Edytujesz Bavlna, nebo směs: co rozhoduje o ostrých přehybech

Druhým častým problémem je věšení dvou kusů na jedno ramínko. U triček to jde, u košil a svetrů ne – látka se vytahuje a vzniká boule. Stejně tak nepoužívejte ramínka s klipsy na pleteninu, ničí vlákna. Raději si kupte pár speciálních ramínek na kalhoty se dvěma tyčemi, která ušetří místo a udrží kalhoty rovné.<br><br>Co se děje uvnitř skříně u topen<br><br>Většina lidí skříň plní ramínky, která nikdy nepoužijí, a pak si stěžují, že se jim oblečení mačká. Přitom stačí dodržet jednoduché pravidlo: počet ramínek má odpovídat počtu kusů, které pravidelně věšíte, ne velikosti skříně. Než začnete cokoli kupovat, projděte si, co vlastně nosíte, a teprve pak řešte, kolik ramínek potřebujete.<br><br>Moly ve skříni nejsou jeden druh. Nejčastěji narazíte na molu šatní, která klade vajíčka přímo do vlny, hedvábí, kožešin a peří. Dospělý samec žije krátce a nelétá do světla, samice hledá klidné, tmavé a teplé místo s vlněnou tkaninou. Škody nedělá dospělý motýl, ale housenka, která se vylíhne z vajíčka a okamžitě začne okusovat vlákna. První známkou bývají drobné dírky, jemné pavučinky a světlé zámotky v záhybech oblečení.<br><br>První číslo, které je potřeba změřit, je světlá výška u zdi. U šikminy se totiž nejedná o jednu výšku, ale o křivku. Změřte výšku v místě, kde chcete mít čelo skříně, a pak ve vzdálenosti, kam až má skříň sahat do hloubky. Teprve z těchto dvou bodů vznikne představa o prostoru, který je skutečně obyvatelný. Rozdíl mezi 90 a 130 centimetry u zdi bývá propastný.<br><br>Jak postupovat při hledání zdroje vlhkos<br><br>Začněte tím, že všechny věšáky vyskládáte na postel i s oblečením. Spočítejte, kolik kusů nosíte alespoň jednou za dva týdny. Zbytek odložte stranou – sezónní věci do krabice, ne nošené kusy pryč. Tím získáte reálné číslo, které se obvykle pohybuje mezi dvaceti a čtyřiceti ramínky na osobu. Do tohoto počtu započítejte i pár rezervních pro hosty nebo nové prádlo.<br><br>Tenká versus silná ramínka: kde vzniká největší chaos Největší chybou je mixovat tlustá dřevěná ramínka s tenkými plastovými nebo drátěnými. Tlustá ramínka zaberou na tyči klidně dvojnásobek místa a špatně se v nich hledá. Pokud máte standardní skříň, držte se jednoho typu – ideálně tenkých, neklouzavých ramínek, která udrží i hedvábnou halenku. Pro saka a kabáty ale potřebujete alespoň tři až čtyři širší, tvarovaná ramínka, jinak si pomačkáte ramena.<br><br>Kolik ramínek tedy celkem? Pro jednoho člověka stačí 35 až 45 kusů, pokud nemá rozsáhlý šatník. Pro dvě osoby ve společné skříni počítejte 60 až 80 ramínek, ale vždy s ohledem na šířku tyče. Na metr tyče se vejde přibližně 20 tenkých ramínek, u tlustých jen 10 až 12. Než tedy koupíte další balení, změřte si tyč a spočítejte, kolik se jich tam skutečně vejde.<br><br>Jak prát a sušit, aby se látka nelámala Většina ostrých přehybů vzniká při sušení v pračce. Bubnová sušička tlačí vlákna k sobě a za tepla je doslova zapeče do záhybů. Trička a mikiny proto sušte volně rozložené nebo na ramínku, ideálně ve stínu. Pokud už sušičku použít musíte, zvolte nejnižší teplotu a vyndejte prádlo, dokud je mírně vlhké. Právě v této fázi se látka srovná sama, bez žehličky.<br><br>Posledním krokem je údržba. Jednou za sezónu projděte ramínka a vyřaďte ta s prasklým hákem nebo rezavým drátem. Zkontrolujte také, zda vám některá nekloužou – to se řeší omotáním gumičkou nebo výměnou za protiskluzová. A pamatujte: prázdné ramínko ve skříni není známka pořádku, ale jen další místo, které můžete využít pro oblečení, které skutečně nosíte.<br><br>Praní nastavte na 30 až 40 stupňů a nižší otáčky odstřeďování. Vysoké otáčky vymačkají vlákna do ostrých hran, které se pak špatně žehlí. Aviváž nepomáhá, naopak snižuje savost a může na povrchu vytvořit film, který přehyby zvýrazní. Místo ní použijte méně pracího prostředku, než udává výrobce. Nadbytek pěny se v látce usazuje a tuhne.<br><br>Když už ostrý přehyb vznikne, nepomůže ho přejet žehličkou nasucho. Postříkejte ho vodou z rozprašovače, nechte dvě minuty působit a teprve pak žehlete. Vlákno se uvolní a přehyb se srovná. U tvrdohlavých lomů na mikině pomůže i krátké ponoření do vlažné vody a sušení na ramínku. Pokud se přehyby vracejí po každém praní, je na vině složení – příště hledejte pleteninu s alespoň pětinovým podílem elastanu nebo polyesteru.<br><br>Ostré přehyby na tričku nebo mikině nevznikají náhodou. Rozhoduje o nich především složení pleteniny a způsob, jakým vlákna drží tvar. Čistá bavlna se mačká ochotně, protože její vlákno je krátké a má tendenci se lámat. Naproti tomu směsi s elastanem, viskózou nebo modalem drží hladký povrch výrazně lépe. U mikin pak hraje roli i gramáž a podíl polyesteru, který přidává pružnost.