Edytujesz Stíraná patina přes barvu: kde se ztrácí hloubka

Na stírání se nejlépe hodí měkký hadřík, vatový tampon nebo houbička s jemnou strukturou. Tvrdý kartáč nebo hrubý papír stáhne barvu až na podklad a vytvoří světlé fleky, které už jen těžko zamaskujete. Pigment nanášejte v tenké vrstvě, ne v jedné silné. Silná vrstva zasychá pomalu a při stírání se rozmazává do stran, místo aby zůstala jen v hranách. Pokud potřebujete výraznější efekt, raději postup opakujte ve dvou slabých vrstvách než v jedné tlusté.<br><br>Než začnete tmelit, zjistěte, proč prasklina vznikla. Jiná je situace u nábytku v suché místnosti, jiná u venkovní desky nebo u dřeva u radiátoru. Vnitřní dřevo pracuje méně, venkovní mnohem víc. Pokud prasklina vznikla sesycháním, bude se její šířka měnit podle ročního období. Tmel, který je tvrdý a křehký, se při prvním pohybu odloupne. Proto se u větších prasklin nepoužívá tvrdý tmel, ale pružný materiál, který se s dřevem hýbe.<br><br>Nejčastější chyba je natírat jen vybledlou část. Rozdíl se po pár měsících vrátí, protože nová vrstva stárne jinak než okolní dřevo. Další chybou je použít jiný typ nátěru, než byl původní. Vodou ředitelná lazura na olejovém základu nedrží a začne se odlupovat. Pokud si nejste jistí, udělejte zkoušku na malém místě a počkejte týden. Vyhněte se také práci na přímém slunci a za vlhka, jinak nátěr zasychá nerovnoměrně a tvoří šmouhy.<br><br>Na slepení použijte polyvinylacetátové lepidlo na dřevo, které po vytvrdnutí zůstává pružné. Naneste ho štětcem na obě plochy a nechte vsáknout dvě až tři minuty. Do spáry pak vtlčte tenký proužek dřeva stejné barvy nebo pár vláken z odřezku, která spáru vyplní a zabrání jejímu smrštění. Přebytek hned setřete vlhkým hadrem, po vytvrdnutí už ho odstraňujete jen škrábáním.<br><br>Jak dno vsunout bez demontáže korpu<br><br>Jak stírat, aby zůstala hrana a ne šmouha Stírejte lehkým tahem po povrchu, ne tlakem do hloubky. Hadřík veďte po hraně jedním směrem, ne krouživými pohyby. Kroužení patinu rozetře po ploše a výsledek vypadá jako špinavý nátěr. U velkých ploch si práci rozdělte na menší úseky a po každém hadřík vyměňte za čistý. Jakmile hadřík nasytí pigment, přestane stírat a začne ho vracet zpět na povrch. Další chybou je stírání příliš pozdě. Pokud patina zaschne příliš tvrdě, nejde stáhnout bez poškození barvy pod ní. Sledujte čas a začněte stírat ve chvíli, kdy pigment přestane být mokrý, ale ještě se leskne.<br><br>Stírání patiny přes barevnou vrstvu vypadá jednoduše, dokud se neobjeví první ostrá hrana bez šmouhy. Princip je přitom pořád stejný: na hrany a reliéf nanesete tmavší nebo kovový pigment, necháte ho zaschnout a pak ho z nejvystouplejších míst stáhnete tak, aby zůstal jen v prohlubních. Rozdíl mezi čistým výsledkem a šedým flekem na ploše dělá jen to, jak přesně dokážete zastavit stírání včas.<br><br>Po dokončení nechte dílo důkladně vytvrdit, teprve pak na něj sahejte a zkoumejte odlesky. Hrany, které mají zůstat zvýrazněné, poznáte podle toho, že se na světle rozjasní a prohlubně zůstanou tmavé. Pokud někde patina chybí, není nic ztraceno. Můžete ji lokálně doplnit a znovu stáhnout, ale vždy v tenké vrstvě a s vědomím, že každý další zásah zvyšuje riziko přehnání. Méně je tady téměř vždy více.<br><br>Základem je pochopit, že barva pod patinou musí být dokonale vytvrzená. Pokud je povrch jen na povrchu suchý a pod ním ještě měkký, stírání ho strhne spolu s pigmentem a vznikne nerovnoměrná mapa. Nechte lak nebo barvu odležet alespoň několik dní, u některých nátěrů i déle. Před samotným stíráním si udělejte zkoušku na nenápadném místě, třeba na vnitřní straně dílu. Zjistíte, jak rychle patina reaguje na váš postup.<br><br>Jak hadr rozložit, aby skutečně uschnul Rozložení neznamená přehozit hadr přes okraj kbelíku nebo ho hodit na hromadu ostatního prádla. Hadr položte naplocho na rošt, mřížku nebo zavěste za jeden cíp tak, aby vzduch obcházel z obou stran. Jedna vrstva, žádné překládání. Mezi jednotlivými hadry nechte mezeru – dotýkající se látky schnou jen na okrajích a uprostřed zůstávají vlhké. Místo volte suché, větrané, bez přímého slunce. Silné slunce vysušuje tkaninu nerovnoměrně a olej na povrchu zatvrdne do krusty, která se pak špatně vyprává.<br><br>Ještě než hadr odložíte, zbavte ho hrubých nečistot. Piliny, kovové špony a zbytky těsnění škrábou tkaninu i při dalším praní. Hadr nejdřív vyklepejte venku nebo přejeďte kartáčem, teprve pak ho rozložte. Pokud jste pracovali s olejem, který obsahuje ředidlo nebo jiné těkavé složky, nechte hadr větrat mimo obytné prostory – ideálně v dílně, garáži nebo pod přístřeškem. Výpary se hromadí i v látce samotné.