Edytujesz Světlé barvy, nebo tmavé dřevo: co zvolit do obýváku

Háček, polička a co k nim patř<br><br>Základní pravidlo zní: plakát nemá být přilepený, má viset. Potřebujete dvě věci – lištu a závěsný bod. Nejbezpečnější je kovová lišta s pružinkou, která se nasune na horní okraj papíru. Drží pevně, netrhá papír a dá se sundat bez poškození. Alternativa jsou dřevěné magnetické lišty, které plakát sevřou mezi dvě části. Pozor na příliš silný stisk – levný karton se ohne a plakát vypadá jako vlnitý. Spodní okraj nechte volně, nebo použijte druhou tenkou lištu, pokud plakát visí v průvanu.<br><br>Volné stěny v chodbě nebo v garáži unesou víc, než se zdá. Svislé zavěšení na háky a tyče zabere podlahovou plochu jen minimálně. Kola, lyže, sáňky, skládací židle — to všechno může viset. Do garáže dejte pozor na teplotní výkyvy a vlhkost. Když je prostor vytápěný jen občas, vzniká kondenzace a kov začne rezavět. Kovové věci proto potírejte olejem a textil ukládejte do vakuových pytlů, ne do papírových krabic.<br><br>U polic dejte pozor na hloubku. Police hluboká přes třicet centimetrů láká dítě k tomu, aby po ní lezlo, a zároveň se na ni špatně dosahuje. Pro menší děti stačí hloubka kolem dvaceti centimetrů. Police by neměla být výš než věšák, jinak si dítě na ni nedá ani čepici, ani rukavice. Typická chyba je police nad věšákem, kam dospělý odkládá své věci – dítě pak nemá kam dát to své a hromadí se to na zemi.<br><br>Telefon je užitečný, ale nesmí být jediný plán. Dohodněte si konkrétní místo, kde se sejdete, když se něco pokazí — třeba u vchodu do domu, ne „někde na cestě". Dítě musí vědět, komu může zazvonit, když se necítí bezpečně: na rodiče, na domov, na známého souseda. Naučte ho, že se nemusí stydět vejít do otevřeného obchodu nebo na benzinku a požádat o pomoc. To je lepší než utíkat domů přes dvůr, kde nikdo není.<br><br>Než začnete cokoli kupovat, změřte místnost a rozložení světla během dne. Pokoj orientovaný na sever potřebuje jiné barvy než ten na jih. Tmavé odstíny pohlcují světlo, takže v málo prosvětleném prostoru vytvoří těžkou, stísněnou atmosféru. Naopak příliš mnoho bílé na všech plochách působí sterilně a každá nerovnost na zdi je vidět. Rozdělte stěny na dominantní a doplňkovou plochu, jednu nechte světlejší. Podlaha by měla mít o jeden až dva stupně jiný tón než stěny, jinak se prostor opticky slije a ztratí hloubku.