Przejdź do zawartości
Menu główne
Menu główne
przypnij
ukryj
Nawigacja
Strona główna
Ostatnie zmiany
Losowa strona
Pomoc z MediaWiki
Mazovia
Szukaj
Szukaj
Utwórz konto
Zaloguj się
Narzędzia osobiste
Utwórz konto
Zaloguj się
Strony dla anonimowych edytorów
dowiedz się więcej
Edycje
Dyskusja
Edytujesz
Přímý výsev bylinek, který zhatí klíčení: kde se chybuje
Strona
Dyskusja
polski
Czytaj
Edytuj
Edytuj źródło
Wyświetl historię
Narzędzia
Narzędzia
przypnij
ukryj
Działania
Czytaj
Edytuj
Edytuj źródło
Wyświetl historię
Ogólne
Linkujące
Zmiany w linkowanych
Strony specjalne
Informacje o tej stronie
Uwaga:
Nie jesteś zalogowany. Jeśli wykonasz jakąkolwiek zmianę, Twój adres IP będzie widoczny publicznie. Jeśli
zalogujesz się
lub
utworzysz konto
, Twoje zmiany zostaną przypisane do konta, wraz z innymi korzyściami.
Filtr antyspamowy.
Nie
wpisuj tu nic!
Co prozradí druh a odrůda na sáč<br><br>Sledujte rostlinu po každém větrání. Pokud se objeví opad jehlic nebo změknutí stonků, reagujte hned: přemístěte květináč dál od okna, snižte zálivku a nechte substrát mezi zálivkami proschnout. Rozmarýn snese krátkodobé ochlazení lépe než trvalé proudění. Když se průvanu zbavit nelze, je lepší rostlinu na zimu přesunout do světlé místnosti bez oken v přímé linii s vchodovými dveřmi. Na jaře ji vraťte na parapet postupně, ne najednou.<br><br>U bylinek se rozhodnutí mezi předpěstováním a přímým výsevem neřídí tím, co je pohodlnější, ale tím, jak rostlina klíčí a jak dlouho potřebuje k prvnímu použitelnému listu. Rychlost klíčení je hlavní kritérium. Bazalka, majoránka, oregano nebo tymián klíčí pomalu a v chladné půdě ještě pomaleji, proto se v českých podmínkách vyplácí předpěstování v teple. Naopak kopr, kerblík, řeřicha, máta a petržel snášejí přímý výsev dobře, pokud se půda prohřeje. Rozhoduje také délka vegetace: druhy, které potřebují tři až čtyři měsíce do sklizně, nemá smysl vysévat na záhon v polovině května.<br><br>Zálivku omezte už od listopadu, hnojení úplně vynechejte až do jara. Krátké zastřižení měkkých konců výhonů podpoří hustší růst, ale neřežte do starého dřeva, které už neobráží. Kontrolujte spodní strany listů, kde se ukrývají škůdci. Při prvním náznaku svilušek postačí rostlinu přemístit do chladnějšího a vlhčího prostředí a listy otřít navlhčeným hadříkem. Na jaře, až se dny prodlouží a nebudou hrozit mrazy, rostlinu postupně otužujte a teprve pak vystavte ven.<br><br>Pěstovat bylinky ze semínek přímo v kuchyni jde, ale ne každé semínko je pro tento prostor vhodné. Kuchyně bývá teplá, suchá a světlo přichází většinou jen z jedné strany. Proto se vyplatí vybírat druhy, které jsou nenáročné a rychle klíčí: bazalku, pažitku, petržel, koriandr nebo řeřichu. Naopak rozmarýn, tymián nebo oregano klíčí dlouho a v kuchyni často uhynou dřív, než se z nich dá vůbec něco sklidit. Semínka kupujte vždy s uvedeným rokem plnění, stará semínka klíčí nepravidelně a člověk pak hledá chybu tam, kde není.