Když sklenice netěsní, jak poznat správné dotažení

Sklenice musí být čisté, ideálně vysterilizované v horké vodě nebo v troubě. Víčka s novým těsněním, žádná rezavá nebo promáčknutá. Do každé sklenice dejte nejprve kousek slaniny nebo trochu sádla na dno, pak vrstvu masa, lehce přitlačte, přidejte celý pepř, nové koření, bobkový list a případně česnek. Zalijte maso vlastní šťávou, která se uvolnila při odležení, případně přidejte lžíci vody. Nechte asi dva centimetry volného prostoru pod okrajem. Víčko utáhněte pevně, ale ne silou, která by zdeformovalo plech.

Zavařovací sklenice drží jen tak dobře, jak dobře je utažené víčko. Příliš málo znamená, že se obsah zkazí, příliš mnoho znamená, že se víčko zdeformuje a těsnění praskne. Rozdíl mezi oběma extrémy je přitom jen několik milimetrů a síla, kterou vyvine ruka. Většina zkažených zavařenin nevzniká kvůli špatné receptuře, ale kvůli tomu, že se při utahování nevěnuje pozornost tomu, co dělá guma a co dělá ruka.

Prvním krokem je vybrat v bytě nejchladnější kout. Ideální je severovýchodní strana, chodba, komora u vchodu nebo prostor pod oknem, kde netopí radiátor. Teplota by se měla držet mezi 5 a 15 °C. Čím tepleji, tím rychleji zavařeniny ztrácejí chuť i barvu. Pokud máte jen vytápěný byt, hledejte místo u podlahy – teplý vzduch stoupá vzhůru, takže u země bývá o několik stupňů chladněji.

Poslední pravidlo se týká kontroly. Vakuové balení není věčné. Jednou za čas sáčky zkontrolujte, zda se nevrátil vzduch nebo se neobjevila tekutina. Jakmile sáček ztratí pevný tvar nebo se v něm objeví bubliny, ovoce zpracujte co nejdřív, klidně do smoothie nebo kompotu. Nikdy ho neochutnávejte, pokud je cítit po kvašení. Dodržením těchto pěti zásad dostanete z běžné úrody maximum a snížíte ztráty na minimum.

Sklenice důkladně umyjte a sterilujte. Naplňte je horkou směsí až po okraj, okraje otřete a pevně zavíčkujte. Zavařujte ve vodní lázni při teplotě 85–90 °C po dobu 25 minut u sklenic o objemu 0,5 l. Delší sterilace zeleninu rozvaří. Po vyjmutí nechte sklenice vychladnout dnem vzhůru na utěrce. Pokud víčka po vychladnutí „cvaknou" a víčko je prohnuté, je zavařeno správně.

Uzavírání není o síle, ale o rovnoměrném tlaku a čistotě. Kdo si osvojí správný postup, pozná podle zvuku a pohledu, zda je sklenice v pořádku, ještě než ji uloží do spižírny. Vyhne se tak zbytečným ztrátám a nejistotě, která přichází, když se víčko po měsíci nadzvedne.

Jak vypadá správně dotažené víčko Správně dotažené víčko se pozná podle tří věcí. Za prvé, guma se rovnoměrně vtlačí do skla po celém obvodu – na pohled není vidět žádná mezera ani vyboulenina. Za druhé, víčko se po dotažení nesmí protáčet. Pokud jím lze otáčet dál, je nedotažené. Za třetí, okraj víčka se nesmí prohnout dovnitř ani vytvořit ostrý záhyb. Když se plech ohne, guma ztratí přítlak a těsnění povolí. Správná síla je taková, že se víčko dotáhne na doraz a pak se jemně přitáhne ještě o několik stupňů. Nikdy se nedotahuje silou celé dlaně.

Po vyjmutí z hrnce se sklenice nechávají v klidu vychladnout. Během chladnutí vzniká podtlak, který víčko stáhne dolů. Pozná se to podle toho, že střed víčka je mírně vpáčený a při poklepu zní dutě. Pokud víčko po vychladnutí vydává ostrý zvuk nebo se prohýbá, těsnění nefunguje. Takovou sklenici je lepší spotřebovat brzy a skladovat v chladu, případně obsah převařit a uzavřít znovu s novým víčkem.

Než se vůbec začne utahovat, musí být víčko i hrdlo sklenice čisté a suché. Zbytek potraviny na závitu je nejčastější důvod, proč těsnění nedrží. Stačí malá kapka oleje nebo kousek dužiny a guma se v místě nedotkne skla. Sklenice se poté sice tváří uzavřená, ale při chladnutí nasává vzduch a obsah se kazí. Proto se hrdlo otírá hadříkem namočeným v octě a poté dosucha. Víčko se nikdy neponořuje do vody, pokud to výrobce výslovně nedovoluje.

Prvním krokem je důkladné omytí a odstranění stopek, jader a pecek. U tvrdšího ovoce, jako jsou jablka nebo hrušky, odstraňte slupku – obsahuje hodně vlákniny, která může výslednou texturu pokazit. Měkké ovoce, třeba jahody nebo maliny, stačí zbavit zelených částí. Vše nakrájejte na přibližně stejně velké kousky, aby se rovnoměrně rozmixovaly. Pokud použijete kuchyňský robot nebo tyčový mixér, pulzujte krátce, jinak se do směsi dostane příliš mnoho vzduchu a vznikne pěna.

Typická chyba je utahovat víčko co nejvíc, aby to jistilo. Plech se tím zkroutí, guma se zmáčkne na jedné straně a na druhé odskočí. Další chybou je utahovat za mokra nebo s mastnými prsty, protože ruka klouže a síla se nedá odhadnout. Někteří lidé také dotahují víčko po vytažení z hrnce, když už sklenice chladne. To je zbytečné a často škodlivé, protože se tím naruší podtlak, který právě vznikl.