Špatný materiál ničí zahradní nábytek, ne počasí

Nakonec je dobré myslet na okamžik, kdy nájemník odchází. Než se předá byt, zkontrolujte, jestli nezůstaly nádoby přeplněné a jestli je vše nahlášené na správném jménu. Pokud se evidence nezmění, může pronajímatel platit za odpad, který už dávno nevzniká. Tato kontrola zabere pár minut a ušetří měsíce dohadování.

Doplňky omezujte. Keramika v matné glazuře, sklo, kov v černé nebo mosazi. Rostliny mějte dvě až tři, větší, s výraznými listy. Nepřeplňujte parapety ani police — prázdné místo je součást stylu. Pokud si nejste jistí, odeberte jednu věc z každé plochy. Skandinávský interiér poznáte podle toho, že v něm nic nepřebývá a všechno má své místo.

Kde nádoby stát, aby nepřekážely a nesmrdě

Údržba prodlouží životnost víc než cokoli jiného. Dřevo jednou za sezonu očistěte a přetřete olejem, kov otřete a občas zkontrolujte nátěr, plast stačí umýt vodou. Přes zimu nábytek buď ukládejte pod střechu, nebo ho pečlivě přikryjte prodyšnou plachtou. Neprodyšná fólie je častá chyba — pod ní se sráží vlhkost a materiál plesniví. Kdo tohle dodrží, tomu nábytek vydrží řadu let.

Umyvadlo, WC a sprcha by měly být co nejméně hmotné. Závěsné umyvadlo bez nohy uvolní podlahu a usnadní úklid. Závěsné WC skryje splachovací systém do stěny a ubere hloubku. Místo klasické vany zvažte sprchový kout s podlahovým odtokem a průhlednou zástěnou, která neblokuje pohled. Zástěna z čirého skla působí vzdušněji než mléčné nebo strukturované sklo. Pokud musí být vana, volte kratší a hlubší, ne dlouhou a mělkou. Ušetřený prostor věnujte odkládací ploše, ne dalšímu předmětu.

Při nákupu si vždy sedněte, zkuste se opřít a prohlédněte spoje. Vruty, které vyčnívají, a svary bez nátěru znamenají problém. Zkontrolujte, zda jsou nohy opatřené podložkami, jinak se vám nábytek na terase poškrábe. U stolů sledujte, jestli se dají složit nebo zasunout, a u židlí zda se dají stohovat. To rozhoduje o tom, kolik místa zaberou, když je nepoužíváte.

Zahradní nábytek lidé často vybírají podle vzhledu na fotografii nebo podle toho, co viděli u známých. Jenže právě materiál rozhoduje o tom, zda vám sestava vydrží deset let, nebo se po dvou sezonách rozpadne. Než začnete cokoli objednávat, změřte si místo, kde bude nábytek stát, a ujasněte si, jestli ho budete nechávat venku přes zimu, nebo ho vždy uklidíte. Od toho se odvíjí všechno ostatní.

Nejčastější chyba je koupit nejdřív skříň a pak hledat místo na postel. Udělejte to obráceně. Postel 140 × 200 cm zabere skoro čtvrtinu místnosti, takže určuje, kudy se bude chodit. Postavte ji delší stranou ke stěně bez oken, ne pod okno – radiátor pod oknem zbytečně topí do matrace a v zimě se na ní špatně spí. Mezi postelí a protější stěnou nechte alespoň 60 cm na průchod, ideálně 70 cm, pokud tam má být i skříň s výklopnými dvířky. Pokud je místnost krátká, zvolte postel 200 cm na délku a šířku 120 cm; úspora 20 cm na šířce je znát víc než na délce.

Kov, plast a ratan: kde se vyplatí a kde ne Kovové konstrukce bývají pevné a dlouho vydrží, ale záleží na povrchu. Práškově lakovaná ocel odolá, obyčejný nátěr se oloupe a začne reznout. Umělý ratan je příjemný na pohled a snadno se čistí, ovšem levné varianty blednou a praskají. Plast je nejlehčí na údržbu, jenže na přímém slunci křehne a levné výrobky se kroutí. U žádného materiálu nepodceňujte váhu — lehké kusy odfoukne vítr a rozbité jsou hned.

Masivní dřevo je klasika, ale ne každé je vhodné. Tvrdé dřevo jako akát nebo teak zvládne vlhko i slunce, kdežto smrk a borovice potřebují pravidelný nátěr a i tak se časem kroutí. Typická chyba je koupit levný smrkový set a nechat ho přes zimu na dešti. Pokud dřevo nechcete pravidelně ošetřovat, sáhněte po jiném materiálu.

Cena se odvíjí hlavně od materiálu a způsobu zpracování, ne od počtu kusů v sadě. Velké sety za pár korun bývají z tenkého profilu a slabého dřeva. U dražších kusů platíte za silnější materiál, lepší spoje a odolnější povrch. Nekupujte na poslední chvíli na začátku sezony, kdy jsou ceny nejvyšší. Naopak na konci léta se dá vybírat klidněji a často i výhodněji.