substrátu proschly. Prstem nebo dřevěnou špejlí zkontrolujte vlhkost, ne jen povrch. Voda musí odtékat – květináč s drenáží a miska, kterou po deseti minutách vylijete, jsou základ. Trvalé bahno v květináči dusí kořeny, ty začnou hnít a listy žloutnou odspodu. Naopak přeschnutý substrát způsobí, že rostlina odhodí i zdravé listy, aby snížila výpar. Vodovodní vodu nechte odstát přes noc, nebo použijte dešťovou. Studená voda přímo z kohoutku šokuje kořeny.

Poměr, který rozhoduje o všem Základ tvoří dvě složky: objemová (například prosátá zemina z květináčů, rašelina nebo kokosové vlákno) a výživná (kompostované kuchyňské zbytky). Nikdy nedávejte výživnou složku přímo ke kořenům — vždy tvoří maximálně třetinu celkového objemu a musí být dokonale rozložená. Zbytek dotvoří písek, perlit nebo jemný štěrk pro provzdušnění. Bez toho se voda drží u dna a kořeny uhnívají. Do hrsti hotové směsi byste měli být schopni strčit prst, aniž byste narazili na mokvavou hrudku.

Druhým krokem je teplota vody. Studená voda přímo z kohoutku šokuje kořeny a rostlina na ni reaguje zastavením růstu i nasazováním poupat. Voda by měla mít pokojovou teplotu, tedy zhruba stejnou, jakou má vzduch v místnosti. Nejjednodušší je napustit konvici večer a nechat ji přes noc stát v místnosti, kde rostliny máme. Zaléváme pak ráno, ne večer, aby přebytečná vlhkost stačila do večera částečně uniknout a nepodporovala hnilobu.

Během zimních měsíců se délka dne zkrátí na pouhých osm hodin a intenzita světla klesne až o dvě třetiny. Rostliny, které přes léto prosperovaly u okna, najednou přestávají růst, shazují listy nebo žloutnou. Většina pěstitelů to přičítá chladu nebo přelití, ale skutečný viník bývá nedostatek světla. Rozpoznat tento problém včas znamená zachránit rostlinu dřív, než nenávratně oslabí.

Hotovou směs před použitím proselte přes síto s oky asi pět milimetrů. Velké nedokonale rozložené kousky vraťte do kompostu. Prosátý substrát smíchejte s objemovou složkou v poměru jedna ku dvěma a nechte týden odležet. Během té doby se ustálí vlhkost a mikroorganismy. Teprve pak sázejte nebo přesazujte. Nově přesazená rostlina by měla první dva týdny stát v polostínu a zalévat se jen málo.

Kokosový substrát vzniká zpracováním vláknitého obalu kokosového ořechu. Není to půda v pravém slova smyslu, ale organický materiál s vysokou vzdušností a schopností zadržovat vodu. Prodává se buď jako lisované bloky, které se musí před použitím rozmáčet, nebo jako hotová sypká směs. Na rozdíl od rašeliny neobsahuje téměř žádné živiny, má neutrální až mírně kyselé pH a dlouho vydrží. Právě proto se hodí pro pěstování v nádobách, hydroponii i pro rostliny, které špatně snášejí přemokření.

Typická chyba je přidávat do směsi čerstvé zbytky přímo před přesazením. Další je zapomenutí na drenáž — i sebelepší substrát zbytečně drží vodu, pokud na dně květináče chybí vrstva keramzitu nebo hrubého písku. Někteří pěstitelé také používají zbytky po vaření těstovin nebo rýže, které obsahují sůl. Sůl v půdě se hromadí a postupně spálí kořeny. Slané zbytky do substrátu nepatří.

Jak vypadá světelný stres v praxi Prvním signálem je zastavený růst. Nové výhony se neobjevují, pupeny zůstávají spící. Listy se posouvají směrem ke světlu, stonek se vytahuje a řídne — rostlina doslova utíká za zdrojem. U variegovaných druhů bledne barevný vzor, u sukulentů se růžice rozevírá do plochého tvaru. Později listy žloutnou odspodu a opadávají, i když substrát není přemokřený. Tyto příznaky se liší od přelití: při němž listy měknou a hnědnou, kdežto při nedostatku světla nejdřív blednou a sesychají.

Druhým pravidlem je světlo. Difenbachie potřebuje hodně světla, ale nikdy přímé polední slunce. Ideální je okno na východ nebo západ s jemným závěsem. U okna na jih dejte rostlinu dál od skla, jinak se listy spálí do hněda a postupně zežloutnou. Tmavý kout zpomalí růst, nové listy jsou menší a staré žloutnou, protože rostlina nestíhá fotosyntézu.

Páté pravidlo: hnojení s mírou. Od března do září hnojte jednou za dva až tři týdny běžným hnojivem pro pokojové rostliny, v zimě vůbec. Přebytek solí se projeví žloutnutím špiček listů. Šesté pravidlo je substrát. Použijte vzdušnou směs s rašelinou, perlitem a kokosovým vláknem. Těžká zahradní zem drží vodu a kořeny se dusí. Sedmé pravidlo: přesazujte jednou za dva roky na jaře, vždy do květináče jen o dva až tři centimetry většího. Příliš velký květináč znamená mokrý substrát, který rostlina nedokáže vysušit.