Jak zařídit malou ložnici: útulnost versus vzdušnost

Jak číst funkcionalistickou fasádu, aby vám něco řek

Nejdřív zjistěte, co vlastně pěstujete. Rozmarýn, bazalka, máta, šalvěj, tymián a oregano mají velmi odlišné nároky. Rozmarýn a bazalka nesnesou promrznutí, proto je lepší přenést je domů nebo do temperovaného sklepa. Tymián, šalvěj, oregano a máta zvládnou teploty hluboko pod nulou, pokud mají suchý substrát a chráněnou nádobu. Petržel a pažitka přežijí venku, ale v truhlíku je jejich kořenový systém malý a rychle promrzne.

Začněte u stěn. Tmavá barva na stěně proti oknu pohltí světlo a místnost opticky zúží. Světlé, matné odstíny naopak světlo rozptýlí do stran. Pokud chcete barevný akcent, dejte ho na stěnu, kterou světlo z okna přímo nezasahuje. Lesklé barvy na velké ploše vytvářejí odlesky, které ruší hloubku — vypadá to jako levná kancelář, ne obývák. U malých místností se vyhněte výraznému vzoru na tapetě po celé stěně; opticky ji to „přitáhne" blíž.

Skříň místo komody a dvě funkce v jedn

U bylinek platí, že čím rychleji je dostanete ze záhonu do sucha, tím víc aromatu si udrží. Většina těkavých silic se totiž odpařuje právě při pomalém a teplém sušení. Proto trhejte bylinky ráno, jakmile oschne rosa a než začne pražit slunce – v tu dobu je obsah silic nejvyšší. Sklízejte jen zdravé, čisté výhony bez plísně a hmyzu. Neoplachujte je pod tekoucí vodou, pokud to není nutné; když už musíte, nechte je na utěrce dokonale oschnout, jinak začnou plesnivět.

Pro skladování se hodí neprůhledné sklenice s těsným víčkem nebo papírové sáčky v chladné a tmavé spíži. Světlo, teplo a vlhko jsou tři hlavní nepřátelé. Ke každé nádobě si poznamenejte datum a druh, abyste poznali, co spotřebovat dřív. Bylinky v celku vydrží intenzivní vůni zhruba rok, mleté jen několik měsíců. Pokud po otevření sklenice cítíte jen seno a prach, aroma je pryč a bylinka už jen barví jídlo, neochutí ho.

Teplota a vzduch rozhodují víc než čas Ideální sušení probíhá při teplotě do 40 °C, ve stínu a s dobrým tahem vzduchu. V troubě nastavte nejnižší možný stupeň a nechte dvířka pootevřená, aby vlhkost odcházela. Sušička na ovoce je bezpečná volba, ale i tam držte teplotu nízko. Mikrovlnka ani rychlé sušení v horkovzdušné troubě nad 50 °C bylinky spálí a aroma se vytratí. Bylinka je suchá, když se stonek ohne a zlomí, list se drolí mezi prsty a při zmáčknutí v hrsti neucítíte vlhkost.

Způsob sušení volte podle typu bylinky. Druhy s tuhými listy a dřevnatými stonky, jako tymián, oregano, saturejka nebo rozmarýn, snášejí svazování do trsů a věšení ve stínu. Naopak jemné bylinky s vysokým podílem vody – máta, bazalka, petržel, pažitka – se při pomalém sušení ve svazcích rychle zapaří a zčernají. Ty raději rozprostřete v tenké vrstvě na síto nebo papírový filtr a sušte při nižší teplotě.

Malá ložnice se dá zařídit tak, aby byla útulná i vzdušná. Rozhoduje o tom především to, kolik věcí necháte na očích a jaký zvolíte nábytek. Nejdřív si změřte místnost a zakreslete na papír dveře, okna a radiátory. Teprve pak hledejte postel a skříně. Většina lidí udělá chybu, že koupí velkou skříň a pak zjistí, že se jí nedají otevřít dveře.

Když chcete mít po ruce čerstvou chuť i v zimě, část úrody zamrazte. Nasekané bylinky vložte do tvořítek na led a zalijte vodou nebo olejem; po zmrazení je vyklopte a používejte přímo do hrnce. Další možností je bylinkové máslo nebo pesto, které v lednici vydrží týdny. Sušení je nejlepší pro druhy s koncentrovanou chutí, mrazení zase pro ty šťavnaté. Rozdíl mezi nimi je jednoduchý: suchá bylinka voní, mražená chutná skoro jako čerstvá.

Nejčastější chyba je skladování ještě nevysušených bylinek. I malá zbytková vlhkost ve sklenici znamená do týdne plíseň a celou úrodu vyhodíte. Po usušení nechte bylinky na vzduchu ještě den odstát, a teprve pak je plňte do nádob. Dále je chyba drtit je před uskladněním – rozdrcením uvolníte silice, které okamžitě uniknou. Listy nechte v celku a mačkejte je až při vaření.