Když doma vyhodíte chemii, uklidí děti samy

Větrání je druhá věc, na kterou se zapomíná. Výklenek bez okna se rychle vydýchá a při čtení se v něm drží teplo. Pokud nemůžete udělat okno, nechte alespoň pootevřené dveře do místnosti nebo instalujte malý větrací otvor. Knihy i čalouněný nábytek snesou vlhko špatně.

Nejčastější chyba je nechat houbu v filtru příliš dlouho. Výrobci sice uvádějí intervaly, ale ty platí pro ideální podmínky. Pokud voda obsahuje hodně železa, manganu nebo organických látek, houba se ucpe dřív. Poznáš to podle toho, že voda přestane téct plynule, začne kapat, nebo se po odstavení filtru objeví zápach. V tu chvíli už houba není filtr, ale zásobník nečistot.

Úklid s běžnou drogerií často znamená větrat půl dne a odhánět děti od kbelíku. Když ale sáhnete po tom, co má doma skoro každý, můžete uklízet s dětmi místo proti nim. Základ tvoří čtyři věci: jedlá soda, ocet, kyselina citronová a mýdlová voda. K tomu hadr z mikrovlákna, vlněný štětec a rozprašovač. Nic z toho nevoní agresivně a nikdo se neotráví, když dítě olízne podlahu.

Jistící partner je důležitější než cokoli jiného. Na lanové stěně se nikdy neleze bez jištění. Pokud jistíte poprvé, požádejte instruktora nebo zkušeného lezce, aby vás zkontroloval. Uzel na sedacím úvazu musí být dotažený a přezka na přilbě zavřená. Před lezením si vždy zkontrolujte, zda je lano správně protažené jistícím zařízením. Drobné nedbalosti způsobují většinu úrazů na stěnách, ne těžké cesty.

Typické chyby se opakují: vynechání mezizubního kartáčku s odůvodněním, že to bolí – bolest obvykle zmizí po týdnu pravidelného používání; příliš tvrdý kartáček a tlak na dásně, které pak krvácejí; výměna kartáčku po půl roce místo po dvou až třech měsících; a vynechání kontroly u dentální hygienistky. Během léčby rovnátky se doporučuje hygiena častěji než dvakrát ročně, protože čištění je náročnější a plak se hromadí rychleji.

Typická chyba začátečníka je příliš pevný úchop. Chyty se drží jen tak silně, jak je potřeba. Když stisknete velký chyt celou silou, ruka vydrží méně času. Další chyba je dívání se pod sebe. Když se otočíte přes rameno, ztratíte rovnováhu a hlava se zbytečně roztočí. Dívejte se na další chyt, ne na ten, na kterém stojíte. A pokud se bojíte výšky, začněte na boulderingu. Bouldering je lezení bez lana do malé výšky, obvykle do čtyř metrů, pod vámi je měkká žíněnka. Strach z dřív než strach z výšky.

Abyste tyto úkazy viděli častěji, veďte si jednoduchý zápisník. Zapište datum, čas, typ oblačnosti a tvar úkazu. Po několika týdnech zjistíte, které podmínky se opakují. Vyhněte se pozorování z rozpáleného asfaltu nebo z míst s vibrujícím vzduchem – to způsobí neostré obrazy. Ideální je otevřená krajina, klidný vzduch a trpělivost. Barevné divadlo na obloze není vzácnost, jen ho většina lidí přehlédne.

První návštěva umělé stěny bývá víc o hlavě než o síle. Většina začátečníků se zbytečně trápí už před vstupem, protože nevědí, co si vzít a co je na místě půjčit. Základ je jednoduchý: pohodlné oblečení, které se může potahat, a boty, které se dají zapnout pevně k noze. Kalhoty na běhání nebo kraťasy zvládnou začátečnické cesty lépe než džíny. U lezeckých bot se vyplatí půjčit si je přímo na stěně, protože velikost je jiná než u běžné obuvi. Poprvé volte o půl čísla větší než obvykle, aby vás netlačily prsty při stání na malých stupačkách.

K dalším úkazům patří korony – barevné kroužky těsně kolem Slunce nebo Měsíce. Vznikají na kapičkách vody v oblacích, které jsou menší než ty, co tvoří duhu. Korony se nejlépe pozorují za soumraku nebo při měsíčním svitu. Častá chyba je zaměnit koronu s halem. Halový kruh je větší a vzniká v ledových krystalech, korona je menší a má jiné uspořádání barev. Pokud si nejste jistí, zkuste si všímat vzdálenosti od zdroje světla – halový kruh je dál.

Barevné úkazy na obloze vznikají lomem a odrazem světla v ledových krystalcích nebo vodních kapkách. Nejčastěji jde o halové jevy, irizaci a korony. Když víte, kam se dívat a za jakých podmínek, uvidíte je i bez dalekohledu. Stačí trpělivost a správné načasování.

Po prvním tréninku přijdou bolavé prsty a tuhá předloktí. To je normální a do dvou dnů to přejde. Nepřetěžujte se hned první týden. Choďte dvakrát až třikrát týdně, ale vždy s přestávkou alespoň jeden den. Když vás bolí šlachy, ne svaly, dejte si pauzu delší. Šlachy se adaptují pomaleji než svaly. První měsíc je o učení pohybu, ne o výkonu. Kdo to pochopí, ten u lezení vydrží.