Nechte stínomilné rostliny kvést i v temnějším koutě

Naučte se také používat funkci odložení nebo plánovaného odeslání. Pokud zrovna nejste v pracovní době, nebo potřebujete odpovědět, ale nechcete zahltit druhou stranu večer, napište si odpověď a nastavte odeslání na ráno. Tím nezapomenete reagovat a zároveň udržíte svoji schránku prázdnou. Stejně tak si odložte zprávy, které vyžadují rozhodnutí, na konkrétní čas, kdy se jim budete věnovat. Vyhnete se tomu, že vám důležitý úkol zapadne mezi nově příchozí poštu.

Další skvělou volbou je tchýnin jazyk neboli sansevierie, kterou dnes najdete spíš pod názvem Dracaena trifasciata. Tato rostlina je téměř nezničitelná, snese suchý vzduch i zapomnětlivé zalévání. Přímé slunce jí ale vadí — listy začnou blednout a na povrchu se objeví nevzhledné skvrny. Dejte ji proto do místnosti s východním oknem, ale dál od parapetu. Zalévání omezte na jednou za tři až čtyři týdny.

Začněte u doručené pošty. Většina klientů umožňuje vytvořit si filtry, které automaticky přesunou zprávy podle odesílatele, předmětu nebo klíčových slov. Nastavte si pravidlo, že všechny newslettery a marketingové e-maily jdou do samostatné složky a nikdy se nezobrazí v hlavním přehledu. Tím okamžitě získáte čistou schránku, kde zůstanou jen zprávy, které vyžadují vaši reakci. Důležité je filtry pravidelně kontrolovat, aby se vám tam neztratila důležitá komunikace.

Při učení dětí na přírodní čištění pozor na pár běžných chyb. Nikdy nemíchejte ocet s peroxidem vodíku – vzniká agresivní látka. Nepoužívejte jedlou sodu na hliník, mohla by ho poškodit. A pokud máte doma citlivé povrchy jako lakovaný nábytek, vyzkoušejte přípravek nejdřív na skrytém místě. Důležité je také správné skladování – i přírodní směsi uchovávejte mimo dosah malých dětí, zejména éterické oleje, které mohou být toxické při požití.

Další výrazné zrychlení přinese šablony a rychlé odpovědi. Vytvořte si sadu předpřipravených textů pro opakované situace – žádost o schůzku, potvrzení přijetí, odmítnutí s vysvětlením. Tyto šablony se vkládají klávesovou zkratkou, takže místo pěti minut psaní strávíte deset sekund výběrem a mírnou úpravou. Pozor ale na to, aby šablony nebyly strojové. Upravte vždy jméno a kontext, jinak bude odpověď působit chladně a zvýší se riziko, že ji příjemce přečte nepozorně.

Další osvědčenou aktivitou je „pavučina z provázků". Mezi dvě židle natáhněte provázky do různých výšek a vytvořte tak pomyslnou síť. Úkolem dětí je projít skrz, aniž by se provázků dotkly. Můžete jim zavázat oči a nechat je navigovat kamaráda, nebo jim dát za úkol projít pozpátku. Tahle hra rozvíjí koordinaci, trpělivost a spolupráci. Důležité je, aby měl každý možnost zkusit si to vlastním tempem. Pokud je některé dítě nejisté, nechte ho zvládnout jednodušší trasu bez zavázaných očí.

Hubnutí u psa není záhada. Stačí kombinace přesného odměřování, omezení pamlsků a postupně navyšované aktivity. Nečekejte zázraky za tři dny — reálné tempo hubnutí je 2–4 % hmotnosti za měsíc. Pokud pes hubne rychleji nebo naopak vůbec, navštivte veterináře. Ještě důležitější je ale počkat si na zpětnou vazbu od těla psa: až se vám přesune do zdravé hmotnosti, budete oba spokojenější.

Než sáhnete po běžných čisticích prostředcích, zkuste se podívat do spíže. Ocet, jedlá soda, citron a obyčejné mýdlo zvládnou většinu domácího nepořádku bez zbytečné chemie a za zlomek ceny. Navíc je to bezpečné pro děti i domácí mazlíčky. Stačí pár triků a úklid se promění v hru, u které se pobaví celá rodina.

Pokud chcete zapojit i paměť a soustředění, zkuste „barevné koberce". Rozložte po zemi papíry v pěti barvách a vždycky vykřikněte jednu barvu. Děti musí co nejrychleji doběhnout na papír dané barvy. Postupně přidávejte obtížnější pokyny: „Dotkni se červeného papíru loktem" nebo „Skoč na zelený papír jednou nohou". Tahle hra skvěle funguje ve větších prostorách a učí děti rychlému rozhodování. Hlavní chyba bývá, když dáte papíry příliš blízko u sebe — děti pak nemusí běhat, ale jen natahovat ruce. Rozmístěte je proto po celé místnosti.

Jak na hry, které děti nebudou chtít ukončit Zkuste třeba hru „sochy s hudbou". Nechte děti volně pobíhat po místnosti, a když zastavíte hudbu, musí ztuhnout v pozici, kterou zrovna mají. Kdo se pohne, vypadává. Zní to jako známá hra, ale změňte pravidla: místo vypadávání přidávejte úkoly. Pokaždé, když zastavíte hudbu, řeknete, co mají sochy představovat — třeba opici, unaveného lvíčka nebo robota s vybitou baterií. Děti se smějí, protáhnou se a učí se vnímat vlastní tělo. Pozor na to, aby nebyla hudba příliš rychlá a aby měly děti dost prostoru na bezpečné zastavení.