Przejdź do zawartości
Menu główne
Menu główne
przypnij
ukryj
Nawigacja
Strona główna
Ostatnie zmiany
Losowa strona
Pomoc z MediaWiki
Mazovia
Szukaj
Szukaj
Utwórz konto
Zaloguj się
Narzędzia osobiste
Utwórz konto
Zaloguj się
Strony dla anonimowych edytorów
dowiedz się więcej
Edycje
Dyskusja
Edytujesz
Proč se prázdné místo objevuje stále na stejné straně
Strona
Dyskusja
polski
Czytaj
Edytuj
Edytuj źródło
Wyświetl historię
Narzędzia
Narzędzia
przypnij
ukryj
Działania
Czytaj
Edytuj
Edytuj źródło
Wyświetl historię
Ogólne
Linkujące
Zmiany w linkowanych
Strony specjalne
Informacje o tej stronie
Uwaga:
Nie jesteś zalogowany. Jeśli wykonasz jakąkolwiek zmianę, Twój adres IP będzie widoczny publicznie. Jeśli
zalogujesz się
lub
utworzysz konto
, Twoje zmiany zostaną przypisane do konta, wraz z innymi korzyściami.
Filtr antyspamowy.
Nie
wpisuj tu nic!
U tmavých tkanin je situace zrádnější. Tmavý povrch pohlcuje světlo, a proto se zahřívá. Na jevišti nebo v ateliéru to znamená, že textil může být po delším svícení nepříjemně teplý a barva se časem mění. Zároveň platí, že tmavé hedvábí nebo lesklý polyester vytvoří odlesk, který je na tmavém podkladu vidět mnohem víc než na světlém. Tmavá barva tedy odlesky neruší – jen je jinak ukazuje.<br><br>Jak vznikající prohlubeň zpomalit nebo jí předej�<br><br>Pléd přehozený přes opěradlo křesla nebo sedačky vypadá jako nenáročný dekorativní prvek, ale v praxi plní několik funkcí, které oceníte až ve chvíli, kdy vám začne záležet na tom, jak dlouho nábytek vydrží. Potahová látka na opěradle je totiž místo, kde se nejvíc usazuje mastnota z vlasů, pot z krku a prach. Pléd tuto vrstvu zachytí a místo častého čištění čalounění stačí vyprat jeden kus textilu. To je hlavní praktický přínos, ne estetika.<br><br>Prvním krokem je vždy obhlídka místa. Dospělý by měl ještě předtím, než dítě vstoupí do vody, zjistit, jak je dno hluboké, zda tam nejsou kameny, větve, sklo nebo náhlý sráz. U přehrad a řek platí, že hloubka se mění každý rok a proud může být silnější, než vypadá. Do neznámé vody se nikdy neskáče po hlavě. U dětí do deseti let je bezpečnější vstupovat po nohou a teprve po ověření dna zvážit skok, a to jen z místa, které je dostatečně hluboké a bez překážek.<br><br>U obrázků a tabulek platí, že mají nastavené obtékání nebo ukotvení k odstavci. Když je objekt ukotvený k odstavci, který se přesune, přesune se s ním i on a vznikne mezera jinde. Řešením je změnit ukotvení na „u odstavce" nebo „na stránce" a povolit rozdělení tabulky mezi stránky. U dlouhých tabulek se vyplatí povolit opakování záhlaví, jinak editor raději přesune celou tabulku na další stranu a nechá před ní prázdno.<br><br>Nejčastější chyba je ignorovat první varovné signály. Lidé si myslí, že drobná prasklina se sama spraví, nebo ji přelepí izolepou. Jenže izolepa se časem odlepí a zanechá lepkavý povrch, na který se lepí prach. Další chyba je mokré čištění – voda se vsákne do praskliny a při dalším ohybu ji roztlačí. Pokud už prasklina vznikne, nepokoušejte se ji stlačovat nebo zatírat voskem, který na kožence nedrží. Lepší je malý zásah: opatrně zastřihněte odstávající okraj a místo zakryjte speciální opravnou hmotou pro koženku. Ta se nanáší v tenké vrstvě a nechá se zaschnout.<br><br>Když se v dokumentu objeví prázdné místo uprostřed stránky, většina lidí začne mazat mezery a přetahovat obrázky. Výsledek se často dostaví, ale problém se za chvíli vrátí na stejném místě. Důvod je jednoduchý: příčina nebyla v obsahu, ale v pravidle, které si text sám vynutil. Ať už pracujete v textovém editoru, nebo v sazbě, prázdné místo vzniká tam, kde narazí pevný prvek na konec stránky.<br><br>Typická chyba je snažit se mezeru „vytlačit" přidáním dalších řádků nebo zmenšením písma. Tím se problém jen posune o pár řádků dál a při další úpravě se vrátí. Stejně chybné je mazat obsah, který zdánlivě překáží. Vždy nejdřív zjistěte, které pravidlo zlom vynucuje, a teprve potom měňte sazbu. Pomáhá i to, že si předem nastavíte styly nadpisů a odstavců jednotně. Ruční formátování je zdrojem většiny neočekávaných zlomů.<br><br>Když si osvojíte kontrolu skrytých znaků a vlastností odstavců, přestane být prázdné místo záhadou. Vždy se objeví na stejném místě, protože tam působí stejné pravidlo. Odstraňte pravidlo, ne následek, a text se poskládá sám.<br><br>Nejčastějším viníkem je ručně vložený konec stránky nebo oddílu. Jakmile takový zlom leží před odstavcem, který se už nevejde, editor přesune celý blok na další stranu a předchozí nechá poloprázdnou. Stejně se chová i nastavení „držet s následujícím" u nadpisu nebo „neoddělovat řádky" u odstavce. Text se prostě odmítne rozdělit a místo toho odskočí. Prázdno tedy není chyba, ale důsledek ochrany celistvosti bloku.<br><br>Kde hledat skutečnou příčinu Zapněte si zobrazení skrytých znaků. Uvidíte značky konců odstavců, ruční zlomy i případné mezery navíc. Prázdné místo obvykle předchází některá z těchto značek. Potom projděte nastavení odstavce: zkontrolujte „vložit konec stránky před", „držet řádky pohromadě" a „držet s následujícím". Právě tyto tři volby bývají zapnuté omylem po vložení textu z jiného souboru. Vypněte je postupně a sledujte, jak se obsah posune. Pokud se nic nezmění, hledejte v tabulce nebo vloženém objektu, který má pevnou výšku a nevejde se na zbytek stránky.
Opis zmian:
Wszelki wkład na Mazovia może być edytowany, zmieniany lub usunięty przez innych użytkowników. Jeśli nie chcesz, żeby Twój tekst był dowolnie zmieniany przez każdego i rozpowszechniany bez ograniczeń, nie umieszczaj go tutaj.
Zapisując swoją edycję, oświadczasz, że ten tekst jest Twoim dziełem lub pochodzi z materiałów dostępnych na warunkach
domeny publicznej
lub kompatybilnych (zobacz także
Mazovia:Prawa autorskie
).
PROSZĘ NIE WPROWADZAĆ MATERIAŁÓW CHRONIONYCH PRAWEM AUTORSKIM BEZ POZWOLENIA WŁAŚCICIELA!
Anuluj
Pomoc w edycji
(otwiera się w nowym oknie)
Przełącz ograniczenie szerokości strony