Edytujesz Co se stane, když přestaneš šetřit na čitelnosti kódu

Čtvrtý návyk je konzistentní práce s chybami a prázdnými hodnotami. Rozhodni se, zda funkce vrací null, nebo vyhazuje výjimku, a drž se toho všude. Kombinace obojího vede k tomu, že někde zapomeneš zkontrolovat návratovou hodnotu a chyba se projeví až o tři vrstvy výš, kde už není vidět příčina. Prázdné pole a undefined nejsou totéž. Ošetři je hned na vstupu a předej dál jen platná data. Ladění se tím zkrátí, protože chyba zůstane tam, kde vznikla.<br><br>Pyré a čatní: dvě různé cesty ke stejnému ovoci Jablečné pyré je univerzální. Jablka zbavte jádřinců, nakrájejte a duste s trochou vody doměkka. Poté rozmixujte a ještě horké plňte do sklenic. Pokud pyré chcete jen sladké, přidejte cukr až po rozmixování. Kdo chce pyré dochutit, může přidat skořici nebo vanilku. Pozor na zbytečnou vodu — čím méně jí při dušení přidáte, tím hustší pyré bude. Nedostatečně provařené pyré se v lednici rychle zkazí. Sterilace ve vodní lázni po dobu 20 minut prodlouží trvanlivost na rok i déle.<br><br>Jablečná šťáva je nejrychlejší způsob, jak zužitkovat velké množství ovoce. Jablka stačí omýt, odstranit stopky a nahnilé části, nakrájet na čtvrtky. Sladká odrůda se nemusí doslazovat, kyselá naopak snesš i trochu cukru. Šťávu lze získat lisem nebo odšťavňovačem. Čerstvá šťáva se rychle kazí, proto ji ihned pasterizujte: zahřejte na 80 °C, držte pět minut a plňte do vyvařených sklenic. Častá chyba je nalévat horkou šťávu do studených sklenic — prasknou. Další chybou je nedostatečná pasterizace, po které šťáva zkvasí už po týdnu.<br><br>Typická chyba je příliš hustá houba. Jemná pórovitá struktura sice zachytí více částic, ale rychle se ucpává a průtok vody klesá. Filtrace pak nestačí a voda stagnuje. Pro většinu domácích nádrží je vhodnější kombinace hrubé a střední houby, případně doplněná keramickými kroužky nebo bioakvacitem. Vždy je důležité, aby voda protékala rovnoměrně celou plochou houby, ne jen malým otvorem. Předimenzovaný filtr není na škodu, poddimenzovaný se nevyplatí.<br><br>Praktické varovné signály, které není radno přehlížet: opakovaně se rozsvěcující kontrolka baterie, která po přidání plynu zhasne; světla, jež při brzdění nebo na volnoběh viditelně pohasínají; pomalu se vracející ručičky přístrojů; slabý klakson; a rádiová stanice, která při startu ztrácí signál. Pokud se tyto projevy objevují společně, řešte dobíjení, ne nákup nové baterie.<br><br>Každý, kdo někdy vracel chybu, kterou sám napáchal před půl rokem, ví, že ladění není otázka talentu, ale toho, jak je kód napsaný. Čistý kód neznamená krásný kód. Znamená kód, u kterého za měsíc poznáš, co dělá, aniž bys musel spouštět debugger. Následujících pět návyků není o estetice. Jsou o tom, kolik hodin strávíš hledáním chyby, kterou šlo odhalit na první pohled.<br><br>Malé funkce a včasné návraty místo vnořených bloků Druhý návyk se týká struktury. Funkce, která má přes padesát řádků a tři úrovně vnoření, se ladí nejhůř. Rozděl ji na menší celky, každý s jedním úkolem. Místo hlubokého if uvnitř for uvnitř if použij včasný návrat. Kontrolu vstupu vyřeš na začátku a zbytek funkce se věnuje jen hlavní logice. Vnořený kód nutí čtenáře držet v hlavě příliš mnoho stavů najednou. Čím méně stavů, tím méně místa pro chybu.<br><br>Další rozdíl je v potvrzení. Na přepážce dostanete papírový doklad okamžitě, ale musíte ho uschovat. Online obvykle dostanete potvrzení e-mailem nebo ho najdete v historii plateb. Pro dokladování platby je lepší uložit si potvrzení do složky, kterou zálohujete. Papírové doklady se snadno ztratí a po měsících se obtížně dohledávají.<br><br>V lednici platí jiná pravidla. Suroviny, které se kazí nejrychleji, patří na nejchladnější místo – obvykle do spodní police nad zásuvkou na zeleninu. Mléčné výrobky dejte do prostředních polic, ne do dveří. Dveře jsou nejteplejší a neustále se otevírají, takže máslo nebo jogurt tam vydrží kratší dobu. Syrové maso vždy oddělte od hotových jídel a uložte ho do uzavřené nádoby, aby nekapalo na ostatní potraviny. Zeleninu a ovoce nemyjte předem. Vlhkost urychluje hnilobu.<br><br>Třetí návyk je nemíchat dohromady data, stav a vedlejší efekty. Funkce, která zároveň čte z databáze, mění globální proměnnou a vypisuje do konzole, se nedá otestovat izolovaně. Když oddělíš načítání dat od jejich zpracování a od zápisu, můžeš každou část ověřit zvlášť. Typická chyba je předávat objekt a uvnitř ho měnit. Volající o tom neví a za dvě hodiny řeší, proč se mu data změnila pod rukama. Vracej novou hodnotu, neměň vstup.<br><br>Pátý návyk je průběžně uklízet, ne jednou za rok. Když upravíš funkci, přejmenuj proměnnou, která už lže, a smaž kód, který se nikdy nespustí. Mrtvý kód mate při hledání souvislostí a nafukuje soubory. Formátování ať řeší nástroj, ne ruční zarovnávání, které při každé změně rozhodí diff. Čistý kód není cíl, ale vedlejší efekt toho, že po sobě pokaždé uklidíš. Hodiny, které tím ušetříš, nejsou v ladění. Jsou v tom, že ladit vůbec nemusíš.