Ekokůže ničí nejčastěji vlhko a ostré čisticí prostředky

Při nákupu nového kusu si vždy položte otázku: sedí tato barva k alespoň třem věcem, které už mám? Pokud ne, nekupujte ji, i kdyby se vám líbila. Stejně tak se vyhněte kusům, které mají vzor kombinující více než dvě barvy z vaší palety. Vzor s mnoha barvami se obtížně kombinuje a často zůstane ležet. Pokud už vzor chcete, volte drobný, např. proužek ve dvou barvách, které už máte.

Na jaře nespěchejte. Truhlík vyneste ven, až když pominou noční mrazy, obvykle v druhé polovině května. Nejprve ho na týden postavte do polostínu, aby si rostliny zvykly na slunce a vítr. Teprve pak odstraňte obal, prohlédněte kořeny a případně přesazujte do čerstvého substrátu. Odumřelé výhony vystřihněte až ve chvíli, kdy začnou rašit nové pupeny — podle nich poznáte, co ještě žije.

Kdy dát přednost které z ni

Když už k poškození dojde, menší škrábance se dají zamaskovat jemným přetřením bezbarvým lakem na nehty nebo speciálním fixem na syntetickou kůži. Větší praskliny ale opravit nelze – vrstva se už neobnoví. Prevence je proto vždy jednodušší než oprava. Držte ekokůži v suchu, čistěte ji šetrně, neskladujte ji v extrémních teplotách a vyhněte se přímému slunci. Při dodržení těchto zásad vydrží výrazně déle, než většina lidí čeká.

Další častá chyba je skladování. Ekokůže nesnáší dlouhodobý tlak a překládání. Pokud ji složíte na stejném místě, vzniknou trvalé lomy, které se časem projeví jako praskliny. Věšte ji na široká ramínka nebo ukládejte volně do prodyšného obalu. Nikdy ji nedávejte do igelitového pytle – bez přístupu vzduchu se uvnitř sráží vlhkost a materiál začne páchnout a plesnivět. Prodyšný textilní obal je vždy lepší volba.

Základem je pochopit, že ekokůže nemá póry. Nevsakuje vodu ani krémy, takže veškerá péče probíhá pouze na povrchu. To znamená, že jakákoli tekutina, která na materiálu zůstane, ho může poškodit. Pokud ekokůže zmokne, nestačí ji otřít. Vlhko proniká k textilní podložce a tam začne rozkládat lepidlo i samotný polymer. Typická chyba: necháte mokrou tašku nebo bundu uschnout na topení. Teplo urychlí odlepení vrstvy a materiál ztvrdne nebo popraská.

Ekokůže, tedy syntetická useň na bázi polyuretanu, vypadá na první pohled jako pravá kůže, ale chová se úplně jinak. Zatímco pravá kůže je přírodní materiál, který se dá vyživovat a obnovovat, ekokůže je vrstva polymeru nanesená na textilní podklad. Právě proto většina lidí zničí ekokůži během několika měsíců – ošetřují ji stejně jako pravou kůži, nebo ji naopak nechávají bez jakékoli péče. Největší nepřítel není ostrý předmět, ale vlhko a agresivní chemie.

Jak číst středověký půdorys v dnešní uliční sí

Jak sladit zrcadlo a světlo, aby fungovaly společn

Na ochranu před novými skvrnami použijte impregnaci určenou přímo pro syntetické materiály. Nanášejte ji v tenké vrstvě po vyčištění a nechte důkladně zaschnout. Impregnace nevydrží věčně, obnovujte ji podle návodu, obvykle po několika týdnech používání. Pozor ale na univerzální impregnace na přírodní kůži – obsahují oleje a vosky, které ekokůži zanechají mastný film a přilákají prach.

Jak správně čistit a čím rozhodně ne Na běžné nečistoty stačí vlažná voda s několika kapkami neutrálního mýdla. Hadřík z mikrovlákna namočte, vyždímejte do sucha a jemně přetřete povrch. Nikdy nepoužívejte prostředky s alkoholem, acetonem, ředidly ani abrazivní čisticí pasty. Ty rozpouštějí polyuretanovou vrstvu a zanechávají matné skvrny, které už nejdou opravit. Stejně tak se vyhněte octu a citronové šťávě – kyseliny narušují strukturu polymeru. Po vyčištění vždy otřete dosucha a nechte volně uschnout při pokojové teplotě, mimo přímé slunce.