Kde Obdivovat Funkcionalismus A Kde Narazit Na Past

Past, do které spadne skoro každá rodi

Začněte u sebe. Otevřete dokument a projděte ho po odstavcích. U každého si položte tři otázky: Je to moje formulace, nebo ji znám odjinud? Nejsou v ní obraty, které bych nikdy nepoužil? Nepřipomíná mi stavbu vět nějaký cizí zdroj? Právě neobvyklá slova a náhlá změna stylu nejčastěji prozradí převzatou pasáž. Označte si podezřelá místa a pokračujte k technickému ověření.

Nové Město pražské není jen dopravní tepna mezi Václavským náměstím a Nádražím holešovice. Mezi obchodními domy a dopravními uzly se skrývá řada funkcionalistických staveb, které vznikaly ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století. Jejich kvalitu poznáte podle tří znaků: čisté hmoty bez ornamentu, pásových oken a ploché střechy. Kdo si je chce projít, musí se smířit s tím, že část z nich zmizela pod reklamními plachtami nebo byla přestavěna k nepoznání.

Po víkendu si udělejte krátkou poznámku: co fungovalo, co děti odmítly, kde vznikla nuda a co ji ukončilo. Příští víkend nezačínejte od nuly. Stačí vyměnit jednu aktivitu a zbytek nechat. Cílem není dokonalý program, ale takový rytmus, který se dá opakovat i bez peněz. Rodina, která se naučí zabavit se vlastními prostředky, nemusí utrácet za zábavu už nikdy. Jen za jídlo, a to se počítá zvlášť.

Prvním krokem je zbavit se všeho, co v ložnici nemá funkci. Typická chyba je skladování sezónního oblečení, krabic a sportovního náčiní pod postelí nebo v rozích. Každý předmět navíc opticky zmenšuje prostor. Projděte noční stolky, parapet i prostor pod postelí a nechte jen to, co používáte denně. Prázdná plocha na podlaze a stěnách je stejně důležitá jako nábytek.

Začněte u budovy, kde sídlila pěvkyně Ema Destinnová. Ta dnes nese její jméno a stojí na rohu dvou rušných ulic. Není to muzeum, ale stále fungující dům s obchody v přízemí. Prohlídku proveďte ve všední den dopoledne, kdy je provoz slabší. Typická chyba: lidé hledají vstupní portál s nápisem, ale ten je vsazený do fasády jen decentně. Kdo čeká velkolepý vjezd, mine ho. Všímejte si spíš toho, jak je stavba zasazena do okolní zástavby — právě tím funkcionalismus v Novém Městě vyniká.

Praktický tip: než vyrazíte, zjistěte si, které budovy jsou přístupné veřejnosti. Řada funkcionalistických domů v Novém Městě slouží jako sídla firem nebo úřadů a vstup je možný jen do přízemí. Někdy stačí zazvonit a domluvit se, jindy narazíte na vrátnici, která vás otočí. Nepředpokládejte, že když je dům zapsaný v seznamu památek, je automaticky otevřený. To je nejčastější omyl.

Začněte tím, že si během týdne sepíšete, co už doma máte. Ne nákupní seznam, ale inventuru zábavy: stolní hry, které nikdo dlouho nevytáhl, staré časopisy, krabice s kostkami, provázky, křídy, nafukovací balónky. Většina rodin zjistí, že má doma víc materiálu, než využije. Naplánujte dvě až tři aktivity, ne deset. Dopoledne něco venku, odpoledne něco doma, večer společná činnost, která nevyžaduje přípravu. Právě nedostatek přípravy je výhoda, ne lenost.

Palác, který se tváří jako kanceláře, ale je to jinak Několik kroků odtud narazíte na administrativní palác, jehož jméno se vžilo jako zkratka pro celou čtvrť. Zvenčí působí jako běžná kancelářská budova, ale uvnitř si drží původní dispozice: centrální halu, předsazené schodiště a terasu na střeše. Prohlídku si naplánujte na dobu, kdy je otevřená vstupní hala. Není to turistická atrakce, takže se neptejte na prohlídky s průvodcem — žádné nejsou. Místo toho si prohlédněte fasádu z protějšího chodníku a všimněte si, jak se mění rytmus oken podle podlaží.

Další past spočívá v orientaci. Nové Město má nepravidelnou uliční síť a funkcionalistické stavby jsou rozesety mezi starší domy. Bez mapy v telefonu se snadno stočíte jinam. Vytipujte si tři až čtyři objekty v jedné linii a projděte je pěšky. Odhadovaný čas jsou dvě hodiny. Pokud narazíte na zamčený vstup, neberte to jako selhání — i pohled z ulice má cenu. Fotografujte z protější strany, ne z bezprostřední blízkosti, jinak vám perspektiva zdeformuje proporce.

Na závěr: funkcionalismus v Novém Městě nepatří mezi místa, kde se dá „odškrtnout" návštěva. Je to spíš série drobných objevů. Kdo čeká velkolepé muzeum, bude zklamaný. Kdo si přečte fasádu a všimne si detailů, pochopí, proč tahle čtvrť patří k nejzajímavějším vrstvám Prahy.

Podlaha by měla zůstat co nejvíce viditelná. Koberec volte světlý a spíše menší, ideálně jen pod postelí nebo vedle ní. Celoplošný tmavý koberec místnost zatíží. Stejně tak platí, že čím méně dekorací na stěnách, tím větší klid. Jeden velký obraz nebo fotografie udělá lepší práci než deset malých rámečků. Méně je v malé ložnici více.