<br><br>Jak rostlinu vyjmout, aniž byste kořeny potrhali Květináč nakloňte a rostlinu podržte za bázi stonku, ne za větvičky. Pokud bal drží, klepněte několikrát dlaní po obvodu a nechte ho vyklouznout. Když nejde ven, projeďte nožem po vnitřní stěně květináče, ale nikdy netahejte silou za stonek. Vytažený bal položte na dlaň a prsty jen lehce uvolněte vnější vrstvu, pokud je kořenů příliš mnoho a obtáčejí se dokola. Hrudku uprostřed nechte nedotčenou. Odstranit můžete jen zřetelně odumřelé nebo zlomené kořeny, zdravé nezkracujte.<br><br>Nejčastější chybou při přímém výsevu je příliš hustý výsev. Semena bylinek jsou drobná, a když se vysypou z balíčku, vznikne hustý porost, který se vzájemně dusí a snadno napadnou plísně. Ředění je nutné provést včas, u kopru a kerblíku už ve fázi dvou pravých listů. Další chybou je výsev do neprohřáté půdy: semena v chladu leží, hnijí a klíčení se protahuje o týdny. Pomáhá zakrytí netkanou textilií nebo fólií, ale pozor na přehřátí za slunných dnů.<br><br>Při předpěstování je rizikem přerostlá sadba. Rostliny, které stojí na parapetu příliš dlouho, mají slabý stonek a po výsadbě se lámou nebo špatně zakořeňují. Otužování je proto povinné: týden před výsadbou se rostliny postupně vystavují venkovnímu prostředí, nejprve ve stínu a na krátkou dobu, později na celý den. Vysazují se do vlhké půdy, nejlépe večer nebo v zataženém dni, a první dny se stíní. Hluboká výsadba je další častá chyba; bazalka a majoránka se sázejí do stejné hloubky, v jaké rostly v nádobě.<br><br>V praxi se vyplatí kombinace: rychlé a citlivé bylinky předpěstovat a na záhon vysadit otužilé sazenice, zatímco odolné druhy vysévat přímo a počítat s tím, že vzejdou později. Rozhodující není jen druh, ale také mikroklima zahrady. V teplé, chráněné poloze u zdi lze přímý výsev posunout o dva týdny dříve, na větrném a chladném místě naopak vytrvá předpěstování i u druhů, které by jinde zvládly přímý výsev.<br><br>Kdy je přímý výsev lepší a čím si ho pokazíte Přímý výsev šetří místo na parapetu a hodí se u druhů, které nesnášejí přesazování nebo mají kůlový kořen. Patří sem kopr, kerblík, řeřicha, ale i petržel a libeček. Vysévá se, až když se půda prohřeje alespoň na 8–10 °C, obvykle od konce dubna do poloviny května. Semena se vysévají do řádků nebo na plochu, poté se jemně prosijí zeminou a přitlačí. První dny je nutné udržovat povrch vlhký, protože vysychající svrchní vrstva je důvod, proč výsev často selže. Zalévá se ráno a opatrně, aby se semena nesmyla.
Opis zmian:
Wszelki wkład na Mazovia może być edytowany, zmieniany lub usunięty przez innych użytkowników. Jeśli nie chcesz, żeby Twój tekst był dowolnie zmieniany przez każdego i rozpowszechniany bez ograniczeń, nie umieszczaj go tutaj.
Zapisując swoją edycję, oświadczasz, że ten tekst jest Twoim dziełem lub pochodzi z materiałów dostępnych na warunkach
domeny publicznej
lub kompatybilnych (zobacz także
Mazovia:Prawa autorskie
).
PROSZĘ NIE WPROWADZAĆ MATERIAŁÓW CHRONIONYCH PRAWEM AUTORSKIM BEZ POZWOLENIA WŁAŚCICIELA!
Anuluj
Pomoc w edycji
(otwiera się w nowym oknie)
Przełącz ograniczenie szerokości strony