5 kroků, jak zavařit maliny bez hořkosti

Sypké suroviny přesypávejte do uzavíratelných nádob, ideálně průhledných a se čtvercovým dnem. Kulaté nádoby zbytečně zabírají místo v rozích a hůř se do sebe skládají. Na každou nádobu napište fixou druh a datum otevření — u mouky a ořechů to rozhoduje o tom, jestli je ještě použijete. Velká balení rýže nebo luštěnin nepřesypávejte celá; část nechte v originálním obalu vzadu jako rezervu a do nádoby doplňujte jen to, co se spotřebuje během několika týdnů.

Nejčastější chybou je dávat ovoce na koláč příliš brzy a nechat ho prosakovat do těsta. Další chybou je používat mokré ovoce přímo z lednice nebo z mytí. Ovoce před přípravou vždy osušte a nechte ohřát na pokojovou teplotu. Pokud dodržíte scezení, bariéru na těstě a správný průběh pečení, ovoce si udrží tvar a koláč zůstane vláčný, ne rozmočený.

Výrazně pomůže evidence. Nemusí to být tabulka v počítači, stačí lísteček na vnitřní straně dvířek s počtem kusů podle druhu. Jakmile sklenici odeberete, číslo přepište. Když se dostanete na nulu, víte, že příští sezónu je potřeba naplnit víc. Tento jednoduchý zvyk zabrání tomu, aby se na dně objevily tři roky staré sklenice, které už nikdo nechce otevřít. Zároveň vás přinutí plánovat, kolik ovoce skutečně koupíte.

Nejčastější chyby vznikají z dobré snahy. Lidé přidávají příliš mnoho soli, aby měli jistotu, a tím kvašení zastaví. Jiní naopak solí málo a výsledek se zkazí během dvou dnů. Stejně chybné je nechat sklenici na přímém slunci nebo u topení. Když je teplota vyšší než 25 °C, bakterie mléčného kvašení ustupují a množí se jiné organismy. Obsah pak změkl, zapáchá a nedá se zachránit.

Hořkost v zavařených malinách většinou nepochází z ovoce samotného, ale z pecek, kalichů a zbytků listů, které zůstanou v hrnci. Maliny mají drobná semínka a chuťově výraznou slupku; když je rozvaříte příliš dlouho nebo je rozmáčknete i s nedokonale očištěnými zbytky stopek, hořká složka se uvolní do celé dávky. První krok je proto vždy stejný: ovoce přebrat, odstranit zbytky kalichů a případné zelené části a teprve potom je opláchnout. Mytí dělejte krátce pod slabým proudem vody a maliny hned slijte na síto, aby voda nevsákla do plodů.

Mléčné kvašení stojí na jediné podmínce: bakterie mléčného kvašení musí mít klid, vlhko, teplotu kolem 18–22 °C a substrát bez zbytečné vody. Zeleninu nakrájejte na kousky stejné velikosti, aby se prokvasila rovnoměrně. Tvrdší druhy, jako zelí, mrkev nebo celer, nakrájejte na tenčí plátky než okurky. Čím větší kus, tím déle trvá, než se dostane do kyselého prostředí, a tím větší je riziko, že ho mezitím přerostou hnilobné bakterie.

Teplotní režim a délka varu Do hrnce dno vyložte látkou nebo mřížkou, aby se sklenice nepřipalovaly. Sklenice stavte tak, aby se navzájem nedotýkaly, a zalijte je vodou po hrdlo, případně mírně pod okraj víčka. Voda by měla mít stejnou teplotu jako sklenice, jinak hrozí prasknutí. Přiveďte k varu a od okamžiku, kdy voda skutečně vře, odpočítávejte dobu podle druhu zavařeniny – obvykle 15 až 25 minut pro ovoce, 20 až 30 minut pro zeleninu a masové směsi. Během varu udržujte vodu na stejném poziomu a v případě potřeby dolévejte horkou vodu.

Mezi nejčastější chyby patří nedostatečně čisté sklenice, příliš krátká doba varu nebo naopak var, celý článek při kterém se sklenice dotýkají a praskají. Další chybou je plnění horké směsi do studených sklenic, což způsobuje tepelný šok. Někteří zavařují v hrnci s poklicí, ale ta není nutná – stačí, když je voda dostatečně hluboká. Po vychladnutí sklenice označte datem a uložte na tmavém a chladném místě. Zavařeniny skladujte při teplotě do 20 °C a před konzumací vždy zkontrolujte, zda víčko drží a obsah nevykazuje známky plísně nebo kvašení.

Po uplynutí doby sklenice opatrně vyjměte a postavte na suchý hadr nebo dřevěnou podložku dnem vzhůru. V této poloze je nechte vychladnout, což podpoří vznik podtlaku a správné uzavření. Víčko by mělo být po vychladnutí prohnuté směrem dovnitř a při poklepu vydávat tupý zvuk. Pokud víčko zůstane vypouklé nebo po stlačení povolí, zavařenina není bezpečně uzavřená a je třeba ji spotřebovat brzy, případně znovu zavařit s novým víčkem.

Zavařování v hrnci je nejdostupnější způsob, jak uchovat úrodu ze zahrady nebo nákup z trhu. Nejde o složitou technologii, ale o dodržení několika zásad, které rozhodují o tom, zda zavařenina vydrží měsíce, nebo se zkazí během týdnů. Základem je čisté sklo, kvalitní surovina a správně nastavený teplotní režim.

Nádobu vypláchněte horkou vodou a nechte oschnout. Sklenici není nutné sterilizovat v hrnci, ale musí být čistá a bez zbytků saponátu. Zeleninu pevně napěchujte tak, aby nad ní zůstalo co nejméně vzduchu. Všechno musí být ponořené v nálevu. Pokud kousek vyčnívá nad hladinu, přidržte ho čistým závažím nebo listem zelí. Slanost nálevu držte přibližně dvě procenta hmotnosti vody – to je množství, při kterém se mléčné bakterie množí, ale plísně a kvasinky spíš ne.

If you have any sort of inquiries regarding where and the best ways to use úložné prostory v maléM bytě, you could call us at our own page.