Konzervace krémů: přírodní cesta versus chemické stabilizátory
Všechny tři recepty si můžete přizpůsobit podle ročního období. V létě preferujte práškovou variantu, v zimě zase olejovou, která pokožku zároveň vyživuje. A pokud máte pocit, že žádný z nich nefunguje, vraťte se k základům: přírodní deodorant nemá za úkol maskovat zápach, ale eliminovat ho. A to se bez hliníku dá zvládnout, jen je potřeba najít recept, který sedne vaší pokožce i životnímu stylu.
Další riziko spočívá v nevhodném výběru mycího základu. Pokud použijete klasické mýdlo na ruce s vysokým pH, může narušit ochrannou bariéru pokožky a způsobit vysušení. Vybírejte proto syndet nebo tekutý sprchový gel bez parfemace, který má pH neutrální. Glycerin sice skvěle váže vodu, ale v suchém prostředí (například v zimě při topení) může naopak vytahovat vlhkost z pokožky – proto ho nepřidávejte více než půl dílu. Esenciální oleje testujte nejdřív na malé ploše kůže, protože některé (zejména citrusové) jsou fototoxické a po sprchování byste neměli jít na přímé slunce.
Příprava zabere pět minut. Do čisté lahve nalijte přibližně tři díly mycího základu, přidejte jeden díl oleje a půl dílu glycerinu. Vše důkladně protřepejte, aby se olej emulgoval. Na závěr přidejte pět až deset kapek esenciálního oleje – stačí levandule, pomeranč nebo tea tree. Důležité je míchat v lahvi s uzávěrem, který dobře těsní, a před každým použitím lahví zatřepat, protože se olej časem oddělí. Pokud chcete gel hustší, přidejte více mycího základu, pokud naopak tekutější, přidejte trochu převařené vody (ale vodu přidávejte až těsně před použitím, protože zkracuje trvanlivost).
Základní surovinou pro výrobu mýdla je tuk, ať už rostlinný, živočišný, nebo použitý kuchyňský olej. K němu se přidává louh – nejčastěji hydroxid sodný pro tuhé mýdlo, hydroxid draselný pro tekuté. Smícháním tuku s louhem probíhá zmýdelnění, při kterém vzniká mýdlo a glycerol. Kvalita výsledného produktu závisí především na druhu tuku, jeho čistotě a na tom, jak přesně dodržíte poměry surovin. Pokud použijete příliš mnoho louhu, mýdlo bude agresivní k pokožce; pokud ho bude málo, zůstanou v něm nezreagované tuky a mýdlo se rychle kazí.
Když si chcete dopřát sprchový gel, který hydratuje a nedráždí pokožku, nemusíte sahat po drahých výrobcích plných syntetických látek. Stačí čtyři běžné suroviny: jemný mycí základ (například syndet nebo tekuté mýdlo bez parfemace), rostlinný olej (ideálně jojobový, mandlový nebo slunečnicový), glycerin a esenciální olej podle vlastní chuti. Smícháním získáte gel, který při sprchování pokožku nejen čistí, ale i vyživuje. Výsledná konzistence je o něco řidší než u běžných gelů, ale na těle se dobře pění a smývá.
Další možností je změna konzistence. Místo klasického krému s vodou připravte olejový balzám nebo anhydrous krém, který vodu vůbec neobsahuje. Takový produkt vydrží i rok bez jakýchkoliv konzervantů, jen je třeba chránit ho před oxidací. Oxidaci zabráníte přidáním vitamínu E, rozmarýnového extraktu nebo malým množstvím vitamínu C. U balzámů také pomáhá skladování v chladu a temnu, ideálně v tmavém skle s úzkým hrdlem.
Největší chyba: voda a olej bez konzervantu Základní problém domácí kosmetiky je absence konzervantů. Voda v krému nebo toniku je ideální prostředí pro bakterie, kvasinky a plísně. Oleje samy o sobě se nekazí tak rychle, ale jakmile přidáte vodu, rostlinný extrakt nebo hydrolát, začíná závod s časem. Pokud chcete krém s vodní fází, musíte buď použít konzervant, nebo počítat s tím, že výrobek vydrží maximálně pět až sedm dní v lednici. Bez konzervantu se domácí kosmetika kazí rychleji, než si myslíte.
Na co si dát pozor, aby se gel nezkazil a nepodráždil pokožku Nejčastější chybou je použití příliš velkého množství oleje. Pokud olej tvoří více než třetinu směsi, gel se přestane pěnit, na pokožce zanechá mastný film a může ucpat odtok. Stejně problematické je použít olej s výraznou vůní, který překryje esenciální olej a někdy způsobí alergickou reakci. Dalším častým omylem je přidání vody do celé lahve – voda bez konzervantu (například vitamínu E nebo alkoholu) způsobí, že se během pár dní začnou množit bakterie. Proto vodu buď vynechejte, nebo použijte pouze čerstvý mycí základ, který již konzervant obsahuje. Pokud chcete gel používat déle než dva týdny, skladujte ho v chladu a temnu, ideálně v tmavé skleněné lahvi.
Vyplatí se také sledovat, jak skladujete oleje a másla. Růžový olej nebo jojobový olej nechte v temné lahvičce, mimo dosah světla a tepla. Kokosový olej sice vydrží dlouho, ale při vysokých teplotách žlukne. Másla jako bambucké nebo kakaové skladujte v suchu, jinak se na nich objeví bílé skvrny – to není plíseň, ale jen krystalizace, ale přesto je lepší je zpracovat včas.