Edytujesz Chyba, která připraví bylinky o aroma

Pokud chcete mít jistotu, že pažitka přežije celou zimu bez újmy, zařaďte v listopadu jedno klidové období. Rostlinu na dva týdny přesuňte do chladnější místnosti s teplotou kolem 8 °C a omezte zálivku na minimum. Tím napodobíte přirozený cyklus a pažitka se po návratu k oknu znovu energicky rozroste. Stejně tak se vyplatí každý rok na jaře trs rozdělit a přesadit – staré rostliny totiž po dvou až třech letech ztrácejí vitalitu a listy řídnou. Při dělení postupujte opatrně, každá část musí mít alespoň tři cibulky a dostatek kořenů.<br><br>Zálivka je dalším častým zdrojem chyb. Pažitka má ráda vlhký substrát, ale nesnáší přemokření. Před každou zálivkou zkontrolujte prstem vrchní vrstvu půdy – pokud je suchá do hloubky asi jednoho centimetru, zalijte odstátou vodou pokojové teploty. V zimě rostlina spotřebuje méně vody než v létě, takže zálivku omezte. Po každé sklizni ale dopřejte rostlině trochu více vláhy, aby se rychleji zotavila. Důležité je také nezalévat na listy, protože to podporuje vznik plísní.<br><br>Nejlepší čas na první zaštípnutí je, když má bazalka alespoň čtyři až šest pravých listů, tedy zhruba tři až čtyři týdny po výsevu nebo zakořenění. Pokud pěstujete bazalku z koupené sadby, nechte ji nejprve aklimatizovat v novém prostředí. Zaštipujte vždy ráno, kdy jsou rostliny plné vody a méně stresované. Vyhněte se zaštipování večer, protože by se otevřená místa mohla stát cílem škůdců.<br><br>Kdy se předpěstování bylinek skutečně vyplatí Předpěstování má smysl především u bylinek s pomalým klíčením nebo s drobnými semeny, která jsou  na zalévání. Typickým příkladem je tymián, rozmarýn nebo levandule – jejich semena klíčí tři až čtyři týdny a přímý výsev na záhon často končí tím, že je zaplevelí rychleji rostoucí plevel. Předpěstování vám umožní kontrolovat [https://en.search.Wordpress.com/?q=vlhkost vlhkost] a teplotu, což je u těchto druhů klíčové. Semena vysévejte [http://daojianchina.com/home.php?mod=space&uid=1358813 barvy stěn do obýváku] kvalitního substrátu, který je propustný a nezadržuje vodu – přemokření způsobuje houbové choroby a padání klíčních rostlin. Substrát před výsevem navlhčete, semena jemně vtlačte a nezasypávejte – světloklíčící druhy, jako je právě tymián, potřebují ke klíčení světlo.<br><br>Dalším faktorem, který mnoho pěstitelů podceňuje, je délka vegetační doby a sklizeň. U bylinek pěstovaných pro listy, jako je petržel nebo špenát, je přímý výsev naprosto v pořádku – sklízíte postupně a rostliny stále obrůstají. Ale u bylinek, u kterých chcete sklízet květy (např. heřmánek) nebo semena (např. kmín), potřebujete, aby rostlina stihla projít celým cyklem. V českých podmínkách se takový cyklus u některých druhů nestihne z přímého výsevu – proto se vyplatí předpěstovat třeba libeček nebo meduňku, které potřebují delší vegetační dobu, než začnou kvést.<br><br>Zaštipování bazalky je jedním z nejdůležitějších kroků, pokud chcete mít rostlinu hustou a plnou listů. Bez pravidelného zaštipování se bazalka vytáhne do výšky, vytvoří jen pár větví a začne kvést. Kvetení ale znamená, že listy zhořknou a rostlina přestane růst. Jakmile se objeví květy, je pozdě na to, abyste měli stále čerstvé a chutné listy. Proto je klíčové vědět, kdy a jak správně zaštipovat.<br><br>Na jaře, jakmile pomine riziko mrazů, můžete pažitku postupně otužovat a přemístit na balkon nebo do zahrady. Tam pokračuje v růstu až do podzimu. Tímto způsobem získáte čerstvou pažitku prakticky po celý rok – stačí jen střídat stanoviště podle ročního období a přizpůsobit péči momentálním podmínkám. S trochou pozornosti se vám odmění hustými trsy, které budou chutnat jako z jarní zahrádky, i když venku mrzne.<br><br>Pěstování bylinek v květináčích i na záhonu má svá specifika, a jedním z nejčastějších omylů je přehánění s hnojivy. Bylinky nepotřebují tolik živin jako zelenina, ale úplné hladovění se projeví žloutnutím listů, pomalým růstem a slabou vůní. Rozdíl mezi bylinkami z obchodu a doma pěstovanými je často právě ve vyvážené výživě, která podpoří tvorbu silic, ale nezpůsobí bujný růst bez chuti.<br><br>Přímý výsev má ale také svá pravidla. Půdu před výsevem důkladně připravte – odstraňte kameny, urovnejte povrch a vytvořte rýhy hluboké podle velikosti semen. Semena vysévejte řídce, ideálně po jednom, a po vzejití jednotlivé rostliny vyjednoťte na vzdálenost alespoň patnáct centimetrů. Častou chybou je příliš hustý výsev – rostliny pak soutěží o světlo, vytahují se a mají mnohem méně silic, které jim dávají typické aroma. U koriandru nebo kopru platí, že čím dříve je vyséváte, tím lépe – při vyšších teplotách rychle vybíhají do květu a listy ztrácejí chuť. Proto je vysévejte postupně, klidně každé tři týdny, abyste měli čerstvé listy celé léto.