Kartonová kuchyňka místo drahé hračky: co rozhoduje

Konzistenci upravte podle věku dítěte. Pro nejmenší přidejte trochu převařené vody, mateřského mléka nebo neslazeného jogurtu a mixujte déle. Pro batolata nechte přesnídávku hrubší, jen rozmixujte pulsně. Hustou hmotu nikdy neřeďte džusem z koncentrátu ani slazeným nápojem. Zbytečně přidáváte cukr, který v ovoci není potřeba.

Nejčastější chyba je přecenění hloubky. Police nad koutem plánujete podle toho, jak vysoko dosáhnete rukou, ne podle toho, co se tam vejde. Pokud je police výš než ramena, bude na ní stát jen prach. Stejně tak dveře koutu potřebují prostor na otevření – u křídlových dveří je to nejméně půl metru před koutem, u posuvných stačí pár centimetrů. Kdo tohle zanedbá, do koupelny se později nevejde ani s ručníkem.

Kartonová krabice od spotřebiče nebo nábytku se dá proměnit v obchod i kuchyňku během jednoho odpoledne. Rozhoduje ale pár věcí, které se snadno podcení. Silný dvouvrstvý karton vydrží roky, tenký jednostěnný se rozpadne po týdnu hraní. Krabici proto nevyhazujte hned, ale prohlédněte ji: hledejte takovou, která drží tvar i po otevření a nemá promočené rohy.

Nakonec myslete na brzdný systém a na rám. Hliníkový rám je lehčí, ale musí mít dostatečně silné spoje. Zkontrolujte svary a kloubové spoje, zda nejsou ostré hrany nebo volné části. Odpružení pomáhá pohodlí, ale nesmí být tak měkké, aby se kočárek houpal a dítě v něm padalo na stranu. Před koupí si projděte návod a zjistěte, do jaké hmotnosti dítěte je kočárek určen. Výrobce udává maximální zátěž, která zahrnuje i přídavné tašky. Přetížený kočárek ztrácí stabilitu i brzdný účinek.

Na obal nepoužívejte novinový papír. Barva se otiskne a hlavně noviny netlumí nárazy. Osvědčila se bublinková fólie, ale i ta má háček: bublinky musí směřovat ke sklu, hladká strana ven. Pokud je obalíte obráceně, fólie klouže a nemá žádný účinek. Sklo obalte alespoň ve dvou vrstvách a přelepte páskou po celém obvodu. Rohy a hrany jsou nejzranitelnější – tam přidejte silnější vrstvu, například z pěnového profilu nebo více vrstev fólie. Hrany nikdy nechte odkryté, i když se zdají pevné.

Typická chyba je snažit se stihnout vše za jednu hodinu. Funkcionalistické detaily – jako je řešení nároží, ustupující patro nebo okenní pásy nad sebou – vyžadují čas. Druhá častá chyba je ignorovat orientaci světla. Nejlepší je jít po ránu po jedné straně ulice a odpoledne po druhé, protože fasády jsou navrženy tak, aby hrály světlem a stínem. Pokud fotíte, vyhněte se polednímu slunci, které detaily sploští.

Kudy se vydat a čeho si všímat Osvědčený postup je rozdělit si procházku na dvě části. První vede od oblasti kolem bývalé usedlosti, kde působila Emy Destinnová, směrem k nábřeží. Druhá míří od nábřeží k bývalému Paláci pojišťovny, který je dnes součástí většího administrativního celku. Mezi nimi leží několik bloků, kde najdete nejčistší příklady. Nevstupujte ale do vnitrobloků, které jsou soukromé. Respektujte, že řada domů je obydlená a vchody jsou na kódy. Fotografujte z ulice, ne z oken a balkonů.

Když procházku pojměte jako hledání souvislostí, ne jako sbírku jednotlivých budov, uvidíte Nové Město jinak. Funkcionalismus tu není muzejní exponát, ale živá vrstva města, která se prolíná s historií hudby i s každodenním provozem. Stačí jít pomalu, dívat se a nechat detaily, aby se samy přihlásily.

Prvním praktickým krokem je naučit se rozeznat funkcionalismus od pouhé moderny. Poznáte ho podle toho, že dům nemá štuky ani figurální reliéfy, okna tvoří souvislé vodorovné pásy a průčelí je řešeno jako jednoduchý geometrický celek. Častým omylem je zaměňovat funkcionalistické domy s pozdější socialistickou výstavbou. Rozdíl je v proporcích a detailu: zatímco funkcionalismus pracuje s lehkostí a světlem, pozdější stavby jsou masivnější a často používají jiné obklady. Když si nejste jisti, podívejte se na schodišťová okna a zábradlí – bývají subtilní, kovová, bez ornamentu.

Na co si dát pozor při samotné procházce: tramvajové koleje vás mohou svést na hlavní tah, kde je hluk a provoz. Raději použijte boční ulice, i když jsou delší. Dále nepodceňujte, že některé domy mají v přízemí obchody a vstupy jsou upravené. Původní funkcionalistické partery se často změnily, takže se soustřeďte na horní patra. A poslední praktická rada: vezměte si s sebou malý zápisník nebo telefon s poznámkami. Názvy ulic se v této části města rychle střídají a snadno si spletete, kde jste konkrétní dům viděli.

Nové Město pražské není jen Václavské náměstí a Národní třída. Funkcionalistické stavby se tu schovávají v bočních ulicích, často na místech, kudy denně projdou tisíce lidí, aniž by zvedli hlavu. Pokud chcete tyhle perly skutečně vidět, musíte jít pomalu a dívat se nahoru i do průčelí. Začněte klidně u stanice metra, ale nechoďte po hlavní ose. Vydejte se paralelními ulicemi o jednu nebo dvě řady vedle a hledejte domy s plochými střechami, pásovými okny a hladkými fasádami bez ozdob.