Przejdź do zawartości
Menu główne
Menu główne
przypnij
ukryj
Nawigacja
Strona główna
Ostatnie zmiany
Losowa strona
Pomoc z MediaWiki
Mazovia
Szukaj
Szukaj
Utwórz konto
Zaloguj się
Narzędzia osobiste
Utwórz konto
Zaloguj się
Strony dla anonimowych edytorów
dowiedz się więcej
Edycje
Dyskusja
Edytujesz
Kartáč versus štěrbina: kde čalounění drží prach nejvíc
Strona
Dyskusja
polski
Czytaj
Edytuj
Edytuj źródło
Wyświetl historię
Narzędzia
Narzędzia
przypnij
ukryj
Działania
Czytaj
Edytuj
Edytuj źródło
Wyświetl historię
Ogólne
Linkujące
Zmiany w linkowanych
Strony specjalne
Informacje o tej stronie
Uwaga:
Nie jesteś zalogowany. Jeśli wykonasz jakąkolwiek zmianę, Twój adres IP będzie widoczny publicznie. Jeśli
zalogujesz się
lub
utworzysz konto
, Twoje zmiany zostaną przypisane do konta, wraz z innymi korzyściami.
Filtr antyspamowy.
Nie
wpisuj tu nic!
Žinylka, mikrovlákno a plsť vypadají po vybalení podobně měkké, ale po roce používání se jejich povrch i tvar rozjedou každý jinam. Rozdíl neudělá značka, ale způsob, jak s nimi zacházíte. Tady je stručný rozbor toho, co se s nimi děje, když je používáte denně na sedačce, pod počítačem nebo jako dekorační textilii.<br><br>Nejčastější místo vzniku prasklin je přední hrana sedáku. Když na židli sedáte, vaše stehna tlačí na přední část a látka se ohne přes hranu. Když vstáváte, stejné místo se ohne zpět. Tento neustálý pohyb – ohýbání tam a zpět – narušuje povrchovou vrstvu koženky. První prasklina se obvykle objeví přesně v ohybu, pár centimetrů od předního okraje. Pokud si sedáte na kraj židle nebo máte nohy složené pod sebou, tlak se zvyšuje a prasklina přijde dřív.<br><br>Typická chyba je cpát pod hlavu dva měkké polštáře místo jednoho pevného. Výsledkem je hlava vysoko, krk v nesmyslném úhlu a ráno bolavá záda. Stejně chybné je používat dekorativní polštářky jako opěrku zad při delším sezení. Jsou příliš malé a měkké, takže tlak rozloží nerovnoměrně. Další častý omyl je nechat polštáře trvale zmáčknuté mezi opěradlem a sedákem. Náplň se tam ohne a už se nevzpamatuje. Pokud polštář po protřepání zůstane plochý nebo se v něm tvoří hrudky, je čas ho vyřadit.<br><br>Švy a záhyby: tady prach drží nejdéle Švy jsou místo, kde se prach usazuje ve vrstvách. Projíždějte je pomalu, tahem podél linie, ne napříč. U proužkových švů přitlačte kartáč z jedné strany a táhněte ho po celé délce; teprve pak přejděte na druhou stranu. U rohů a záhybů použijte štěrbinovou hubici bez kartáče, ale nasaďte ji na konec hadice až po vyčištění plochy. Když nejdřív vyčistíte štěrbinou a pak kartáčem, vrátíte prach zpět do látky.<br><br>Švy po vyčištění projeďte ještě jednou nasucho, bez sacího výkonu, jen kartáčem. Zjistíte, kde zůstaly hrudky, a odstraníte je prsty nebo měkkým kartáčkem mimo vysavač. Filtr a nádoba na prach musí být čisté; zanesený filtr snižuje sací výkon a nutí vás tlačit víc, což látce škodí. Vysávání čalounění není o síle, ale o správném nástroji a pomalém tahu podél švů.<br><br>Než začnete, zjistěte složení. Bavlna, len a syntetické směsi obvykle snesou vodu i slabý roztok prostředku na nádobí. Vlna, hedvábí, viskóza a některé sametové úplety na vodu reagují špatně – mohou se srazit, ztratit lesk nebo pustit barvu. U potahů, které nelze sundat, seřiďte sací výkon a nikdy nepouštějte vodu přímo pod tlakem do švu. První test dělejte na okraji z rubové strany: naneste malé množství roztoku, nechte deset minut a osušte fénem. Když se objeví změna barvy nebo tuhý flek, mokrou cestu rovnou opusťte.<br><br>Po každém tahu zkontrolujte, zda se v kartáči nechytají chomáčky. U textilií s volnou vazbou, jako je buklé nebo hrubý úplet, používejte kartáč s měkkými štětinami a nižší sací výkon. U hladkých a hustých látek naopak tvrdší štětiny a střední výkon. Pokud se látka začne ježit nebo tahat nitě, okamžitě přestaňte a přejděte na štěrbinovou hubici.<br><br>Praktické je rozdělit prostor na zóny. Na dno dejte těžké a málo používané věci, doprostřed měkké vycpávky a nahoru to, co potřebujete často. Mezi vrstvy vložte kus karimatky nebo staré deky, aby věci neklouzaly a neklepaly. Pokud schránka nemá odvětrání, nedávejte tam mokré věci – vlhkost zůstane uvnitř, dřevo nebo potah mohou začít plesnivět. U látkových potahů se švy dá vlhkost projít i do pěny, což se pak řeší velmi špatně.<br><br>Typická chyba je jezdit kartáčem tam a zpět na jednom místě. Tím prach jen rozetřete a část ho zatlačíte hlouběji. Lepší je pomalý tah jedním směrem, zvednout kartáč a vrátit se mimo látku. Další chyba je přílišný tlak: kartáč se ohne, štětiny se položí a sací účinek zmizí. Nechte kartáč, ať pracuje vlastní vahou.<br><br>Vysavač s plochou hubicí projede látku, ale prach zůstane sedět v úpletu a podél švů. Kartáčový nástavec je proto základ, ne doplněk. Štětiny nadzvednou vlákna a uvolní prach, který by jinak zůstal zatlačený v látce. Bez kartáče jen přejíždíte povrch a prach přesouváte z místa na místo.<br><br>Začněte nasazením kartáčového nástavce na hadici a snižte sací výkon na střední stupeň. U nízkého výkonu se štětiny zbytečně zvedají, u vysokého se látka přisává a kartáč klouže. Před zapnutím zkontrolujte, že ve štětinách nejsou vlasy nebo nitě. Zanesený kartáč škrábe látku a nevyčesává ji.
Opis zmian:
Wszelki wkład na Mazovia może być edytowany, zmieniany lub usunięty przez innych użytkowników. Jeśli nie chcesz, żeby Twój tekst był dowolnie zmieniany przez każdego i rozpowszechniany bez ograniczeń, nie umieszczaj go tutaj.
Zapisując swoją edycję, oświadczasz, że ten tekst jest Twoim dziełem lub pochodzi z materiałów dostępnych na warunkach
domeny publicznej
lub kompatybilnych (zobacz także
Mazovia:Prawa autorskie
).
PROSZĘ NIE WPROWADZAĆ MATERIAŁÓW CHRONIONYCH PRAWEM AUTORSKIM BEZ POZWOLENIA WŁAŚCICIELA!
Anuluj
Pomoc w edycji
(otwiera się w nowym oknie)
Przełącz ograniczenie szerokości strony